Breivik znovu žaluje Norsko kvůli porušování práv. Vadí mu přísná izolace i kontrola korespondence
V Norsku v pondělí začal proces, který se zabývá novou žalobou vězněného pravicového extremisty Anderse Behringa Breivika na norský stát. Ten podle Breivika pošlapává jeho lidská práva, když ho drží v izolaci a omezuje jeho korespondenci s vnějším světem. Nyní čtyřiačtyřicetiletý Breivik, který při atentátech v červenci 2011 zabil 77 lidí, má podle svého právníka Öysteina Storrvika sebevražedné sklony a bere antidepresiva.
Slyšení se konalo v tělocvičně přísně střežené věznice, která je asi 70 kilometrů od Osla. Breivik přišel v tmavém obleku a kravatě a podle agentury AFP se na rozdíl od svých předchozích veřejných vystoupení zdržel jakýchkoli provokací. Před soudem má dostat slovo v úterý odpoledne.
Soud médiím zakázal vysílat záběry z jeho výpovědi z obavy, že by odsouzený této příležitosti opět využil k provokacím ideologické povahy, informovala AFP.
‚Trauma není to, co mě vystihuje.‘ Přeživší Breivikových útoků se chtějí posunout dál
Číst článek
Ultrapravicový radikál byl za teroristické útoky odsouzen v srpnu 2012 k trestu 21 odnětí svobody, který může být prodlužován až na doživotí. Po celou dobu je v samovazbě a kontakt má povolený v podstatě pouze se svým právníkem Storrvikem a s vězeňskými dozorci.
Podle Breivika je 11,5 roku izolace dost a nyní je třeba udělat něco pro to, aby se mohl setkávat a komunikovat s jinými lidmi. Tvrdí, že takto dlouhá samovazba porušuje článek tři Evropské úmluvy o lidských právech, jež zakazuje „nehumánní nebo ponižující tresty nebo zacházení“. Čím déle je Breivik v izolaci, tím více je porušována úmluva, řekl AFP v říjnu advokát Storrvik.
V soudních dokumentech Storrvik uvádí, že „dlouhé období izolace s absencí skutečné interakce (s lidmi) se nyní projevuje (psychickým) poškozením Breivika, včetně toho, že má sebevražedné sklony“. Jeho klient je údajně závislý na antidepresivu, které mu umožňuje přežít vězení. Podle Storrvika je Breivik v současné době v kontaktu pouze s dalšími dvěma vězni, které vídá jednou za dva týdny jednu hodinu, a to pod přísným dohledem a za přítomnosti vězeňského personálu.
Breivik znovu žaluje Norsko kvůli vězeňským podmínkám, stát prý ‚pošlapává jeho lidská práva’
Číst článek
Kromě izolace si Breivik dlouhodobě stěžuje i na cenzuru dopisů, které by rád posílal z vězení. To podle Storrvika porušuje další článek úmluvy o lidských právech, zaručující právo na korespondenci. Podle vězeňských úřadů však hrozí, že by extremista mohl někoho inspirovat ke spáchání podobných krvavých činů.
V cele, kde si Breivik odpykává trest v posledních dvou letech, má odsouzený k dispozici televizní místnost s počítačovými hrami, kuchyňku či posilovnu. Věznice dokonce vyhověla Breivikově přání mít zvíře a pořídila mu tři andulky, které mohou po cele volně poletovat, uvedl norský list Verdens Gang.
V roce 2017 norský odvolací soud rozhodl, že Norsko neporušuje při Breivikově věznění lidská práva. Zvrátil tak verdikt soudu první instance z roku 2016, jenž uznal některé Breivikovy stížnosti a označil jeho držení v izolaci za nelidské a ponižující. Evropský soud pro lidská práva navíc v roce 2018 odmítl Breivikovu stížnost jako nepřípustnou.
Norský vězeňský systém tradičně klade velký důraz na rehabilitaci zločinců a norský státní zástupce Andreas Hjetland tvrdí, že „nic nenaznačuje tomu, že by Breivik trpěl fyzickými nebo psychickými problémy kvůli podmínkám svého věznění“. Breivik navíc dosud podle Hjetlanda projevoval „malou vnímavost vůči rehabilitační práci“.
Norsko si připomíná deset let od největšího teroristického útoku. Breivik zabil 77 lidí
Číst článek
Při úterním slyšení s Breivikem nebudou média mít povoleno pořizovat záběry. Vězeň v minulosti svých vystoupení na veřejnosti často zneužíval k provokacím včetně hajlování. „Existovalo reálné nebezpečí, že Breivikovo svědectví se vzdálí meritu věci a soustředí se na jeho ideologické poselství,“ zdůvodnila rozhodnutí soudkyně Birgitte Kolrudová.
Na konci července 2011 Breivik ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce na to postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. V roce 2022 soud zamítl Breivikovu žádost o podmínečné propuštění s odůvodněním, že z jeho strany stále hrozí páchání násilí.
