Profil návštěvníka Vysočiny nabízí velice zajímavá čísla. Z jeho dat totiž vyplývá, že 16 procent turistů na Vysočině tvoří lidé pocházející přímo z Kraje Vysočina. 
Většina z nich - až 98 procent - volí jako dopravní prostředek auto, a pro 49 procent dotázaných je nejčastějším důvodem k cestování návštěva kulturních památek, jako jsou hrady, zámky, muzea a historická architektura.

Tito častí návštěvníci bydlí v penzionech a neváhají doporučit tuto destinaci svým přátelům. Věkově se často pohybují mezi 40 a 49 lety, mají středoškolské vzdělání a až 33 procent z nich si vyhledává informace o destinaci na internetu.
„Tyto informace nám umožňují lépe cílit marketing a rozvíjet nové atrakce. Díky dostupným datům můžeme například lépe plánovat sezónu a spravovat kapacity, což vede k udržitelnějšímu růstu cestovního ruchu a celkově lepšímu zážitku návštěvníků na Vysočině,“ vysvětluje Roman Fabeš, náměstek hejtmana zodpovídající za cestovní ruch v Kraji Vysočina.
V roce 2023 proto Kraj Vysočina opět zrealizoval další průzkum, tentokrát ve spolupráci s oblastními destinačními společnostmi Vysočina West, Koruna Vysočiny, Kraj pod Javořicí a Třebíčsko – Moravská Vysočina. 

Cenné informace
Celoroční sběr dat přinesl impozantní počet 1929 vyplněných podrobných dotazníků, obsahujících cenné informace o typickém návštěvníkovi Vysočiny.
„Tato data nám neposkytují pouze demografické údaje, odkud návštěvník pochází. Umožňují také nahlédnout do chování návštěvníků, pochopit jejich motivaci k návštěvě Vysočiny a myšlení,“ říká Oľga Königová, ředitelka krajské centrály cestovního ruchu Vysočina Tourism.

„Velmi důležité jsou pro nás také odpovědi na otázky týkající se kvality poskytovaných služeb v destinaci. Díky tomu jsme schopni lépe porozumět potřebám a preferencím našich hostů a přizpůsobit naše aktivity tak, aby co nejlépe vyhovovaly jejich očekáváním,“ doplňuje. 

Trend oblíbenosti destinace Vysočina mezi místními nadále přetrvává. Mezi další kraje, ze kterých na Vysočinu nejčastěji návštěvníci zavítají, pak patří Jihomoravský kraj a Praha.
Zhruba 850 respondentů uvedlo jako nejčastější důvod návštěvy Vysočiny dovolenou, relaxaci a volný čas. Poznávání, včetně návštěv turistických atrakcí, historických památek a architektury, je druhým nejčastějším důvodem. Třetí v pořadí je pak aktivní dovolená.

Zajímavé jsou také informace o tom, jak se návštěvníci dozvěděli o destinaci Vysočina a odkud čerpali informace. Internet hraje při rozhodování o návštěvě hlavní roli. Dále se pak turisté rozmýšlejí na základě doporučení svého okolí, případně čerpají z vlastních zkušeností z předchozích návštěv.

Kulturní památky
Během svého pobytu respondenti nejčastěji navštěvují kulturní památky. Mimo ně návštěvníci na Vysočinu přicházejí také za pěší turistikou, přírodními památkami a rozhlednami. 
Na Vysočinu často jezdí páry bez dětí, destinace však má co nabídnout také rodinám s dětmi či skupinám přátel. Vysočinu nejčastěji navštěvují turisté ve věku 40-49 let, následovaní věkovou skupinou 35-49 let a 50-59 let. 
Téměř 90 procent návštěvníků by Vysočinu doporučilo svým přátelům, dvě třetiny dotázaných navíc uvádí, že se na Vysočinu vrací pravidelně.

Data získaná o návštěvnících Vysočiny nejsou jenom statistikami na papíře, jsou cenným zdrojem informací, který lze využít pro strategický rozvoj cestovního ruchu v této oblasti. 
„Detailní informace o návštěvnících pomáhají vytvářet personalizované marketingové kampaně, které prostřednictvím nabídek a reklamy dokáží oslovit různé cílové skupiny návštěvníků. Pokud například víme, že na Vysočinu jezdí milovníci přírodních krás, můžeme tomu přizpůsobit i kampaň a propagovat turistické trasy, cyklostezky a outdoorové aktivity,“ přemítá Königová.

Pokračuje, že data o návštěvnosti rovněž pomáhají destinacím plánovat sezóny a spravovat kapacity. Turistický ruch lze rovnoměrně rozložit do průběhu celého roku, což napomáhá udržitelnému rozvoji a minimalizuje přetížení v některých měsících. 
Na základě dat lze také zlepšit kvalitu služeb a infrastrukturu, tedy vylepšit turistické trasy, navýšit parkovací možnosti, zkvalitnit informační zázemí a další aspekty. 
Lepší zážitek návštěvníků pak vede k jejich větší spokojenosti, pozitivnímu dojmu z destinace a následnému doporučení destinace dalším.

Diskuze k článku