Než ale zakotvil v Colpacku, kde bude jezdit i následující sezónu, v níž tým proměňuje název na MBH Bank Colpack Ballan CSB, musel jednak něco v cyklistickém umění předvést a zároveň se museli najít lidé, kteří mu do ciziny, v jeho případě do juniorského týmu Ciclistica Trevigliese, pomohli. „Do Itálie jsem se dostal díky Martině Růžičkové a panu Vršeckému, za co jsem jim vděčný.“
Pavel je ročník 2004 a jeho cesta k cyklistice nebyl přímočará. „Dělal jsem víc sportů, ale nakonec jsem zůstal u hokeje, s kterým jsem začínal už ve čtyřech letech, později jsem ho zkoušel kombinovat s veslováním. Ve starších žácích, kdy jsem hrál hokej za Duklu Jihlavu, jsem zároveň začal objevovat cyklistiku.“
Nejprve ale musel přesvědčit tátu, protože ani poté, co Pavel odjel několik cyklokrosů, nebyl téhle cestě nakloněn. „Nakonec ale zavolal panu Hájkovi a ten se pokusil domluvit s panem Vršeckým, který se v tu dobu chystal na soustředění do španělského Calpe s týmem RBB Invest Force, jestli by neměl trpělivost na jednoho hokejistu a úplného cyklistického začátečníka.“
A vyšlo to. „To bylo největší štěstí pro moji cyklistiku. Pan Vršecký mi přizpůsobil trénink a pro cyklistiku mě ještě vice nadchl. Po návratu domů jsem měl v hlavě už jen kolo. Naši mě začali vozit do Prahy na tréninky na dráhu, pak přišlo další soustředění s panem Vršeckým, tentokrát v Itálii.“ Od té chvíle se z Pavla stal stoprocentní cyklista a začal jezdit závody jak na silnici, tak na dráze i v cyklokrosu.
Rukama trenéra Vršeckého prošlo velké množství českých špičkových cyklistů. Proslul svou náročností, ale Pavel s tím neměl problém. „Byl přísný, ale ukázal mi cyklistiku takovou, jaká doopravdy je. Jsem rád, že byl mým trenérem právě on.”
Kromě Pavla Vršeckého tu byl ale ještě někdo, kdo má rozhodující podíl na tom, kde Pavel dnes je. “Z největší části nás podporovali rodiče a já jsem jim za to hrozně vděčný.” Když Pavel mluví v množném čísle, má na mysli kromě sebe i svého bráchu Filipa, letos prvním rokem juniora a v týmu, kde Pavel v Itálii začínal, tedy Trevigliese.
... s Martinou Růžičkovou
Z RBB Invest Force nevedla ještě přímá cesta do Itálie. Když se po roce fungování jihočeský tým rozpadl, pan Vršecký domluvil angažmá v týmu Tufo Pardus Prostějov, v jehož dresu Pavel zaznamenal několik velmi dobrých umístění, mj. 2. místo na Mezinárodních dnech cyklistiky v Dubnici nad Váhom (2.1).
V druhém a posledním roce mezi juniory, který prožil už v italském týmu, se sbírka jeho úspěchů významně rozrostla, mezi jiným o tři italské závody. „Nejradši vzpomínám na závod 75^Coppa Dondeo, kde jsem jel přes 50 km sólo, ale také na juniorské Strade.“
K tomu přidal 6. místo na Závodu míru, 3. v prologu švýcarského závodu ze seriálu Poháru národů Tour du Pays de Vaud, titul mistra republiky v časovce a 3. místo v hromadném závodě, 8. v časovce a 14. v hromadném závodě na Mistrovství Evropy, 2. v etapě a celkově 8. na švýcarském GP Rüebliland (2.1), 7. při Troffeo Buffoni (1.1), aby sezónu zakončil 15. místem v časovce a 10. v silničním závodě na MS v Austrálii.
... s týmovým manažerem Antoniem Bevilacquou
Jak vidno, pouze kontakty by byly k ničemu, kdyby nebyly výsledky. S takovou „výbavou“ se tedy odpíchl do světa mužů v týmu Colpack Ballan CSB, který se soustředí na výchovu talentů pro nejlepší světové celky a jehož sestavou v minulosti prošli borci jako Juan Ayuso a Filippo Baroncini (aktuálně oba UAE Emirates), Andrea Bagioli (Lidl-Trek) či Michele Gazzoli (Astana).
V jeho dresu si tak letos už vyzkoušel závody i z kategorie ProTour ve společnosti nejlepších cyklistů světa. Nejcennějšího osobního výsledku dosáhl na jednom z nejprestižnějších etapáků určených kategorii U23 Giro Ciclistico della Valle d´Aosta - Mont Blanc, kde se v druhé etapě postavil na 3. stupínek a celkově byl klasifikován na 6. místě, když v soutěži o bílý dres nejmladších v této kategorii obsadil 2. místo.
Z pěti jezdců, kteří skončili před ním, tři našli pro rok 2024 místo v týmech World, jeden v Pro týmu a jeden v devo World týmu. „To byl asi můj nejlepší zážitek roku, skvělé prostředí, potkal jsem se tam s kluky z Česka a hlavně se mi tam dařilo,“ říká Pavel, když má odpovědět na otázku, co se mu nejvíc povedlo. A naopak uvádí, že nejraději by zapomněl na Tour de l´Avenir. „Neprofesionální přístup maséra mi zapříčinil žaludeční problémy, s kterými nešlo pokračovat.“
S jakými očekáváními tedy hledí do budoucnosti, když na tu nejbližší se aktuálně připravuje ve Španělsku pod vedením svého italského trenéra: „Ve Španělsku trénuju od půlky prosince a budu tu do konce ledna, kdy mi začne týmové soustředění, po kterém nám začínají závody. Těmi budou jednorázovky s profíkama v Itálii a z těch velkých závodů se těším hlavně na Giro U23 a Tour de l´Avenir.“
Když se ho zeptáme, kde by se rád viděl třeba za tři roky, tak se chvíli zamyslí a pak sdělí: „V nějakém World týmu a na nějaké Grand Tour.“ A kdyby si mohl vybrat, tak nejlépe prý v Ineosu.
Celková klasifikace při Grand Tour je ale určena pouze pro jistý typ jezdců. Kromě výborné regenerace to musí hodně dobře umět v dlouhých stoupáních a nejlépe stejně dobře v časovce. A přesně takový typ závodníka Pavel při své výšce 181 cm a váze kolem 63 až 64 kg je.
Nezbývá než Pavlovi popřát, aby se mu jeho cíle vyplnily. Všichni, kdož fandí české cyklistice, by to jistě přivítali s velkým potěšením.
