Kdo byl klavírista Václav Jan Křtitel Tomášek? Musica Florea odpoví a představí jeho romantickou tvorbu

Jméno tohoto skladatele možná některým posluchačům nebude známé, Václav Jan Křtitel Tomášek byl ale skutečně velkou osobností české hudby 1. poloviny 19. století. Jako hudebník i pedagog měl velký vliv na vývoj moderní písně s českými i německými texty, výrazně ovlivnil v českém prostředí klavírní žánry a jejich směřování k romantickým formám a náladám. Založil dokonce hudební ústav zaměřený na výuku klavíru a skladby, který ve své době konkuroval pražské konzervatoři i varhanní škole.

Jeho klavírní kvartet op. 22, které je základem programu, dokonale ilustruje skladatelovu genialitu a skvělou obeznámenost s tehdejšími možnostmi raně romantických klavírů. Musica Florea a její host – excelentní klavíristka Petra Matějová – vás vezmou na výlet do raných dob romantismu a připomenou tvorbu tohoto hudebníka. Na programu nebude jako vždy chybět ani slavné jméno, a to nikdo menší než W. Amadeus Mozart a jeho klavírní koncert č. 13 C dur.

„Od té doby, co jsem se jako dirigent od roku 2004 začal zajímat o autentickou či stylovou interpretaci romantických symfonických děl, bylo zřejmé, že česká romantická hudba není jen o Dvořákovi a Smetanovi,“ vysvětluje Marek Štryncl, proč začal pátrat po neznámých symfonických skladbách jejich předchůdců, učitelů i současníků. Nejprve objevil hudbu Jana Huga Voříška, žáka samotného Tomáška. Jeho partitury objevil v archivu Českého rozhlasu, kde také vznikly první nahrávky. „Bylo mi jasné, že jeho učitel, který přežil svého žáka o čtvrt století, nemůže být nějaký nedouk a neumětel. K jeho dílům (někdy i novodobě neprovedených) jsem se dostal díky muzikoložce Markétě Kabelkové, pro níž je Tomášek takřka celoživotní láskou. Výjimečnost jeho děl spočívá v tom, že nad nimi opravdu hodně a důsledně přemýšlel, nic neponechával ‚náhodě‘ ve smyslu zažitých kompozičních klišé apod. Takový trochu ‚romantický Bach‘, řekl bych. Takže někdy od roku 2010 jsme začali interpretovat jeho díla – symfonii, dvě requiem, offertoria…“

• Musica Florea (Radek Matoušek)

Dobu Václava Jana Křtitele Tomáška (1774–1850) si můžeme nejlépe představit v souvislostech: generačně byl následovníkem W. A. Mozarta, působil v období národního obrození a byl přítelem mnoha básníků a literátů. Jako skladatel vycházel z hudebního klasicismu, obdivoval Glucka, Haydna i mladého Beethovena. Jeho hudba nesla ale vždy také český ráz a je tedy přímým předchůdcem našich nejslavnějších romantických skladatelů. Jeho klavírní a písňová tvorba je zásadní. Kromě klasických forem, sonát a variací na témata vlastní i svých současníků získal největší úspěch drobnějšími skladbami. Jeho poetické skladby pro klavír byly velmi oblíbené, písně pak komponoval i na texty slavných autorů, např. J. W. Goetha, F. Schillera nebo A. S. Puškina. Napsal písně také na texty Rukopisu královédvorského a básně obrozeneckých básníků Václava Hanky, J. K. Chmelenského a dalších autorů. Patřil mezi stěžejní postavy tuzemské hudební scény 1. poloviny 19. století, dokonce se mu přezdívalo „pražský hudební papež“. Je mimo jiné autorem dvou oper a několika mší a requiem. Před smrtí publikoval také vlastní životopis, který je autentickým svědectvím o událostech své doby.

Co je na Tomáškově hudbě nejpřitažlivější a proč si jeho tvorbu vybral, opět vysvětluje Marek Štryncl:

„Určitě to byla snaha ‚znovu objevit‘ a zpřítomnit něco, co bylo zapomenuto, a přitom se jedná o velmi kvalitní díla. Pak jsem se chtěl jako interpret vypořádat s rozporem mezi jeho žákem – Voříškem, který pomocí časových údajů předepisoval svým duchovním skladbám neuvěřitelně rychlá tempa, kdežto jeho učitel udával tempové údaje extrémně pomalé. Právě u Tomáška mě to ‚konečně‘ donutilo aplikovat takřka dnes zapomenutý interpretační prostředek – flexibilní tempo (náhlé či postupné změny temp), které je přitom pro romantickou hudbu něčím naprosto zásadním. Od druhé poloviny 18. století máme o něm spousty dobových dokladů, jak a kdy se má používat, i když tyto tempové změny nebyly zapsané v notách. Samozřejmě to také dokládají staré nahrávky z přelomu 19. a 20. století. Takovými ‚extrémisty‘ flexibilního tempa byli např. R. Wagner či H. Berlioz, kteří Tomáška příležitostně navštěvovali. A není divu, neboť Tomášek měl u svých současníků velký respekt.“

V roce 2010 vydala Musica Florea CD, které zahrnovalo skladbu Václava Jana Křtitele Tomáška Messa con Graduale et Offertorio op. 46. Na koncertních pódiích se k němu orchestr vrací pravidelně. Například v rámci Pražského jara uvedla Musica Florea je ho Missu solemnis op. 81 a Sinfonii grande C dur op. 17. V roce 2014 slavila také jeho 240. výročí, a to nastudováním skladby Requiem vocale op. 72.

• Petra Matějová (©Petr Dyrc)

Na slavnostních koncertech k 250. výročí jeho narození bude hostem orchestru Musica Florea klavírní virtuozka Petra Matějová. Čím bude koncert výjimečný i díky jejímu mistrovství, připomíná ještě jednou Marek Štryncl: „Na hammerklavíru či romantických klavírech, které mají zvukově často k hammerklavíru blíže než ke klavírům dnešního typu, mě fascinuje nejen různorodá zvuková barevnost a rozmanitost, ale také to, že nižší ponor kláves dovoluje klavíristům snadněji ‚vynést‘ a odlišit ornamentální charakter od toho, co má být např. melodicky nosné. Toto časté vášnivé nebo naopak jemné střídání nálad Petra Matějová ovládá bravurně, takže má dnešním posluchačům opravdu co nabídnout: neotřelou interpretaci, která však zároveň respektuje záměry raně romantických skladatelů.“

Zdroj: TZ
Úvodní foto: Musica Florea (Radek Matoušek)