Střelba studenta fakulty v jejím sídle na náměstí Jana Palacha si vyžádala 14 obětí a 25 zraněných. „Z toho vědomí mě dnes mrazí,“ přiznává šéfka univerzitní knihovny Helena Sedláčková.

Před třemi lety se ve školní budově univerzity v Tomkově ulici konalo dvoudenní cvičení složek Integrovaného záchranného systému (IZS) Olomouckého kraje nazvané Amok 2019, které mělo simulovat útok aktivního střelce se zbraní, jehož řádění skončilo desítkami zraněných osob.

Po tragické události je otřesená nejen olomoucká akademická obec, ale i další potenciálně rizikové instituce v kraji připouští, že je v této souvislosti nutné reflektovat hrozbu násilných útoků na tzv. měkké cíle i v našem regionu, a chystají opatření, která mají tato místa, na nichž se shromažďuje velké množství lidí, lépe ochránit.

UP se na útok proškolí

Univerzitu Palackého v Olomouci navštěvuje 23 tisíc studentů a má čtyři tisíce zaměstnanců. Už před Vánocemi, bezprostředně po masové střelbě, škola po domluvě s policisty zvýšila ostrahu u všech bezmála sedmi desítek univerzitních objektů.

Škola bude také s předstihem informovat policii o plánovaných akcích, kterých by se měl účastnit větší počet lidí.

Tou nejbližší je 10. ledna bohoslužba v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci, kterou chce akademická obec vyjádřit soustrast rodinám obětí střelby na univerzitní půdě.

UP na svém portálu také zveřejnila desatero bezpečného chování pro studenty a zaměstnance a univerzitní aplikaci vylepšila tak, aby jejím prostřednictvím bylo možné v případě nebezpečí oslovit až 21 tisíc jejích uživatelů.

Školení budou pokračovat

„Budeme také pokračovat ve školeních Zvyšování odolnosti měkkých cílů, která jsme zorganizovali na začátku prosince a která jsou zaměřená i na aktivního střelce. S ohledem na současnou situaci určitě navýšíme jejich kapacitu,“ uvedl mluvčí UP Egon Havrlant.

O tom, že by u vstupů do budov instalovala bezpečnostní rámy nebo jinou zabezpečovací techniku, univerzita zatím neuvažuje.

„Podle mého je to slepá cesta, která úplně nevychází z pochopení situace na univerzitě. Provozujeme prostory, kam dochází desítky tisíc lidí, a je nereálné pokoušet se některá místa takto regulovat,“ nastínil Martin Tomášek z kanceláře rektora UP.

Další kroky a opatření vzejdou z jednání pracovní skupiny, která vznikne při ministerstvu školství a jejíž součástí budou i zástupci univerzit, policie a ministerstva vnitra.

„Jsme připraveni pracovat s doporučeními, metodikami, postupy a vycházet z příkladů dobré praxe při vyhodnocování a nastavování bezpečnostní situace na naší univerzitě,“ uvedl Egon Havrlant.

Rámy i turnikety mají háček, varuje expert

Že rámy nejsou pro univerzitní prostředí nejvhodnějším řešením, potvrzuje i olomoucký expert na bezpečnost Jiří Lutonský. Jejich nevýhodou je především časová ztráta, kdy se musí počítat s tím, že pokud procházející „pípá“, obsluha u rámu u něj musí provést bližší prohlídku.

„V průměru je potřeba počítat na každého procházejícího s časem mezi jednou až dvěma minutami,“ odhadl expert.

„To je před zahájením školní výuky těžko řešitelný problém, protože při stovkách lidí už by muselo být více rámů, aby během krátké doby bylo možné vpustit tolik lidí dovnitř,“ vysvětlil Lutonský. Doporučuje spíše takzvaný kontrolovaný vstup, ideálně s využitím biometrických údajů.

„Je třeba jasně stanovit pravidla, kdo může dovnitř. Do systému se musí nahrát obličeje, jinak je jeho zprovoznění otázkou dnů,“ míní Lutonský.

„Výhodou takového systému je rychlost odbavení. Správce také v každém okamžiku ví, kolik lidí je v objektu, a dozví se, když do budovy například vstupuje student, který zrovna nemá výuku,“ vyzdvihl.

Má to však háček. Systém totiž vpustí dovnitř člověka s jakýmkoliv zavazadlem. Podle bezpečnostního experta by tak byla ideální kombinace obou opatření. „To by však nikdo z běžných uživatelů nebyl schopný zaplatit, nehledě na čas,“ je přesvědčený Lutonský.

Univerzita vsadí nejspíš na proškolení

Podle kancléře Tomáška se tak univerzita vydá spíše cestou proškolování svých zaměstnanců, aby byli na mimořádné události co nejvíce připraveni.

„Od věci by nebylo po školení udělat také nácvik konkrétní situace při útoku střelce se zbraní, aby si lidé mohli uvědomit, jaké to je, když slyší výstřel,“ doplnil Miloš Drdla, specialista na zvyšování odolnosti měkkých cílů, se kterým UP v oblasti bezpečnosti spolupracuje.

„Je důležité vědět, jak se zachovat, komunikovat a reagovat v situaci, na kterou nejsou připraveni, aby tam byl i prvek nervozity, který u teoretické přípravy pochopitelně chybí,“ míní Drdla.

Magistrát rámy nevylučuje

Mezi potenciálně rizikové cíle patří i Magistrát města Olomouce (MMOL), který na přepážkách například u občanských průkazů obslouží tisíce klientů měsíčně.

„Konkrétní opatření bude řešit Bezpečnostní rada města na svém pravidelném zasedání, kterého se účastní i složky IZS, zejména policie,“ předestřel primátor Olomouce Miroslav Žbánek.

„Jsme připraveni s odborníky na toto téma diskutovat a hledat doporučení také v souvislosti s tím, jaká opatření budou zavádět jiné veřejné státní instituce nebo státní správa,“ doplnil.

Jaké konkrétní kroky magistrát podnikne, zatím není jasné. Vedoucí Odboru ochrany MMOL Jan Langr však nevyloučil, že pokud by se situace v budoucnu ještě zhoršovala, mohly by se tam, kde by to bylo možné, objevit i bezpečnostní rámy.

„Dnes když jedete na dovolenou do Egypta, v každém hotelu tím bezpečnostním rámem musíte projít a nikomu to příliš nevadí. Pokud nám tato doporučení budou předestřena, bránit se jim nebudeme,“ uvedl Langr s tím, že opatření musí být přiměřená riziku a s ohledem na veřejnost.

„Nechceme na podkladě nějakých bezpečnostních hrozeb vyrobit z magistrátu Alcatraz, omezovat osobní svobodu a vyvolávat v lidech pocit, že na ně na každém rohu číhá ozbrojenec. Na druhou stranu se tady lidé musí cítit bezpečně. Určitě povedeme diskusi s odborníky a dáme na doporučení policie,“ zdůraznil Langr.

Školy mají čipy a kamery

O zvýšených bezpečnostních opatřeních včetně vrátných střežících vchody do budov středních škol a učilišť, které zřizuje, uvažuje i Olomoucký kraj.

„Prvním krokem je analyzovat stav zabezpečení v jednotlivých středních školách našeho regionu, což by mělo proběhnout do konce ledna. Potom ve spolupráci se Sdružením středních škol připravíme konkrétní kroky,“ nastínil další postup šéf odboru školství Olomouckého kraje Miroslav Gajdůšek.

„V úvahu připadá dotační titul na různá technická opatření, ale také případné personální posílení, kdy by vchod mohl hlídat vrátný, pokud si tento způsob školy zvolí. S těmito konkrétními kroky bychom chtěli přijít nejpozději do konce prvního čtvrtletí,“ doplnil.

Běžnou praxí na řadě škol jsou již nyní čipy a kamery střežící vchody do budov, na školáky při ranním příchodu dohlíží i některý ze zaměstnanců či pedagogů školy.

Olomoucká Galerie Šatovka, kterou ročně navštíví osm milionů lidí, žádná zvláštní bezpečnostní opatření neplánuje. Podle mluvčího Petra Hlávky si nákupní centrum vystačí s ostrahou a nonstop monitoringem stovek kamer, na pasážích a v okolí Šantovky pak v pravidelných intervalech prochází pracovníci bezpečnostní služby.