Silvestr 1973 ve stínu rozhlasového výročí a Poučení z krizového vývoje

V roce 1973 to měli rozhlasoví redaktoři zábavy ještě těžší. Nejenže si posluchači dobře pamatovali zábavný Silvestr roku 1968 (nazvaný byl „Ostře sledovaný Silvestr“ a o rok později ještě stačil vyjít na gramodeskách), zároveň šlo ještě o výjimečný rok: Československý rozhlas slavil 50 let od prvního vysílání! Bylo tedy třeba zábavnou formou nejen potěšit posluchačovu bránici, ale ještě ho upozornit na významné události či osobnosti vysílání.

Čtěte také

Silvestr 1968 – smích bezmocných

A jestli si myslíte, že i to se dá nějak zvládnout, je tu poslední rána: zápis z konference pracovníků Československého rozhlasu za rok 1973: „V nedávné minulosti se v oblasti zábavných pořadů projevily velmi silné pravicové tendence. Po nástupu nového stranického vedení a po energických opatřeních v Československém rozhlasu odešli z útvarů připravujících zábavné pořady hlavní nositelé pravicových deformací.

Negativní a ve své podstatě antisocialistické vlivy se projevily především v pořadech satiry a humoru. Satira ztrácela ostří v útoku proti destrukčním silám působícím ještě ve fázi vývoje tehdejší naší společnosti a pozvolna působila proti společnosti a proti socialismu samému. Rok 1968 pouze logicky i v oblasti satiry a humoru tuto destrukci dovršil.“

Silvestrovská Pionýrská jitřenka

Legraci je tedy třeba dělat umírněnou a konsolidovanou, v rámci mantinelů stanovených příjezdem sovětských vojsk a Poučením z krizového vývoje.

Čtěte také

Utržené prsty, havíři rekordmani a prázdné lahve. Silvestr v normalizačním zpravodajství

Naštěstí tu máme redakci humoru a zábavy plnou starých dobrých matadorů v čele s Bedřichem Zelenkou a Bohumilem Bezouškou! Ti už něco zmůžou; sám Zelenka pracoval na desítkách zábavných pořadů už od let padesátých. Přesto Silvestr roku 1973 nepatří mezi ty zapamatovatelné.

Už jméno konferenciérky zasvěceného posluchače překvapí: Jiřina Petrovická byla známá spíše jako představitelka vážných rolí, často stranických funkcionářek nebo žen z lidu. Jan Libíček jako průvodce speciální rozhlasovou výstavou se samozřejmě snaží, seč může, ale sám to nevytrhne. S humorem mu pomáhají Jiří Lír, Josef Hlinomaz, Stella Zázvorková, Josef Bek, Josef Beyvl, Miroslav Homola, Jaroslav Kepka,  Josef Zíma, Marie Rosůlková, Luba Skořepová, Alena Vránová, Karel Effa, František Hanus nebo František Filipovský.

Dojde tu na parodii pěvecké soutěže Děčínská kotva, slovenský blok Bratislavská viecha (Lasicu a Satinského tu ale nenajdete, tehdy do médií nesměli), scénku o pravdomluvném instalatérovi, směsi hudby a anekdot a také několik častušek k aktuální politické situaci na známé melodie. Své dostali Richard Nixon kvůli aféře Watergate, ale také Izraelci kvůli jomkipurské válce.

Čtěte také

A hlavně vrátit lahve od šampaňského aneb Silvestrovské komentáře za normalizace

Zábavnějším pořadem byla možná ranní silvestrovská Pionýrská jitřenka. Parta dětí se v ní v den Silvestra sejde, aby se poradila, jaký silvestrovský program připravit pro svou oddílovou schůzku. Nápady nepřicházejí, ale pomůže náhoda: děti naleznou tajemnou místnost a v ní stroj, který původně považují za jukebox. Jde však o speciální Automatický informátor (neboli AI).

Ten dokáže dětem splnit téměř každé přání. Mohou si tak popovídat s Josefem Bekem o natáčení Hrátek s čertem nebo s Václavem Čtvrtkem o tom, jak ho zlobí, že se z Rumcajse stává prodejní zboží a vedle figurek a loutek se podle něj jmenuje i salát!

Ostatně – zábavnost 50 let starého silvestrovského pořadu můžete posoudit sami.