Vesnický román. Drama o lásce a žárlivosti z pera Karoliny Světlé

29. prosinec 2023

Antoš Jírovec, pohledný mladý muž, má být odveden na vojnu. Ovdovělá, o nějaký ten pátek starší rychtářka chce zůstat na svém statku, a tak Antošovi nabídne sňatek. Je to sňatek na první pohled účelový, ale manželství kupodivu funguje. Alespoň z počátku…

Účinkují: Zuzana Ščerbová, Vladimír Pokorný, Apolena Veldová, Kateřina Císařová a Ivan Řezáč
Napsala: Karolina Světlá
Dramaturgie: Tomáš Syrovátka, Ludvík Němec
Zvukový mistr: Ondřej Franěk
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno: v roce 2020

Klasický román z 19. století o lásce, žárlivosti a smrti, který se odehrává v severočeském Podještědí, napsala spisovatelka Karolina Světlá.

V nejnovější rozhlasové verzi byl Vesnický román natočen v roce 2020 ve studiu v Plzni. V režii Jakuba Doubravy vznikla třídílná dramatizace.

Karolina Světlá

Karolina Světlá se narodila v roce 1830 v Praze jako Johanna Rottová. Vyrůstala spolu s mladší sestrou Sofií v měšťanské obchodnické rodině. Babička ji přivedla k lidovému umění a otec vštěpoval úctu k lidské práci. Její výchova byla podle tehdejšího zvyku německá.

V roce 1843 přišel do rodiny Rottovy venkovský učitel hudby z Podještědí Petr Mužák, který mladou Johannu vedl k vlastenectví a seznámil ji s Boženou Němcovou. V roce 1852 se za něj provdala a krátce na to porodila dceru, která však záhy zemřela. Bolest ze ztráty dítěte se snažila překonat psaním. Do literatury vstoupila roku 1858 prací s názvem Dvojí probuzení.

Karolina Světlá, vl. jm. Johanna Mužáková

Spisovatelka žila se svým mužem v Praze, ale každé prázdniny trávila v jeho rodišti ve Světlé pod Ještědem. Kraj s nedotčenou přírodou a zdejšími lidmi ji uchvátil a inspiroval. Odtud si také do světa literatury přinesla svůj umělecký pseudonym Karolina Světlá.

Tvorba Karoliny Světlé byla ovlivněna Boženou Němcovou, s níž ji pojilo mnohaleté přátelství. Jako pražská rodačka napsala několik románů odehrávajících se v Praze, například Černý Petříček (1871) nebo Zvonečková královna (1872).

Mnohem úspěšnější ale byly její prózy z Podještědí, odehrávající se v místech, kam třicet let jezdila na letní byt – Vesnický román (1867), Kříž u potoka (1868), Frantina (1870), Nemodlenec (1873).

Karolina Světlá byla členkou několika emancipačních spolků. V roce 1871 založila takzvaný Ženský výrobní spolek český, který pak i několik let řídila; cílem spolku bylo pomáhat vzděláním a prací dívkám z chudých rodin. Společně s Vojtěchem Náprstkem spoluzaložila Americký klub dam. Působila i jako novinářka, jejím hlavním tématem bylo stejně jako v literárních dílech postavení ženy ve společnosti.

Karolinu Světlou provázely již od mládí různé choroby, které jí ztěžovaly práci. Po roce 1890, kdy se její zdravotní stav nezlepšil, a po smrti svého manžela, ustala ve své literární práci. Zemřela po dlouhé nemoci v roce 1899.

Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.