Když omylem zavoláte 155, nechte to zvonit. Vaše omluva ušetří práci

„Při výkyvech počasí se rozmůžou virová onemocnění. Navíc přes sváteční dny bývají zavřené ordinace praktických lékařů a klienti se tedy spíš obracejí na nás. Silvestr pro nás znamená další náročnou službu. Vlastně se při ní vůbec nezastavíme. Na operačním středisku pořád zvoní telefon. Výjezdy v tento den bývají většinou spojené s alkoholem. Dochází taky k úrazům při používání zábavní pyrotechniky. V součinnosti s námi vyjíždí i policie, aby nedošlo k napadení záchranářů,“ popisuje mluvčí Zdravotnické záchranné služby v Pardubickém kraji Alena Kisiala.

Kdo nemůže mluvit, píše

Pokud volající nemůže komunikovat slovně, přijímají záchranáři v těchto případech na čísle 155 i SMS zprávy. „Pak samozřejmě můžeme vyslat adekvátní pomoc. Vůbec nejlepší zůstává aplikace Záchranka. Ta se dá nejlépe využít třeba někde na cyklostezce, při dopravní nehodě, kdy si úplně přesně nepamatujete, kterou obcí jste projeli, na kterém jste kilometru, u rybníka, v lese. Díky aplikaci odpadá zdlouhavé vyptávání a lokalizace člověka, který v tu chvíli potřebuje pomoc. My ho hned vidíme a hned vyjíždíme.“

Mluvčí Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Alena Kisiala byla hostem Dobrého rána|foto:Jitka Slezáková, Český rozhlas

Kisiala rozumí i tomu, když někdo zavolá na tísňovou linku nechtěně. Jak se v takovém případě má člověk zachovat? „Většinou slyšíme úlek a rychlé položení telefonu. Operátor musí volané číslo hned začít prověřovat. Volá zpátky, druhá strana to mnohdy nezvedá. Lepší je říct, že se jedná o omyl. Vůbec nic se neděje. Nikdo vám nebude spílat a pro nás je ta situace hned vyřešená.“

Horší bývají zlomyslnosti anebo dokonce zneužití linky: „Stává se, že někdo zavolá a když sanitka dorazí na místo, nikoho tam nenajdeme. My bychom ji samozřejmě mohli v tu chvíli potřebovat někde jinde. Někdy zase volající klient přizná, že si sanitku volal z toho důvodu, aby nemusel dlouho čekat na ošetření a byl ošetřený přednostně.“

Pomůžou i zatopit

Hektická práce ale přináší taky milé momenty. „22. prosince jsme přijali volání na tísňovou linku od seniora v Pardubicích, který doma upadl. Naši záchranáři mu vyrazili na pomoc. Zjistili, že pán nemá žádná zranění, pomohli mu vstát a protože žil sám, nanosili mu uhlí a roztopili v kamnech. Připadalo mi to jako velice hezké předvánoční gesto.“

Jinak byl ale rok 2023 samozřejmě taky náročný. „Víc výjezdů bývá během letních měsíců, kdy se objevují úrazy cyklistů, pády z výšek, tonutí. Na podzim pak nastupují respirační onemocnění a od začátku prosince evidujeme až o 20 procent zvýšený počet výjezdů. Asi nejvíc jsme jich zaznamenali 23. prosince, kdy hustě sněžilo a jezdili jsme k dopravním nehodám. Teď dominují horečnaté stavy, dušnosti, hlavně u seniorů dochází k celkovému zhoršení stavu, u dětí jsou třeba laryngitidy.“

Mluvčí Alena Kisiala uvedla příklady, kdy bychom neměli váhat s přivoláním pomoci. „U úrazů, dopravních nehod, bolestí na hrudi anebo náhle vzniklých akutních obtíží, kdy dojde k prudkému zhoršení zdravotního stavu, což může signalizovat cévní mozkovou příhodu. Velice často se stává, že lidé doma nemají základní vybavení jako teploměr. Ptáme se na horečku a volající nevědí. Léky na její snížení se přitom používají až od 38 stupňů Celsia. Do základního vybavení patří i Paralen, Ibalgin, sirup anebo kapky na kašel, na rýmu. To by měl doma asi každý ve své lékárničce mít.“

Trénují záchranáři na mimořádné události? A jak funguje takzvaný traumaplán? Poslechněte si celý rozhovor.