Berlín - Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) je na vrcholu popularity a před nadcházejícími zářijovými volbami v Sasku, Durynsku a Braniborsku se netají zájmem vládnout. Ostatní parlamentní strany, které AfD považují za krajně pravicovou, se vzájemně obviňují z toho, kdo je za růst obliby Alternativy pro Německo odpovědný. V zemi se zároveň stále hlasitěji hovoří o možném zákazu AfD. Pro zákaz se vyslovila mimo jiné spolušéfka sociálních demokratů (SPD) Saskia Eskenová, naopak vládní zmocněnec pro východní Německo Carsten Schneider takový krok nedoporučuje. Poslanec AfD Petr Bystroň, který je českého původu, v rozhovoru s ČTK označil debaty o zákazu strany za akt zoufalství.
"AfD využívá každé téma, aby lidi poštvala navzájem proti sobě. Pro mě je jednoznačně protidemokratická," prohlásila tento týden Eskenová o Alternativě pro Německo. "Je dobře, že se o zákazu AfD mluví a že to rovněž probudí voliče," dodala.
Návrh zakázat AfD podpořila také vlivná členka sociální demokracie Petra Köppingová, která je saskou ministryní sociálních věcí a která SPD v Sasku povede do zemských voleb. "Šance na zákaz AfD bychom měli pravidelně prověřovat," řekla v rozhovoru s magazínem Der Spiegel.
Za selhání považuje Köppingová to, že se Německo nerozhodlo rozpustit krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Té se v minulosti podařilo proniknout mimo jiné do saského zemského sněmu, nyní je ale jen okrajovou stranou. Proces zákazu NPD podle Köppingové selhal, protože strana dosahovala špatných volebních výsledků, ale v případě AfD je situace jiná. "AfD je silná a představuje hrozbu pro naši demokracii," dodala.
O zákazu AfD hovořil i někdejší sociálnědemokratický předseda Spolkového sněmu Wolfgang Thierse, který poukázal na to, že regionální tajné služby ve třech spolkových zemích označily stranu za prokazatelně extremistickou. "Stát tak má povinnost prověřit zákaz AfD," řekl v rozhovoru s deníkem Der Tagesspiegel.
"Je to výraz zoufalství. SPD by se podle aktuálních průzkumů v Sasku nedostala nad pět procent ani společně s FDP, zatímco AfD je nejsilnější stranou. Tyhle rošády už jim ale nepomůžou, AfD bude vládnout," řekl ČTK k debatám o zákazu AfD Bystroň.
Bystroň, který je poslancem Spolkového sněmu, patří k viditelným a vlivným osobnostem AfD nejen ve svém domovském Bavorsku, ale také na spolkové úrovni. Strana si ho vybrala jako dvojku na kandidátce pro červnové volby do Evropského parlamentu, odchod do Bruselu tak má v podstatě jistý.
Bystroň očekává, že po červnových volbách usedne AfD v Evropském parlamentu jako nejsilnější německá strana. Předpokládá rovněž, že v Sasku a případně i v Durynsku se AfD ujme vlády. Úspěch straně předpovídají průzkumy veřejného mínění, podle kterých s výjimkou Berlína dominuje celému východu Německa. Na celoněmecké úrovni je pak se zhruba 23 procenty druhá za konzervativní unií CDU/CSU.
V Sasku by podle aktuálního průzkumu agentury Civey a deníku Sächsische Zeitung získala AfD 37 procent hlasů. Druhá by skončila konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) s 33 procenty. Do zemského sněmu by se dostali ještě postkomunistická Levice s osmi procenty a Zelení se sedmi procenty, naopak sociální demokraté se třemi procenty a liberální svobodní demokraté (FDP) s jedním procentem by v saském zákonodárném sboru nezasedli.
Vítězství slibují AfD také sondáže v Durynsku a Braniborsku, kde by strana mohla získat 34, respektive 27 procent. Zda bude moci AfD skutečně vládnout, může záviset i na CDU. Ta totiž spolupráci s AfD odmítá, některá vyjádření konzervativních politiků včetně šéfa unie Friedricha Merze ale vyvolávají pochybnosti, zda strana svému závazku dostojí.
Merz v rozhovoru s deníkem Münchner Merkur tvrdě kritizoval Eskenovou za její návrh zakázat AfD. "Takovéhle debaty jsou jen vodou na mlýn AfD," řekl. "Vážně si předsedkyně SPD myslí, že je možné snadno zakázat stranu, která se v průzkumech dostává ke třiceti procentům? To je znepokojivé popírání reality," dodal.
Zastání Eskenová nenašla ani u FDP, se kterou SPD spolu se Zelenými na spolkové úrovni vládne. "Kdo chce, aby AfD zmizela, by měl vést lepší politiku a neměl by mluvit o zákazu strany," řekl místopředseda liberálů Wolfgang Kubicki médiím skupiny Funke. "Pokud se od nás voliči odvrátí, tak jsme zklamali," dodal.
Také východní zmocněnec Schneider, který je z SPD, nepovažuje za chytré spustit proces zákazu AfD. "Pokud zakážeme stranu, která se nám nelíbí, ale je v čele průzkumů veřejného mínění, pak to jen povede k ještě větší solidaritě s touto stranou," řekl Schneider deníku Süddeutsche Zeitung. "Škody by byly příliš velké," uvedl s tím, že je nutné voličům jasně ukázat, co jsou plány AfD a jak by tato strana Německo poškodila.
Vedle konkurenčních politiků se o AfD zajímá také Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka. Ve své oficiální statistice započítává členy strany jako přívržence krajní pravice. V hledáčku tajných služeb je i mládežnická organizace AfD Mladá alternativa (JA). Alternativa pro Německo nicméně obvinění z protiústavní činnosti a z extremismu odmítá.
