Článek
Na stadionu v Mar del Plata se Stanislav Pelc, rodák z Ústí nad Labem, kde začínal svoji fotbalovou kariéru, potkal v oficiálním mezistátním zápase s hvězdami v dresu Argentiny, jako byl Diego Maradona. V té době už ve svých dvaadvaceti letech naznačoval, že jej čeká skvělá budoucnost. Maradona, mistr světa z roku 1986, který zemřel v šedesáti letech, je považován společně s Pelém za největší postavy světového fotbalu v historii.
Stanislav Pelc začínal s fotbalem ve Skoroticích, tehdy vesnice u Ústí nad Labem, která se v roce 1980 stala součástí krajského města. Do roku 1975 nadějný fotbalista působil ve Spartaku Ústí nad Labem, aby od té doby započal úspěšnou fotbalovou kariéru v Dukle Praha. S ní získal tři ligové tituly.
Kromě domácí československé ligy Stanislav Pelc nastupoval i do pohárových zápasů. V roce 1978 byl u senzačního postupu Dukly Praha přes VfB Stuttgart v Poháru UEFA. V Západním Německu Dukla prohrála 1:4, ale v domácí odvetě na pražské Julisce před 30 tisíci diváky vyhrála 4:0. Autorem jednoho z gólů byl i Stanislav Pelc.
V dalším dvojzápase v roce 1979 byla soupeřem Dukly Praha rovněž bundesligová Hertha Berlín ze Západního Berlína, a třebaže pražský celek tentokrát nepostoupil dál, Pelc rovněž vstřelil favoritovi gól.
Stanislav Pelc hrál pravidelně v evropských pohárech v období 1978-1988. A po odchodu z Dukly na Kypr nastupoval za EPA Larnaka, rovněž se starty v evropských pohárech.
Z Kypru zamířil do Rakouska, kde strávil ještě čtyři sezony v tamních nižších soutěžích. Pak se vrátil do domovského Ústí nad Labem, jehož barvy hájil jako hráč i ve čtyřiceti letech v tehdejší druhé lize.
A poté přešel Stanislav Pelc do funkce sportovního manažera ústeckého klubu. Na stejném postu působil i při účasti FK Ústí nad Labem v první lize v sezoně 2010/2011. Předtím i potom spolupracoval s řadou trenérů, kteří se vystřídali na ústecké lavičce…
Nyní už ve fotbale nepůsobí, ale stále jej sleduje, což vyplynulo i z původního rozhovoru pro Seznam Médium.
Patřil jste do slavné hráčské generace, která slavila úspěchy na ligové i mezinárodní scéně. Určitě jste na tu éru vzpomínal v řadě článků o tehdejším fenoménu pražské Dukly, ale přece jen se nelze této kapitole vyhnout. Jaké to bylo?
Mám s Duklou tři tituly, z let 1977, 1979 a 1982. Mohu okamžitě vyjmenovat základní sestavu: v záloze Rott, Pelc, Štambacher, v útoku Vízek, Nehoda, Gajdůšek, v obraně Macela, Fiala, Samek, Rada a byli tam i hráči, kteří přišli na vojnu: Ján Kozák, Barmoš, Pavel Korejčík, Tomáš Kříž, občas střídal i Bilský a spousta dalších.
Jak si vážíte zmíněných tří ligových titulů?
Mohlo jich být i více na to, že jsme byli dlouhodobě pohromadě, prakticky deset let. Ale našla se velká konkurence, každý rok se někdo silný objevil. Jako Baník Ostrava, Zbrojovka Brno, Sparta a další kluby. Přesto jsme hráli prakticky pořád v Evropě – tedy Pohár mistrů evropských zemí, Pohár vítězů pohárů, Pohár UEFA a tudíž proti úplné evropské špičce.
S kým jste v nejčastějším kontaktu z bývalých spoluhráčů?
Občas si zavolám s Láďou Vízkem nebo Oldou Rottem. Občas zajdu na fotbal přímo v Praze na Julisce, kde se setkávají v ochozech bývalí fotbalisté, co chodí na Duklu pravidelně.
Jak vidíte současnost fotbalové pražské Dukly?
Vím, že je druhá po podzimu ve druhé lize. A taky ve čtvrtfinále Českého poháru proti Opavě. K pohárové soutěži mám kladný vztah, protože jsem tehdejší Československý pohár s Duklou vyhrál třikrát, stejně jako ligu. Při vší úctě k Dukle, pohár asi celkově nevyhrají, ale semifinále by bylo skvělé. Tím, že se ve čtvrtfinále potkají Sparta se Slavií, se otevírá šance pro ostatní.
Fotbal má zimní přestávku. Co říkáte na tabulku první ligy?
Asi se čekalo, že budou nahoře Sparta se Slavií. Teď jsou na špici v tomto pořadí, ale mohlo to být i obráceně. Sparta v posledním podzimním kole zdolala po boji Teplice, a kdyby prohrála, k čemuž nebylo daleko, situace by se ještě více zdramatizovala. Nezapomínejme, že Slavia má k dobru dohrávku ve Zlíně, takže je to pořád otevřené.
Vraťme se ještě do Ústí nad Labem, ve kterém jste působil jako sportovní manažer v éře, kdy bylo tradičním účastníkem druhé ligy. V Ústí hrálo poměrně dost hráčů, kteří se prosadili i v první lize…
V Ústí dlouho chytal brankář Marián Tvrdoň. A vzal si za manželku moji vnučku. Je to měsíc, co se jim narodil kluk. Takže Tvrdoň mě vlastně udělal pradědou. V roce 2021 z Ústí odešel do prvoligové Viktorie Plzeň, kde je stále členem tamního áčka. V Plzni má smlouvu do léta. Vzpomínám si, že do Ústí přišel ze slovenské Nitry už ve svých devatenácti letech, v roce 2014. Za trenéra Aleše Křečka byl v ústeckém kádru záložník Matěj Valenta, nynější opora Slovácka a předtím Liberce. Ze Slavie Praha kromě něj tehdy v Ústí hostoval i mladinký Tomáš Vlček, který se přes Pardubice dostal do základní sestavy Slavie. Kanonýr Lukáš Matějka po odchodu z Ústí hrál za Plzeň, České Budějovice a aktuálně je v druholigové pražské Dukle s dalšími exústeckými hráči Janem Peterkou a Pavlem Moulisem.
Zdroj: autorský text s přispěním Josefa Pešouta
