Rok 2023 byl z pohledu pracovního trhu opravdu bouřlivý. Otevřely ho četné scénáře o hromadném propouštění, na jaře následoval propad reálných mezd kvůli vysoké inflaci a na podzim přišly velké legislativní změny. Přesto všechno ale hlad firem po lidech neustal. A nejinak tomu bude i v novém roce. Společnosti jsou si toho vědomy a nezřídka se chystají výrazně zvedat mzdy, aby si své zaměstnance udržely. A zatím se na pracovním trhu neobjevily zprávy o plánech na větší propouštění. Ne všechny podniky ale budou moci velkým očekáváním pracovníků dostát, a proto někde již personalisté počítají s tím, že se budou muset s některými zaměstnanci rozloučit.
Odbory šly na sklonku roku 2023 do vyjednávání s jasným cílem – desetiprocentním růstem mezd. A tenhle boj, zdá se, vyhrály. Hospodářská komora očekává v roce 2024 průměrný sedmiprocentní růst mezd. Vzhledem k tomu, že celoroční inflace by mohla podle jejích odhadů klesnout na 3,3 procenta, růst by měly i reálné mzdy a pracovníci se tak budou moci po letošku zahojit.
V říjnovém průzkumu personální agentury Randstad se zase ukázalo, že 61 procent firem plánuje zvedat mzdy mezi šesti až deseti procenty. „Víme, že zvyšování mezd k horní hranici plánují firmy u zaměstnanců, u kterých je mzda buď pod průměrem trhu, nebo lehce nad průměrem,“ komentuje šéf agentury Martin Jánský. Jestli tomu ale tak skutečně bude, se podle něj ukáže až v prvním čtvrtletí roku 2023, kdy zvýšení mzdy firmy zaměstnancům oznamují.
Statistiku už ale potvrzuje například Metrostav, kde se vedení firmy s odbory dohodlo na navýšení minimálních mzdových tarifů o osm procent. A to i přesto, že stavebnictví má za sebou náročný rok, propadá se a zažívá výrazné ochlazení poptávky. Firma se ale nedomnívá, že by mělo být takové navýšení mezd pro společnost v novém roce problematické. „Neočekáváme, že osmiprocentní navýšení minimálních mzdových tarifů, které jsme na kolektivním vyjednávání dohodli s naší odborovou organizací, způsobí v roce 2024 komplikace či dokonce propouštění,“ domnívá se mluvčí skupiny Radim Mana. Stejné navýšení mezd v příštím roce plánuje také ČEZ.
Větší kvalifikace, vyšší plat
Kolektivní smlouvu už uzavřely i České dráhy, dohoda zaměstnancům garantuje navýšení tarifních mezd o 2,3 procenta od ledna a mimořádnou odměnu ve výši dvanácti tisíc korun, která bude postupně vyplácena po tisícovce každý měsíc. To je přitom podstatně menší navýšení, než jaké plánuje celá řada jiných firem. „U nás, stejně jako v ostatních firmách, šlo v kolektivním vyjednávání o kvalifikaci. S odbory jsme se sice dohodli na zvýšení tarifních mezd o 2,3 procenta, ale už v prosinci jsme zvedli zařazení zaměstnanců na pozici strojvedoucí a strojmistr o tarifní stupeň,“ argumentuje členka představenstva a náměstkyně generálního ředitele pro personální agendu Blanka Havelková.
To stejné podle ní čeká v dubnu zaměstnance na pozici vlakového doprovodu, systém osobního ohodnocení se promění také u pracovníků v provozu. S nedostatkem zaměstnanců se dráhy potýkají také v údržbě, a proto i tamním pracovníkům navyšují mzdy více. „Ti, kteří jsou více kvalifikovaní, budou mít větší osobní ohodnocení než ti, co mají základní zkoušky,“ vysvětluje Havelková s tím, že podle ní jde o krok správným směrem.
Lidé jsou potřeba ve stavebnictví
I přes značný optimismus se ale některé firmy propouštění nevyhnou. Nejhůře na tom bude v příštím roce průmysl a stavebnictví a veřejný sektor, což potvrzují průzkumy personálních agentur Randstad i ManpowerGroup. I tak se ale zaměstnanci nemusejí obávat velkých vyhazovů. „Firmy jsou v propouštění velmi opatrné, protože vědí, že najít následně opět kvalitní kandidáty by bylo na přehřátém trhu práce složité,“ vysvětluje Jánský. Pokud se navíc příští rok zmírní inflace a lidé začnou alespoň o trochu více utrácet, navrácený optimismus na trh práce by měl podle headhuntera a spoluzakladatele společnosti Wolf Hunt Ondřeje Havlíčka pozitivní vliv.
Nabírat dál chce i developerská společnost Ekospol. „Vlastníme půl milionu metrů čtverečních pozemků k okamžité zástavbě, na nichž plánujeme výstavbu sedmi tisíc bytů v celkové hodnotě čtyřiceti miliard korun,“ vysvětluje ředitel společnosti Evžen Korec, proč zaměstnance shání i v době celkového ochlazení na trhu. Firma hledá zejména odborníky na technický dozor velké bytové výstavby, stavbyvedoucí, hlavní inženýry projektu či architekty pro velké developerské projekty. I Ekospol má podobný přístup v odměňování jako České dráhy. „Odměny neřešíme plošně, ale vždy na základě toho, jakou práci daný zaměstnanec odvádí,“ dodává Korec.
Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský nezastírá, že co se týká mezd i případných náborů a propouštění, situace se v jednotlivých podnicích holdingu liší. Hromadné propouštění podle něj ale v plánu není a většina podniků nabírá zejména do dělnických pozic.
Nepřidáte? Odcházím
Část firem se bude muset vypořádat se situací, kdy ve velké míře přidávat nechce, nebo ani nemůže. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti RSM. Konsolidační balíček jim navíc znesnadňuje lidem přilepšit alespoň ve formě nefinančních benefitů. „V případě benefitů pečlivě zvažujeme atraktivitu pro zaměstnance, abychom nabídli takový mix zaměstnaneckých výhod, o které bude zájem i v případě, že si jejich čerpání budou muset zaměstnanci dodatečně danit,“ říká Heřmanský.
Právě odkazem na vládní úspory, ale také situaci podniku, firmy případně vysvětlují, proč nemohou svým zaměstnancům přidat v takové výši, jakou lidé očekávají. Někteří personalisté ale už teď vědí, že vysvětlení stačit nebude. Každá desátá firma se tak bude muset rozloučit s kolegy, kterým mzdové ohodnocení stačit nebude, vyplývá také z průzkumu RSM.
„Českým firmám bohužel dál chybí vlastní mzdová strategie, na základě níž by uměly zaměstnancům vysvětlit přesné podmínky růstu mezd. Má ji pouze každá pátá firma. V zahraniční je ale takový přístup běžný dokonce i mezi středně velkými podniky,“ doplňuje řídící partnerka RSM Monika Marečková.
Vláda přitom současnou novelou zákoníku práce nekončí a už v roce 2024 by se zaměstnavatelé mohli dočkat takzvané flexibilní novely. Podle mluvčího MPSV Jakuba Augusty tím chce stát reagovat na mnohaleté požadavky trhu a naplní tak i jednu z priorit z programového prohlášení. Jak by ale přesně měl nový zákon vypadat, zatím známé není, aktuálně probíhají jednání se sociálními partnery a odbornou veřejností. V rámci diskuzí se vyhodnocuje zhruba 160 podnětů. „Opíráme se rovněž o četné zkušenosti ze zahraničí, jako je Dánsko, Německo nebo Rakousko,“ doplňuje Augusta. Finální podklad a jeho představení by mohlo proběhnout v první polovině příštího roku, vláda by chtěla, aby účinnosti zákoník nabyl ihned od začátku roku 2025.
