K rozvoji mozku našich pravěkých předchůdců možná přispěla zkvašená strava

Mikrobiota, zvláště pak bakterie v našem střevě, zpracovávají organické složky potravy na živiny jako jsou krátké mastné kyseliny. Vypadá to ale, že předchůdci pravěkého člověka vsadili i na jinou strategii.

Čtěte také

Šimpanzi dokážou sladit krok. Schopnost společné akce přispěla k evolučnímu úspěchu člověka

Zkvašená potrava je už zčásti natrávená, její konzumace proto možná předkům člověka pomohla víc investovat do rozvoje mozku, než do trávicí soustavy. Článek o tom vyšel v časopise Communications Biology.

Úspora energie

„Jen 3 až 5 procent potravy dnešních primátů připadá na nedozrálé ovoce,“ vysvětluje  bioložka Barbora Pafčo, která se specializuje na mikrobiom primátů. V pravěku šlo hlavně o ovoce, které by bylo nestravitelné, kdyby fermentací neprošlo.

Právě příjem energie ze zkvašené potravy podle vědců snižuje energetickou náročnost tzv. vnitřní fermentace. Ta probíhá v tlustém střevě, kde se odbourávají složitější organické látky z jídla.

Čtěte také

U šimpanzů existují kulturní rozdíly při lovu termitů

„Energeticky je vznik nervové tkáně velice náročný, někde muselo dojít k úspoře energie,“ připouští také zoolog Miloš Anděra. 

„K tomu mohlo v evoluci docházet dřív, než jsme si mysleli, ještě před trojnásobným zvětšením mozku,“ míní Barbora Pafčo.

Tlusté střevo

Ostatní primáti zřejmě na chuť kvašené stravě tolik nepřišli. Příkladem jsou gorily. V jejich potravě je hodně vlákniny a hojně konzumují listy.

Čtěte také

Šimpanzí samci denně dokazují vůdcovství. Kvůli úbytku lesa to znamená více konfliktů s lidmi

„Mají proto dlouhé tlusté střevo, kde dochází k fermentaci, a velkou škálu bakterií, které jsou schopné živiny transformovat,“ vysvětluje vědkyně.

„Primáti jsou zvířata poměrně mobilní, pořád procházejí sem a tam. Je těžké si představit, že budou mít někde jámu s jídlem, kde budou šlapat zelené listí,“ uvažuje zoolog Miloš Anděra.

Dřív než oheň

Otázka, jak předchůdci člověka přišli k fermentované potravě, a zda už rozvoj mozku nenastal dřív, tak podle Anděry zůstává otevřená.

Trávicí trakt se lidem nekrátil, když začali konzumovat maso, spíš v souvislosti s jídlem, které je lépe stravitelné. 

„Někde nechávat ovoce a vracet se k němu, zvládli naši předchůdci nejspíš dřív, než udržovat oheň,“ míní Barbora Pafčo.

Opilí kočkodani

Konzumace kvasných produktů vyvolává úvahy, zda pravěcí primáti nebyli přiopilí. Vědci upozorňují na příklad kolonie kočkodanů na karibském ostrově Nevis, která trpí alkoholismem, protože zvířata upíjejí z odhozených lahví turistů.

Čtěte také

Kojenci se smějí podobně jako šimpanzi

I mnoha zvířatům ale alkohol vadí. „Žaludek je obrovská bariéra, redukuje ve velkém množství bakterie, které přijmeme,“ upozorňuje Pafčo. Připomíná, že střevní mikrobita v zásadní míře působí na naši náladu a její složení odráží míru fyzické aktivity.

Je to komplexní problém, nestačí jen dodávat tělu látky ve formě vitamínů, ale musíme sledovat, jakou máme stravu celkově. Jako lidé máme méně pestrý mikrobiom, tak to musíme víc hlídat.

Jak kvašené ovoce přispělo k rozvoji mozku našich pravěkých předků? Vyplatí se bonobům spolupráce? Je možné, že i babičky u lidoopů mají menopauzu? Debatují biologové Barbora Pafčo a Miloš Anděra, spoluúčinkuje herec Miroslav Táborský.