Jan Jekielek Milan Kajínek

a 21. 12. 2023

Liz Collinová, držitelka ceny Emmy, producentka nového dokumentu Pád Minneapolis, uvádí, že řada věcí okolo smrti George Floyda, která se stala hnacím příběhem hnutí Black Lives Matter, byla před veřejností zamlčena.

„Šla jsem na webové stránky minneapoliské policie, kde mají už léta vždy on-line příručku, a v té době tam záhadně chyběly dvě stránky. Takže jsem věděla, že je v tom něco více,“ říká paní Collinová, autorka knihy Oni lžou, která odhaluje skrytá fakta v pozadí smrti George Floyda.

Ve zmiňovaném dokumentárním snímku ukazuje na záběrech z policejní kamery umístěné na těle policisty, co se skutečně stalo v den smrti George Floyda, co média vynechala a jaké důkazy byly u soudu zatajeny.

„Nešlo ani tak o to, co porota směla vidět, ale o to, co vidět nesměla. Dokonce jsme mluvili o tomto záznamu z tělesné kamery – jde o asi 18-minutovou interakci s Georgem Floydem z toho dne. Nakonec z toho bylo pouhých 90 vteřin, které směla porota u soudu vidět,“ říká Collinová, která nesestříhané záběry uvádí ve svém dokumentárním snímku, zdarma přístupném on-line.

Producentka uvedla, že ačkoliv její dokumentární film viděly již miliony lidí, ani jedno mainstreamové médium v USA ji neoslovilo s žádostí o rozhovor. Deník Epoch Times přináší unikátní interview s Liz Collinovou v pořadu American Thought Leaders.

„Zmanipulovat takový příběh, skrývat věci před veřejností, to je podle mě opravdu svědectvím i o špatném vedení, že nikdo nebyl ochoten se prostě postavit a říct pravdu,“ popisuje atmosféru v určitých částech USA paní Collinová.

„Myslím, že v tom střetu je mnohem víc, co lidé u moci nechtěli, aby lidé věděli,“ říká paní Collinová. „Prostě jsem nikdy předtím ve své kariéře neviděla korupci na takové úrovni.“

Ve snímku jsou vidět záběry z tělesných kamer policistů, kteří se podíleli na zatčení George Floyda, včetně dlouho utajovaných Dereka Chauvina, policisty, který byl odsouzen za vraždu Floyda. Většina toho, co film nabízí, je nyní veřejně dostupné, ale příběh, který analyticky přesně seřazená data odhalují, je jiný, než jaký byl vyprávěn v mainstreamových médiích.

„Většina lidí dodnes neviděla celý videozáznam s Georgem Floydem, a proto jsme chtěli film začít právě tím.“

— Liz Collinová, držitelka ceny Emmy

„Ráda říkám, že to není příběh, který bych se kdy rozhodla vyprávět. Abych byla upřímná, nikdy jsem to nechtěla a ani jsem si to nepřála,“ sdělila Collinová deníku Epoch Times. „Téměř dvacet let jsem pracovala v mainstreamových médiích. Z toho jsem asi 14 let pracovala na stanici CBS v Minneapolis, kde jsem byla moderátorkou a reportérkou.“

Podle Collinové, která v době incidentu žila v Mineapolis, kde se v květnu 2020 odehrálo zatčení a smrt George Floyda, vnímala jako novinářka opomíjení nebo dokonce zatajování informací o případu a zneužití událostí k politickým účelům.

„Jako novinářku mě ze všeho nejvíc trápilo, jak se to vyvíjelo, protože média byla skutečně zasvěcena do všech těchto informací, jak jste zdůraznil, veřejných informací. Místo toho, abychom se snažili zjistit fakta o případu a vyvrátit některé z těchto narativů, o kterých jsme věděli, že prostě nejsou pravdivé, v Minneapolisu i v celé zemi zavládl strach,“ říká oceňované novinářka.

„Museli jste jít touto jedinou cestou a ani se neobtěžovat zajímat o fakta a o to, co jsme viděli, že se děje s naším soudním systémem,“ vysvětluje Collinová. „To je pouze střípek z pozadí toho, jak jsem se o několik let později dostala až tam, kde jsem dnes.“

Smrt George Floyda, a především způsob jakým byla prezentována veřejnosti, vyvolaly celostátní násilné protesty, ničení soch a budov a střety demonstrantů s policií.

Několik klíčových bodů

Policejní stanice v Minneapolisu zapálena během protestu vyvolanému smrtí George Floyda. Výtržníci jásají, zatímco za nimi hoří třetí policejní okrsek v Minneapolisu 28. května 2020. (Stephen Maturen / Getty Images)

Toho dne (25. května 2020) zatkl George Floyda černošský policista Alex Kueng. To se do příběhu, který vyprávěla mainstreamová média „nehodilo“, říká novinářka „a on vám to jako první řekne i ve filmu“.

Záběry ukazují také George Floyda, který je v té době policisty vytažen z vozidla: už ve vozidle se chová zmateně a říká, že nemůže dýchat. Policista Thomas Lane volá záchranku 36 sekund poté, co je George Floyd položen na zem.

Původní pitevní zpráva Dr. Andrewa Bakera udává, že na těle George Floyda nebyly žádné stopy po škrcení, nedošlo k udušení, žádné pohmožděniny na krku. V těle George Floyda bylo třikrát vyšší množství fentanylu, než je smrtelná dávka, tedy byl v době zatčení pod silným vlivem drog. V těle George Floyda byl nalezen nádor a 75 procentní ucpání jedné tepny vedoucí k srdci.

Floyd byl v roce 2019 zatčen policií během vyšetřování distribuce drog, což bylo podle Collinové také „zamlčeno“.

Doktor Baker přiznává, že se ocitl pod velice silným tlakem a v nedávno zveřejněné nahrávce říká. „Amy, co se stane, když se skutečné důkazy neshodují s veřejným příběhem, o kterém už všichni rozhodli? Tohle je ten typ případu, který ukončuje kariéru.“

„To svědectví pochází ze skutečné výpovědi, která nedávno vyšla najevo a která podrobněji vypovídá o tlaku, jemuž čelili,“ říká Colinová. Nakonec soud rozhodl, že smrt muže zavinili policisté.

Policista Derek Chauvin byl odsouzen „za vraždu George Floyda“. V listopadu 2023 byl pobodán ve vězení. Tou Thao, bývalý policista z Minneapolis, který se podle soudu „podílel na smrti George Floyda“ a byl odsouzen k téměř pěti letům vězení. J. Alexander Kueng, bývalý policista minneapoliského policejního oddělení, byl odsouzen na 3,5 roku vězení za podíl na smrti George Floyda. Policista Thomas Lane byl odsouzen ke 30 měsícům vězení za to, že „zbavil George Floyda jeho ústavních práv“.

George Floyd byl v roce 2004 zatčený kvůli distribuci drog v texaském Houstonu. Texaská rada pro milosti a podmínečná propuštění zamítla žádost o posmrtné omilostnění.

Celý rozhovor s Liz Collinopvu můžete sledovat zde.

Dokumentární snímek Pád Mineapolis je on-line přístupný zde.

(Zleva doprava) Bývalí policisté minneapoliského policejního oddělení Derek Chauvin, J. Alexander Kueng, Thomas Lane a Tou Thao na fotografiích pořízených po jejich zatčení. (Úřad šerifa okresu Hennepin)

Související články

Přečtěte si také

Česká republika před 20 lety vstoupila do Evropské unie
Česká republika před 20 lety vstoupila do Evropské unie

Česká republika před 20 lety vstoupila do Evropské unie. Kromě ní se od 1. května 2004 staly členskými zeměmi bloku také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

Smiřte se se zelenou deindustrializací, některé komodity seženeme levněji v cizině, radí klimatičtí vědci
Smiřte se se zelenou deindustrializací, některé komodity seženeme levněji v cizině, radí klimatičtí vědci

Klimatičtí vědci se domnívají, že než dotovat výrobu průmyslových komodit z obnovitelných zdrojů energie, Evropa by si zboží měla nechat vyrobit tam, kde je elektřina z obnovitelných zdrojů levná – i za cenu deindustrializace.

Miliardáři vytvořená Arabella Advisors významně ovlivňuje společnost v USA, říká autor knihy
Miliardáři vytvořená Arabella Advisors významně ovlivňuje společnost v USA, říká autor knihy

Síť stovek neziskových organizací v USA ovlivňujících společnost a politiku, sdružených pod společností Arabella Advisors, zachycuje ve své nové knize Scott Walter. Jak tato síť funguje a kým je využívána?

Zatímco pomáhá rodičům perzekvovaným v Číně, v Evropě jej komunisté monitorují
Zatímco pomáhá rodičům perzekvovaným v Číně, v Evropě jej komunisté monitorují

Když v roce 2012 přijel do Německa, byla jeho matka v Číně zatčena za to, že se věnuje Falun Gongu. Díky mezinárodnímu tlaku byla o rok později propuštěna. Nyní ale musí „bojovat“ znovu...

„mRNA vakcíny by mohly stimulovat růst rakoviny,“ konstatuje nová studie
„mRNA vakcíny by mohly stimulovat růst rakoviny,“ konstatuje nová studie

Poslední dobou zaznamenáváme u nás a ve světě nárůst rakoviny. Kromě známých příčin jako je kouření, životospráva či znečištěné ovzduší, by dalším důvodem mohly být i mRNA vakcíny.