ČESKÉ TRADICE: Rybí polévka, kapr a obchůzka Lucií – 23. prosinec
Den před Štědrým dnem, je poslední termín kdy zabíjíme kapra a připravujeme z něj rybí polévku a porce na obalování. Na konci článku naleznete pár příkladů. Dříve se tento den kapr i vařil. Dělal se na černo se švestkami a perníkem a musel se s kořením rozležet do druhého dne, tak byl nejlepší.
Také je to poslední termín pro přípravu bramborového salátu a je dobré si připravit těsto na štrůdl, který se podává na Štědrý den k obědu – pokud nedržíme úplný půst až do večeře.
Pokud jsme to již neučinili, přichystáme si výzdobu na štědrovečerní stůl a zkontrolujeme výzdobu vánočního stromku – hlavně světýlka.
Večer si nezapomeneme vyžehlit sváteční šaty a hospodyňky zástěru.
V čase před Štědrým dnem chodívaly Lucie po staveních a trestaly, pokud někdo neměl příbytek jako ze škatulky
Den svaté Lucie je od 15. století 13. prosince, před tím se svatá Lucie slavila o 10 dní později, tedy 23. prosince. Na první pohled by tedy ani v jenom případě neplatilo pořekadlo: Lucie noci upije, ale dne nepřidá. 23. prosince by již musela světla přidat, protože se prodlužuje den. Vysvětlení však tkví ve zdání, že přibývá světla právě od 13. prosince, protože slunce začne zapadat později, ale ještě se neprodlužuje den. Slunovrat je až 21. prosince.
Cituji: “Podíváme-li se ale na doby západu Slunce, tak až téměř do poloviny prosince skutečně Slunce každý den zapadá o něco dříve, než předchozí den. Od 13. prosince se to ale mění a Slunce zapadá od tohoto dne už stále později! Jak je to ale možné, když se až do slunovratu délka dne zkracuje? Je to vykompenzováno pozdějším východem Slunce ráno. Takže můžeme konstatovat, že od svátku svaté Lucie začíná Slunce zapadat později, čímž se vysvětlí ta první část pranostiky: Lucie noci upije.” (prirodovedci.cz)
“Lucky” chodily v předvečer svého svátku na obchůzku po staveních, jak v Čechách tak na Moravě.
Byly oděny do bílých prostěradel a spodniček, přes obličej měly různé škrabošky nebo pomoučněný obličej. V Čechách to byl nejčastěji velký bílý zoban s otvory pro oči. Chodily aspoň dvě. V jedné ruce košík nebo koště a v druhé peroutku, častěji však husí křídlo, jež jedna měla zaprášené hladkou moukou. Tím testovali ve stavení, zda má hospodyně před Štědrým dnem dobře naklizeno a všude utřený prach. Neměla-li, byla potrestána (nikde jsem se zatím nedočetla ani mi nikdo nepověděl jak – jestli víte, napište mi a já doplním). Pokud bylo vše v pořádku druhá Lucka pohladila všechny pomoučněným křídlem po tváři a z košíku vytáhla něco malého dobrého pro děti, třeba jablíčko nebo oříšek či perníček.
Pro zajímavost – jak to bylo s juliánským kalendářem? (Převzato ze Severních listů – prosinec 2001):
Papež Řehoř VIII., který v roce 1582 vydal tzv. Bulu Intergravissimas, podle níž se mělo číslování dnů posunout o 10 dnů dopředu. A to proto, aby se vyrovnalo zpoždění juliánského kalendáře za „astronomickým“. Jak je všeobecně známo, astronomický rok netrvá 365 dní, ale o něco více. Proto se každé čtyři roky vkládá přestupný 29. únor, obdobně ani každý kulatý stý rok nebývá stejně dlouhý. Prostě stále něco přebývá nebo se nedostává. Původně používaný kalendář Juliánský s těmito odchylkami nepočítal a proto se „zpožďoval“. Nový kalendář byl sestaven bratry Liliovými a na počest papeže Řehoře, který jej uvedl v používání, se nazývá Gregoriánský. Počítal už s délkou dne 365 dnů, 5 hodin, 49 hodin a 16 vteřin (což je mimochodem hodně přesné a od hodnoty „tropického roku“, který považujeme za přesný my, se liší o pouhých 30 vteřin). V Čechách jsme měli takto pokrokový kalendář mezi prvními, už v 16. století. Pomineme-li země, kde používají na náš vkus poněkud exotické kalendáře (japonský, čínský, islámský, židovský a řadu dalších), je do dnešní doby několik křesťanských států, kde se gregoriánský kalendář neujal. Jde o země, které nemají papeže příliš v lásce a tak nikdy neuznaly jeho „novoty“ – země, kde je většina lidí vyznání řecko-katolického nebo pravoslavného. Připomeňme jen známý případ Velké říjnové revoluce, která byla v listopadu.
A teď slíbené příklady na polévku a kapra:
Rybí polévka se tradičně připravuje den před štědrým dnem. Mám typ na rybí polévku od rybáře, který nesnáší rybinu stejně jako já.
Kapra vykucháme, odřežeme všechny ploutve a hlavu. Kapra odřežeme od páteře a žeber – vyfiletujeme. Dříve jsem stahovala z kapra z kůže, teď již několik let připravujeme kapra bez kostí, viz níže. Zbydou nám dva filety a kostra se zbytkem masa. Kostru se zbytky masa uvaříme v osolené vodě s kořením, případně kořenovou zeleninou. Vedle v hrnci si na másle zpěníme cibulku a osmahneme pokrájenou kořenovou zeleninu. Zalijeme čistou vodou, zeleninovým vývarem nebo pokud trochu rybiny nevadí, vývarem z kostry. Osobně dávám zeleninový doma dělaný vývar, pokud máte jen kostku je lepší čistá voda.
Maso z kostry obereme a vložíme do polévky, okořeníme dosolíme a máme hotovo. Pokud máme rádi v polévce vnitřnosti z kapra, ty osmažíme vedle na másle a po té vložíme do polévky.
Tip z jižních Čech na úpravu kapra, aby nebyl cítit po bahně:
Z kapra si vytvoříme porce, které budeme na štědrý den obalovat a smažit. Porce nasolíme a vložíme do misky. Kapra v misce zalijeme mlékem tak, aby byly všechny porce potopené. Můžeme zatížit talířkem nebo menší pokličkou. Takto necháme kapra aspoň přes noc. Mléko můžeme v polovině nakládání slít a dát nové, hlavně když kapr neplaval dlouho v čisté vodě. Před obalováním kapra od mléka opláchneme a osušíme a můžeme obalovat. Již nemusíme solit, pokud jsme zvyklí solit spíše méně.
A poslední příklad – kterak upravit kapra tak, aby byl bez kostí? Tady je starší, ale srozumitelný návod jak vykuchat a vykostit kapra: https://www.trebonskykapr.cz/kapr-bez-kosti-filetovani
Takto připravený kapr, musí mít kůži, neboť ta drží maso pohromadě po prořezání kostí. Při smažení se nám pak maso zase spojí teplem a je soudržné. Dnes také můžeme filety bez kostí koupit již připravené v obchodech chlazené a vakuované, vyrábí je Třeboňský kapr a Blatenská ryba.
Zdroj: Vlastimil Vondruška – Církevní rok a lidové obyčeje
Čeněk Zíbrt – Veselé chvíle v životě českého lidu
Ladislava Paterko – přednášky a semináře, kniha Naše Tradice
Severské listy – prosinec 2001
www.trebonskykapr.cz
Proč se říká “Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá”? – Zeptejte se přírodovědců | Přírodovědci.cz
https://prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/4850
Připravuje: Barbora ORSÁGOVÁ