Tel Aviv/Bejrút - Jen za poslední týden Izrael zabil jednoho z vůdců palestinského hnutí Hamás při vzdušném útoku v Bejrútu, libanonský Hizballáh v odvetě odpálil početné salvy raket na severní Izrael, Spojené státy zlikvidovaly velitele proíránských milic v Bagdádu a Íránem podporovaní povstalci v Jemenu se střetli s americkým námořnictvem v Rudém moři. S každým úderem a protiúderem přitom stoupá riziko, že se už tak katastrofická válka v Pásmu Gazy rozšíří do celého regionu. A po desítkách let zamrzlého konfliktu, kdy proti sobě stojí Izrael a Spojené státy na jedné straně a Írán a s ním spřízněné militantní skupiny na straně druhé, se může snadno stát, že si ta či ona strana vybere raději válku, než aby ztratila tvář, píše agentura AP.
Další vrstva nestability pramení z dílčích rozporů v každém z obou táborů: Hamás možná doufal, že útokem ze 7. října zavleče své spojence do širší války s Izraelem; z Izraele čím dál častěji zaznívá, že je třeba změnit rovnováhu sil v Libanonu, zatímco Spojené státy se snaží udržet konflikt pod kontrolou.
A s tím, jak se tyto propletené šachové partie stále více komplikují, roste možnost chybného odhadu.
Hamás tvrdí, že jeho útok na jižní Izrael, který podnítil válku v Pásmu Gazy, byl čistě aktem palestinského odporu proti desítky let trvající izraelské nadvládě. Neexistují důkazy, že by v něm Írán, Hizballáh či jiné spojenecké skupiny sehrály přímou roli, dokonce ani důkazy, že by o něm předem věděly.
Když však Izrael reagoval zahájením vojenské ofenzivy - jedné z nejničivějších v tomto století - v Pásmu Gazy, izolovaném domovu 2,3 milionu Palestinců, takzvaná osa odporu, tedy Írán a jím podporované militantní skupiny v regionu, mohla jen stěží zůstat stranou. Palestinská otázka má v regionu hluboký ohlas, a pokud by Írán ponechal Hamás napospas izraelskému hněvu, riskoval by rozpad protizápadního vojenského spojenectví, které buduje už od islámské revoluce z roku 1979.
"Válku nechtějí, ale zároveň nechtějí nechat Izraelce dál útočit bez jakékoli odvety," řekl Kásim Kasír, libanonský expert na hnutí Hizballáh. "Musí se stát něco velkého, aniž by přitom došlo k válce, aby to Izraelce a Američany přesvědčilo, že takto nemohou pokračovat," dodal.
Největšímu dilematu čelí právě Hizballáh.
Bude-li tolerovat izraelské útoky jako ten v Bejrútu, který stál život zástupce šéfa politického křídla Hamásu, riskuje, že bude vypadat jako slabý nebo nespolehlivý spojenec. Ale pokud rozpoutá plnohodnotnou válku, hrozí, že Izrael přinese do Libanonu, který se už tak zmítá v ekonomické krizi, zkázu olbřímích rozměrů. I podporovatelé Hizballáhu mohou dospět k názoru, že to je příliš vysoká cena za palestinského spojence.
Od vypuknutí války v Pásmu Gazy tak Hizballáh téměř každý den ostřeluje izraelské pohraničí, s evidentním záměrem vázat na sebe část izraelských sil. Izrael palbu opětuje, ale zdá se, že obě strany své akce pečlivě váží s cílem omezovat jejich intenzitu.
Sobotní salvou 40 raket odpálenou na izraelskou vojenskou základnu Hizballáh vyslal jasný signál, aniž by rozpoutal válku. Bylo by 80 raket už příliš? Kdyby někdo přišel o život? Kolik obětí by zaručilo plnohodnotnou izraelskou ofenzivu? Tato chmurná matematika nedává jasné výsledky.
A nakonec to nemusí být ani jediný úder, co povede k válce.
Izrael je odhodlán zajistit, že se do pohraničních obcí vrátí desetitisíce občanů, kteří byli evakuováni před téměř třemi měsíci před palbou Hizballáhu. Po 7. říjnu navíc už možná nebude moci tolerovat ozbrojenou přítomnost Hizballáhu na libanonské straně hranice. Izraelští představitelé opakovaně hrozí použitím síly, pokud Hizballáh nebude respektovat příměří OSN z roku 2006, které mu nařizuje stažení od hranic.
"Ani jedna strana si válku nepřeje, ale obě jsou přesvědčeny, že je nevyhnutelná," řekl Joel Guzansky z Institutu pro studia národní bezpečnosti v Tel Avivu. Všichni v Izraeli si podle něj myslí, že je jen otázkou času, kdy bude třeba změnit realitu, aby se lidé mohli vrátit do svých domovů.
USA v říjnu rozmístily v regionu dvě letadlové lodě s doprovodem. Jedna se vrací domů, ale nahradí ji jiné válečné lodě. Jejich rozmístění bylo pro Írán i jeho spojence jednoznačným varováním před rozšiřováním konfliktu. Zdá se však, že ne všichni tento vzkaz pochopili.
Íránem podporované militantní skupiny v Sýrii a Iráku podnikly desítky raketových útoků na americké základny. Íránem podporovaní povstalci Húsíové v Jemenu útočí na mezinárodní dopravu v Rudém moři, což dopadá na světovou ekonomiku. Írán tvrdí, že jeho spojenci jednají na vlastní pěst, a ne na jeho rozkaz.
To poslední, co si po nákladných vojenských kampaních v Iráku a Afghánistánu většina Američanů přeje, je další válka na Blízkém východě. Americké síly však nedávno zabily významného velitele Íránem podporovaných milicí v Iráku a také deset húsíjských povstalců, kteří se pokoušeli dostat na nákladní loď. Prolily tak krev, která by si mohla říkat o odpověď.
Washington se snaží dát dohromady mnohonárodní námořní koalici na ochranu lodní dopravy v Rudém moři. Zjevně se však zdráhá zaútočit na Húsíje přímo na pevnině, když to vypadá, že se po letech jemenského konfliktu blíží dosažení mírové dohody se Saúdskou Arábií.
Představitelé Izraele mezitím říkají, že prostor pro jejich spojence, aby přiměli Hizballáh i Húsije ke stažení, se uzavírá.
Napětí v regionu pravděpodobně zůstane vysoké, dokud bude Izrael pokračovat v ofenzivě v Pásmu Gazy s cílem zcela vymýtit Hamás. Mnozí si však kladou otázku, zda je něco takového vůbec možné vzhledem k tomu, jak hluboce je toto hnutí v palestinské společnosti zakořeněné. A sami Izraelci tvrdí, že to bude trvat ještě mnoho měsíců.
Spojené státy, jež Izraeli poskytují klíčovou vojenskou a diplomatickou podporu, jsou všeobecně považovány za jedinou mocnost, v jejíž moci je také izraelskou ofenzivu ukončit. Spojenci Íránu zjevně věří, že Washington zakročí, bude-li ho konflikt stát příliš mnoho - odtud pramení útoky na americké základny či mezinárodní lodní přepravu.
"Američané nechtějí otevřenou válku s Íránem a Íránci nechtějí otevřenou válku se Spojenými státy," řekl analytik Alí Hamádí z libanonského deníku An-Nahár. "A proto se vyjednává pomocí raket," dodal.
