Ty vůbec největší hvězdářské dalekohledy, jaké si amatérští astronomové v Česku mohou pořídit. Přesně takové přístroje vznikají v malé, nenápadné dílně zručného malíře.
Mirčev nyní pracuje na výrobě už svého šestého velkého dalekohledu, vybaveného zakřiveným zrcadlem o průměru 550 milimetrů. Ten bude jeho dosud největším.
Pokud se mu několikaměsíční dílo podaří, postaví pozorovací nástroj, který bude pátým největším zrcadlovým dalekohledem v Česku. „Teď dělám pro ten dalekohled boudu, pozorovatelnu s kupolí,“ říká Mirčev.
Celý magazín |
Zakřivená zrcadla pro dalekohledy si sám brousí a leští, sestavil si sám i stroj na jejich výrobu. Zhotovil si podomácku také optickou stolici, na které měří zakřivení zrcadel.
Astronomie je jeho vášní od dětství, vrátil se k ní zhruba před deseti lety. „Proč se dívám rád do vesmíru? Všechno mě zajímá, a když se začnu o něco zajímat, věnuju se tomu naplno. Dřív to byl fotbal a hokej, pak hlavně malba, teď astronomie. Čím víc se tomu věnuju, tím víc mě to pohlcuje a objevuju nové oblasti, které neznám. To učení a boj s tím, co neumím a nevím, hledání řešení – to mě nejvíc baví,“ vysvětluje Mirčev.
Astronomie Mirčev a začala bavit už v deset i letech, kdy mu kamarád na základní škole půjčil první astronomickou knihu. „Pak jsem zjistil, že můj strýc Karel, který mě později učil technice malby, byl takový všeuměl, že kromě letadel, lodí nebo kuší si sám taky udělal astronomický dalekohled. A tak i já jsem si díky němu už v mládí udělal pár malých dalekohledů, „ vzpomíná Mirčev.
Jeho nynější dalekohledy mají daleko k začátečnickým pokusům. Mirčev už je vybavil i technologií pointace, která pomocí připojeného počítače dokáže dalekohled udržet stále přesně v určeném směru pozorování , aby se vyloučil vliv pohybu Země .
„Každý překonaný problém mi dělá radost . Třeba když jsem zjistil, že jedna domnělá optická vada mého dalekohledu byla způsobená špatným uchycením zrcadla. Každé takové poznání mě posouvá dál,“ přemítá.
Od profesionálního astronoma získal nejen literaturu o montáž i dalekohledů, ale i sklo na výrobu dalších zrcadel. To největší , které by rád zkusil vyrobit, by mělo mít průměr 90 centimetrů . Tím by Mirčev sestavil třetí největší dalekohled v Česku . „To bude výzva vyrobit. Moc se těším, co tím bude možné spatřit. Dalekohledem této velikost i je prý už možné pozorovat vzdálené mlhoviny a galaxie pouhým okem barevně, což u menších dalekohledů nejde. Nemají dost světla a poskytují obraz v podobě například mlžných flíčků,“ uvažuje Mirčev.
Největší tuzemský dalekohled na hvězdárně v Ondřejově má zrcadlo o průměru dva metry.
