Množství peněz, které proudí z fondů Evropské unie do Česka, bude postupem času klesat. S chudší obálkou by mělo tuzemsko počítat už v příštím sedmiletém rozpočtovém období, tedy po roce 2027. Kam by mělo směřovat investiční úsilí, než fondy začnou vysychat?
Od vstupu Česka do Evropské unie přiteklo do zdejších regionů z tzv. strukturálních fondů asi 75 miliard eur, což jsou v přepočtu skoro dva biliony korun. Jde o evropské dotace, které mají pomoci českým regionům dohnat úspěšnější evropské sousedy a zvýšit kvalitu života.
V současném programovém období – jak se sedmiletým dotačním cyklům, které kopírují víceletý rozpočet EU, říká – má Česko navíc k dispozici rekordní obálku. K běžným dotacím se totiž přidal balík peněz, který Unie mobilizovala skrze vůbec první společnou evropskou půjčku, aby překonala covidovou krizi a posléze i dopady ruské agrese na Ukrajině.
Pro roky 2021–2027 může tedy tuzemsko počítat s tím, že si co do evropských peněz sáhne na zhruba 1,3 bilionu korun, ať už v podobě grantů nebo výhodných půjček.
Objemný balík prostředků by měla Česká republika podle zástupců ministerstev i odborníků využít chytře, aby se připravila na časy, kdy už k ní nebude evropský rozpočet tak štědrý.
„V budoucnu těch peněz bude k dispozici mnohem méně. Ať už díky tomu, že úroveň českých regionů v mezinárodním srovnání roste, ale také s ohledem na plánované rozšíření Evropské unie,“ řekl na nedávné konferenci ministerstva pro místní rozvoj věnované právě unijním dotacím ministr a místopředseda vlády Ivan Bartoš (Piráti).
„Využijme dotační období 2021–2027 k tomu, abychom dodělali potřebné projekty, doplnili infrastrukturu, vyřešili základní věci, které ještě naše ekonomika nemá, abychom se v dalším období mohli soustředit už na nadstavbu – financování věcí, které budou generovat vyšší HDP a podobně,“ vyzvala Veronika Ondráčková, ředitelka odboru pro evropské fondy ministerstva financí.
Je co zlepšovat
Česko se může poučit z čerpání evropských dotací v období minulém (2014-2020). To vyhodnotila poradenská společnost Ernst & Young (EY).
Prostor pro zlepšení má tuzemsko podle hodnocení například co do cílení dotací, a to jak tematicky, tak geograficky.
„Z 28,8 % byla z fondů EU hrazena oblast zaměstnanosti. Ta by měla být financována spíše ze státního rozpočtu. Navíc v zemi s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti,“ popsala na konferenci Romana Smetánková z EY.
Podpora také nesměřovala příliš do regionů s nízkou absorpční kapacitou, jako jsou Ústecký a Karlovarský kraj. Právě kapacita a připravenost projektů jsou jedny z ukazatelů dobrého čerpání, dodala.
„Je důležité peníze výrazně lépe cílit a využívat i jiných finančních nástrojů, abychom v roce 2030 nezjistili, že nejsme schopni financovat provoz (zařízení financovaných z evropských dotací) a lidi,“ upozornil ministr Bartoš.
„Že tady bude dotační politika navždy a můžeme z ní pokrývat i provoz, je mylná představa,“ dodal.
Co čekat od následujících let?
Podle Ondráčkové by se mělo Česko připravit nejen na to, že se v budoucnu dočká tenčí dotační obálky, ale také na to, že se evropské peníze budou méně podílet na spolufinancování. Projekty z dotací totiž nejsou z unijních zdrojů hrazeny ze 100 %. Evropská kasa na ně pouze přispívá a výše příspěvku se odvíjí třeba od toho, do jak rozvinutého regionu peníze směřují. Na financování se podílí také stát a samotný žadatel.
„Míra spolufinancování ze strany EU bude pravděpodobně klesat a asi nebude možné, aby státní rozpočet tento pokles kompenzoval, bude tedy třeba větší zapojení příjemců,“ uvedla.
Tlak na seškrtání dotační kapitoly v rámci evropského rozpočtu lze podle Ondráčkové očekávat o to víc, když Evropu čeká splácení společné půjčky. K tomu by mohly posloužit nové zdroje unijního rozpočtu, o kterých se vede dlouhodobá debata. Příliš vůle pro jejich zavedení se ale zatím nenašlo, na jejich odsouhlasení se musí navíc členské země bloku shodnout jednomyslně.
„Pokud nebude nový vlastní zdroj, může dojít k tomu, že splátky budou hrazeny z toho stávajícího evropského rozpočtu a ukrojí tím velkou část výdajů na ostatní politiky (…) Domníváme se tedy, že bude tlak na nižší objem strukturální politiky,“ řekla Ondráčková.
Podle Bartoše by měla v Unii zůstat dotační politika prioritou. Debaty o její budoucí podobě pro období po roce 2027 už se rozeběhly na evropské i státní úrovni. Jak Bartoš zdůraznil, už nastal čas do příprav „šlapat“.
„Příští rok v červnu budou eurovolby, ze kterých vzejde nový Evropský parlament a Evropská komise. V tom momentě by měla mít Česká republika své priority již vyjasněné,“ uvedl.
