Vývoj Vánoc totiž ovlivnil už starověký Řím, kdy lidé pořádali saturnálie a opálie na počest boha osiv Saturna a bohyně rolnictví Ops. Ty jim měly zajistit úrodu a blahobyt v dalším roce.

„Původní vánoční svátky byly oslavou Slunce a slunovratu. Slavily se v prosinci, data se však během jejich vývoje různě posouvala,“ vysvětlila etnografka Ostravského muzea Markéta Palowská.

Oslavy byly spojené s kultem předků a připomínkou zesnulých. „Sloužily k zajištění klidu, aby zemřelí a různé démonické bytosti neškodili živým,“ okomentovala etnografka. „To se například projevilo i ve štědrovečerní večeři, která by měla být bohatá s co nejvíce chody, aby se tyto bytosti a bůžkové najedli a odešli pryč.“

Dřevění koníci zpět v akci. Děti o adventu vozí 70 let starý kolotoč

Pestré jídlo na stolech ve velkém množství mělo také zajistit blahobyt, zdraví, štěstí a bohatství. Odtud také pochází tradice pokládání šupin a peněz pod talíře. „Na stole by neměly chybět luštěniny, které jsou syté, a podoba čočky či hrachu může připomínat peníze,“ nastínila Palowská.

Oproti tomu zvyk jíst o Vánocích rybu či kapra s bramborovým salátem je poměrně mladý. Rybu si mohlo dovolit jen bohaté měšťanstvo a ještě na začátku 20. století se ve vesnickém prostředí kapr jedl jen vzácně.

„Lidem betlémy chyběly“

S narozením Ježíše Krista spojila starý mýtus zimního slunovratu až církev, která stanovila 25. prosinec svátkem Narození Páně. Ten se od 4. století šířil z Říma do celého křesťanského světa. „Církev postavila svou představu Vánoc – dítě v jesličkách a jeho matku, kteří byli opěvováni, váženi a uctíváni,“ přiblížila Palowská.

Nám bližší podoba vánočních oslav má kořeny ve středověku. První podrobný popis Štědrého dne v českých zemích pochází ze 14. století z pera Jana z Holešova, který byl učeným příslušníkem církevního řádu benediktinů v době vlády českého krále Václava IV.

Nejstarší zpráva o stavění betlémů se pak objevila v 15. století v Itálii. Podle legendy však první živý betlém zorganizoval svatý František z Assisi v roce 1223.

TEST TRHŮ: Ostravské Vánoce lákají na vyhlídkové kolo, kluziště i konopný punč

V českých zemích byl poprvé betlém postaven v roce 1552 v Praze v jezuitském kostele. Do domácností se však tato tradice dostala až ve druhé polovině 18. století.

„Bylo to v důsledku osvícenských reforem císaře Josefa II., který vydal zákaz stavět jesle v kostelích. Lidem betlémy začaly chybět, a tak si je začali stavět doma,“ uvedla etnografka. Moderní i historické betlémy si mohou lidé nyní prohlédnout také na výstavě Anděl se jim ukázal, jež se až do 28. ledna koná v Ostravském muzeu.

Stromeček se věšel naopak

Zvyk dávat si v předvečer narození Krista dárky, se začal postupně ujímat
v 16. století. Do českých zemí se dostal z německého protestantského prostředí. Až do té doby přitom obdarovávání patřilo k času adventu a oslavám nového roku. „Postupem času Ježíšek převzal funkci Mikuláše,“ doplnila etnografka. „Původně totiž dával dárky pouze on. Nyní je Ježíšek už ten hlavní.“

Další velmi mladou tradicí je také stavění vánočního stromečku, který se do domácností na venkově dostal až na konci 19. století. „I tato tradice k nám přišla z Německa,“ doplnila Palowská. „Představa se uchytila nejprve u měšťanstva. Osvětlený stromeček zdůrazňoval intimitu rodiny a pospolitost,“ doplnila etnografka.

Města na výzdobě letos šetřit nebudou, v čase Vánoc budou rozzářená

Na vesnicích se přitom stromeček často zavěšoval na strop nad stůl. „Tím, že se zavěsil, totiž nezabíral tolik prostoru v domě. Zároveň visel nad stolem, který je takovým obřadním místem, protože se u něj schází celá rodina a podávají se na něm všechny chody,“ nastínila Palowská.

Od 20. let 20. století se v českých zemích začaly stavět vysoké jehličnany na náměstích, takzvané stromy republiky. „V roce 1919 se vydal český spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek s přáteli do lesa v okolí Bílovic nad Svitavou pro vhodný vánoční strom. Místo toho tam našli téměř zmrzlé, sotva roční děvčátko, které zachránili a odnesli na četnickou stanici,“ dodala etnografka. Stromy se tak na počest této události ve městech staví od roku 1924.