Model umělé inteligence Midjourney, který umí na základě textového příkazu vygenerovat obrázek na míru, stále udivuje svět svou pokročilostí. Umělci z něj ale nadšení nejsou, protože pro získání svých aktuálních schopností „umělá inteligence“ použila autorské práce některých z nich. Nyní vyšla najevo konkrétní jména téměř pěti tisíců světových umělců. Minimálně dvě desítky z nich pocházejí z Česka nebo Slovenska.
Toyen, František Kupka, Mikuláš Medek nebo Josef Čapek. I ti jsou na seznamu tvůrců, který vznikl a vyplul na veřejnost kvůli soudnímu sporu. Lze na něm nalézt ale i jiná slavná jména, namátkou třeba ilustrátora knih Terryho Pratchetta o Zeměploše Joshe Kirbyho, jednoho z nejvýraznějších ilustrátorů sběratelské karetní hry Magic: The Gathering (MTG) Johna Avona či legend světového umění Salvadora Dalího nebo Pabla Picassa.
Někteří američtí tvůrci už na začátku loňského roku v USA podali žalobu na firmy Midjourney, Stability, DeviantArt a Runway AI, které provozují své mnohdy stejnojmenné AI modely. Rozsudek prozatím nepadl, soudce některé body případu zamítl a umělci žalobu aktualizovali.
„Ačkoli žalovaní rádi popisují své produkty s umělou inteligencí ve vznešených termínech, skutečnost je ještě hnusnější a odpornější. Obrázky vygenerované umělou inteligencí jsou ceněny především jako zařízení na praní autorských práv, která zákazníkům slibují výhody umění bez nákladů umělců,“ vysvětlovala skupina tvůrců důvody žaloby.
AI trénovala i na kartách Magic
Mezi autory se objevila také jména žijících umělců z Česka a Slovenska. Mezi nimi je například slovenská ilustrátorka Martina Pilcerová. „Nevěděla jsem, že je na seznamu i moje jméno, ale očekávala jsem to, jelikož dělám pro Magic: The Gathering. Určitě mi to vrcholně vadí, a proto jsem nikdy Midjourney ani nevyzkoušela, abych ji nekrmila dalšími nápady,“ uvedla pro e15 slovenská výtvarnice.
Podle ní se jedná o porušování autorských práv, i když je to hraniční případ a není si jistá, do jaké míry je právně napadnutelné. „Momentálně mi připadá jako nejlepší ochrana nepouštět na internet vůbec nic, co není ucelené a publikované. Prostě držet v šuplíku pod hermetickým zámkem všechno až do konce,“ říká. Uvědomuje si, že takový přístup nemusí celou profesi grafiků, výtvarníků a umělců zachránit, podle ní jde ale o něco víc. „Je vcelku možné, že naší profesi to ani tak nespasí, ale může to zachránit naše životní vyznání. Protože rozdíl mezi AI a autorem je právě toto. U autora jde o osobní sdělení,“ myslí si Pilcerová.
Tvůrce prostředí pro Kingdom Come zvažuje právní kroky
Ani český ilustrátor Tomáš Duchek netušil, že jeho výtvory posloužily k tréninku umělé inteligence od Midjourney. Umělec, který například v herním studiu Warhorse pracoval na podobě prostředí známé hry Kingdom Come, si myslí, že v případě vygenerovaných obrázků jde o plagiátorství. „Generovaný obraz kombinuje a přímo kopíruje části obrazů ze své databanky, což je, podle mého názoru, plagiátorství. Pokud je generovaný obraz následně upravován a je do něj vložena lidská představivost a umělecká zkratka, pak se dostáváme do šedé zóny,“ odpověděl pro e15.
Duchek zvažuje právní kroky proti vývojářům umělé inteligence, nemyslí si ale, že by tato technologie ohrožovala jeho profesi. „Hodnota produktů vytvořených s pomocí AI dramaticky klesá. Generované obrazy jsou sice často vizuálně atraktivní, využívají živé barvy, jsou plné detailů a velmi dobře srozumitelné, zcela ale postrádají emoce, jasnou myšlenku a uměleckou zkratku,“ je přesvědčen Duchek. Podle něj si firmy, jejichž produkty jsou postavené na vizuální stránce – jako jsou například tvůrci hry MTG, na které rovněž pracoval –, nemohou dovolit podobnou diskreditaci svých produktů.
Přestože mu vadí využití jeho práce pro trénování umělé inteligence, vidí v ní potenciál. „Z mého pohledu je AI nástroj, který má možnosti posunout kreativitu a vizuální vyjádření. S příchodem AI ale přichází i vyšší míra vizuální zahlcenosti. Množství obrazových informací se dramaticky zvyšuje. Z mého pohledu bude stále náročnější rozlišit a ocenit promyšlené, mistrovské malby,“ říká.
V Česku mají umělci v obraně proti používání svých autorských děl značně omezené možnosti. „Autorský zákoník počítá s automatickou licencí pro vytěžování autorských děl pro strojové učení. Je otázkou, jakým způsobem je to dílo využíváno,“ říká advokát Zdeněk Smrček z kanceláře Kučera & Associates. Podle něj je ale klíčová otázka, zda se model umělé inteligence dopouští plagiátorství jejich děl: „V takovém případě je tam tenká linie, kterou budou posuzovat soudy v každém jednotlivém případě.“
Cestou prokazování očividného kopírování původního obsahu se v prosinci vydal americký list New York Times. V žalobě proti společnosti OpenAI, která vytvořila jazykový model ChatGPT, popsal konkrétní případy, kdy umělá inteligence doslovně cituje obsah článků média. Zda je to cesta, kterou mohou tvůrci bránit svá díla, se ale teprve ukáže.
Šedá zóna
Další způsob, jakým se bránit umělé inteligenci, popisuje advokát Smrček: „V Česku autorský zákoník počítá s tím, že pokud něco dáte na internet, může to umělá inteligence vytěžit, pokud neuvedete vyslovený zákaz pro tento účel.“ Tvůrci tak mohou u nových děl, která vypustí do veřejného prostoru, přímo definovat, že si nepřejí, aby se na jejich původní práci modely umělé inteligence učily.
Zároveň ale dosud není alespoň v evropském prostředí zřejmé, kdo případně za vygenerovaný obsah právně odpovídá. Tento problém by měla řešit směrnice EU o odpovědnosti za umělou inteligenci, která se však zatím teprve projednává. A vzhledem k tomu, že směrnici musí převést do svého právního systému každý členský stát, bude ještě pár let trvat, než tato nejasnost získá právní oporu. Teprve pak bude v otázce právní odpovědnosti jasno.
