Před 100 lety zemřel Gustave Eiffel, autor slavné věže v Paříži a Sochy Svobody

Po Vánocích roku 1923, tedy před 100 lety, zemřel francouzský architekt a konstruktér Gustave Eiffel. Jeho návrhy a stavby jsou dodnes obdivovány nejenom odborníky z řad architektů, mezi ta nejznámější díla patří Eiffelova věž nebo Socha Svobody. 

Dne 15. prosince 1832 se ve francouzském Dijonu do rodiny německého původu narodil Alexandre Gustave Eiffel. Německá rodina Eiffelova se ve Francii usadila někdy na počátku 18. století. O otci Gustava se nedochovalo mnoho zpráv, více je známo o jeho matce. Ta se jmenovala Catherine a v Dijonu prodávala uhlí, čímž dokázala vydělat pro rodinu pěkné peníze. Proto mohl malý Alexandre Gustave chodit do školy a vzdělávat se. 

Po absolvování základní školní docházky studoval Gustave na střední škole s názvem Lycée Royal de Dijon, prestižní lyceum, které funguje dodnes (s pozměněným názvem na Lycée Carnot). Jen pro zajímavost – tuto školu později, v období mezi světovými válkami, navštěvovali třeba i čeští herci, jako například Jiří Voskovec nebo Raoul Schránil, hvězda filmů pro pamětníky. Zpět ale k Eiffelovi! Ten po úspěšném zakončení lycea studoval v Paříži chemii, roku 1855 složil závěrečné zkoušky.  

Poté se pokoušel uplatnit v několika profesích, až nakonec našel uplatnění i zalíbení jako konstruktér. Zprvu Gustave Eiffel navrhoval železniční mosty, teprve později se zabýval i konstrukcí veřejných budov. Mezi jeho první slavné realizace patří návrh a stavba železničního mostu dlouhého 160 metrů, který vedl přes řeku Douro mezi portugalskými městy Porto a Vila nova de Gaia.  Svůj projekt Eiffel nazval Ponte Maria Pia, toto jméno most nese na počest tehdejší portugalské královny Marie Pii Savojské. Stavební práce trvaly na dobu realizace poměrně krátce, méně než dva roky. Slavnostního otevření mostu se v roce 1877 osobně ujal portugalský král Ludvík I. Portugalský. Podobný most Eiffel projektoval i na území rodné Francie – například viadukt Garabit, tehdejší nejvyšší železniční most na světě a jedno z předních konstrukčních děl 19. století. Eiffelovy železniční mosty představovaly významné počiny, díky nimž se usnadnilo a urychlilo cestování osob i přeprava zboží.  

Nejznámější stavbou Gustava Eiffela je nepochybně ta, která po něm nese jméno, tedy Eiffelova věž. Ocelová věž vznikla roku 1889 na počest výročí velké francouzské revoluce, od níž tehdy uplynulo sto let. Zároveň se roku 1889 v hlavním městě Francie konala významná světová výstava, jejímž hlavním lákadlem se měla stát právě Eiffelova věž. A tak tomu také bylo. Na „Eiffelovku“ se tehdy přijely podívat miliony lidí! Netrvalo dlouho a ze stavby se stal jeden z neodmyslitelných symbolů Paříže, kterým je ostatně dodnes. Eiffel se i s pařížskou věží zapsal na seznam architektonických „nej“ světa (podobně jako již se zmíněným mostem Garabit) – Eiffelovka se stala vůbec nejvyšší stavbou na světě. Věž však nebyla přijímána pouze s nadšením, část veřejnosti ji otevřeně kritizovala, a to pro její čistě kovovou konstrukci. Veřejné stavby ve městech tak v té době totiž nevypadaly, a proto pro mnohé byla trnem v oku. Eiffelovku odsuzovali třeba i tehdejší slavní francouzští spisovatelé, jako byl Guy de Maupassant, Emile Zola nebo Alexander Dumas. 

Druhým slavným počinem Gustava Eiffela je Socha Svobody stojící v přístavu v New Yorku. Eiffel její projekt vypracoval jako dar Spojeným státům americkým od spojenecké Francie roku 1886. Spolu s francouzským konstruktérem se na tvorbě sochy podílel i francouzský sochař Frédéric Auguste Bartholdi. Jako se stala dominantou Paříže Eiffelova věž, tak se i Socha Svobody záhy po svém odhalení proměnila v symbol New Yorku i nezávislosti Spojených států amerických. Od roku 1984 figuruje Socha Svobody na seznamu světového dědictví UNESCO. 

Související

Více souvisejících

eiffelova věž Francie socha Svobody (New York, USA)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy