Proč se zemí roku stalo Řecko a co svět čeká v tomto roce
Komentář Ivana Mikloše: Přelom roku je vždy dobrou příležitostí pro bilancování a hodnocení, ale zároveň i pro predikce a prognózy. Nebylo tomu jinak ani teď a dělala to většina médií. V tomto článku bych chtěl shrnout nejzajímavější hodnocení minulého roku a trendy či predikce pro rok 2024, které mě nejvíce zaujaly ve dvou nejrenomovanějších ekonomických médiích na světě – Economist a Financial Times.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Economist vybral Řecko za zemi roku 2023 proto, že po deseti letech, kdy zkrachovalo, prošlo de facto nucenou správou, muselo osekávat veřejné služby a snižovat platy a důchody, vládly mu nekontrolovatelné extremistické strany, muselo prodat nejdůležitější přístav Číně a byl narušen základní sociální kontrakt, se země pozvedla a opravila nejen svou ekonomiku, ale i svou politiku.
V červnu byla znovuzvolena zodpovědná a kompetentní středopravá vláda, jejíž zahraniční politika je proamerická, proevropská a protiputinovská. Řecko ukázalo, že z kolapsu je možné se dostat těžkými, rozumnými ekonomickými reformami a zároveň znovuvybudovat sociální kontrakt, projevovat zdravý patriotismus a současně vyhrát volby.
Co se týká globálních trendů v oblasti byznysu, nejdůležitější z těch, které předpokládá Economist, jsou tyto:
- Začátek poklesu
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
