Hlavní obsah

Loprais vyhrál třetí etapu a dostal se do vedení soutěže. Chybělo přitom málo a po loňské tragické nehodě závodění zabalil

Foto: Aleš Loprais

Aleš Loprais urval etapové vítězství. Dvanácté v kariéře. Přesto ještě před startem závodu řekl: „Abys mohl vyhrát, musíš ten závod napřed dojet. Vloni už mnoho fanoušků také mělo tendence slavit a jak to nakonec dopadlo.“

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Letošní Dakar bude (opět) derby mezi Českem a Nizozemskem. Aktuálně mají navrch Češi. Loprais se dostal do vedení, na záda mu dýchá Martin Macík. Jenže do cíle Dakaru zbývá ještě devět etap… A Janus van Kasteren by rád zopakoval loňské vítězství.

Článek

Pořadatelé slíbili závodníkům nejtěžší Dakar v Saúdské Arábii a zatím dělají vše proto, aby to tak skutečně bylo. Třetí etapa nabídla jezdcům jak obrovské písečné duny, tak kamenité pláně i náročná vyschlá koryta řek. To vše na 448 kilometrech dlouhé speciálky. A právě třetí etapu Loprais vyhrál, když prvních tři sta kilometrů bojoval s favorizovaným Holanďanem Kasterenem, který jel pořád v čele. Ten zatím v letošním ročníku nejenže zvítězil ve všech etapách, ale byl i první na každém mezičase.

Foto: Aleš Loprais

Lady, jak svému kamionu Loprais říká, je stejná jako loni, má jen upravený software automatické převodovky. „Jsme spolu srostlí,“ říká o ní Loprais. Naviguje ho opět Jaroslav Valtr jr., nově pomáhá Jiří Stross.

Duny byly v dnešní etapě obzvlášť těžké a měli s nimi problém i favoriti závodu. „Asi tři duny jsem jednoduše nevyjel, byly jak peřina, museli jsme to objíždět, jak kdybych byl na Dakaru poprvé,“ nechal se v cíli slyšet Prokop. A podobně mluvil i motocyklový závodník Martin Prokeš. „Byly to duny, jaké jsem v životě neviděl. Fakt obrovské, vyjížděl jsem je na potřetí. Také auta se tam točila, bylo to hodně rozjeté.“

Je tedy pravděpodobné, že zde mohl ztratit pár minut i van Kasteren, přičemž rozdíly mezi prvními třemi byly minimální. Třeba na 249. kilometru měl Loprais ztrátu jen 48 vteřin, Macík byl za nimi čtyři a půl minuty. „Ty rozdíly jsou minimální, rozhoduje každé přeřazení, každé zaváhání v navigaci,“ řekl Loprais v cíli druhé etapy.

Foto: MM Photography

Dalším adeptem na vítězství je samozřejmě Martin Macík. Zatím tvrdí muziku z průběžného třetího místa, rozdíly mezi prvními třemi jsou ale minimální.

A stejně nakonec mluvil i dnes. „První čtyřka jede tvrdě, prostě se to sešlo, my tam jen nechtěli nechat žádnou vteřinku. Byla to nejtěžší etapa, tři duny jsme zdolávali na víckrát, byly tam kameny, hodně se prášilo. Dojeli jsme etapu s vyskleným oknem na mé straně, ale vypadá to, že jsme první.“

Přitom, když jsme si v létě volali, říkal mi Loprais do telefonu, že ještě neví, jestli na Dakar pojede. Jestli ho vůbec ještě někdy pojede. Pořád ho trápila loňská nezaviněná nehoda, při které jeho Praga, jíž neřekne jinak než Lady, srazila neopatrného italského fanouška, který se postavil přímo pod dunu. Jak dokázalo i pozdější vyšetřování pořadatelů a policie, Loprais ani nikdo z posádky ho neměl šanci vidět. A dotyčný navíc nezemřel přímo pod koly závodní Pragy, ale až po třech hodinách v nemocnici na infarkt.

Už jsme tady spolu v poušti chvíli mluvili, celý rozhovor jsme však ještě nedokončili. Ale nebojte, nepřijdete o něj. Nicméně už nyní vám mohu prozradit, že jsme se bavili i o tom, že Loprais zvažoval jak přestup do automobilové kategorie, tak i definitivní konec závodění na Dakaru. „Bylo to v mojí hlavě, bylo to o přístupu organizátorů. Nakonec jsem se párkrát svezl v Lady v Čechách na testu a najednou jsem cítil, že to tam je, že chci.“

A proto je Loprais na svém již sedmnáctém Dakaru! A jeho dvanácté etapové vítězství v kariéře a průběžné vedení znamená, že teď píšu tyhle řádky. A navíc Lopraise nemohu ani vyzpovídat, protože dnes spí, stejně jako všichni ostatní závodníci, někde v poušti, dvě stě kilometrů od cíle etapy. Ale jako kdybych ho slyšel…

Foto: Aleš Loprais

Loprais je známý svým stoickým klidem, který razí jak v životě, tak za volantem.

Určitě by mluvil klidně a rozvážně. A určitě by řekl, že si chce jet hlavně to svoje, že se nenechá dostat pod tlak. Za ty roky na Dakaru už ho znám. „Je to dlouhá soutěž a já nejsem jezdec, který by prahnul po etapových vítězstvích. Abys mohl vyhrát, musíš ten závod napřed dojet. Vloni už mnoho fanoušků také mělo tendence slavit a jak to nakonec dopadlo,“ řekl mi ještě před závodem.

„Znám sám sebe natolik dobře, že už se nenechám rozhodit, bez ohledu na to, jak se závod vyvíjí. Každá etapa má svůj příběh, Dakar můžete prohrát i v té poslední. Na celkové vítězství se musí sejít spousta věcí a jde o to být připravený a chtít.“

První tři etapy jsou tedy za námi a celkový Lopraisův čas je 14 hodin, 41 minut a 13 vteřin. Druhý Van Kasteren ztrácí 3 minuty a 15 vteřin, Macík má ztrátu přes třináct minut. Nejtěsnější rozdíly jsou samozřejmě mezi motocykly.

Reklama

Související témata:
Načítám