The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
EVROPA
Jihoevropské země vítají migrační pakt, úskalí ale zůstávají. Jihoevropské členské státy EU, jako je Řecko a Itálie, uvítaly nový migrační pakt EU dohodnutý po letech vyjednávání. Stále však existují pochybnosti, zda nová pravidla ulehčí těmto „zemím první linie“.
V Římě premiérka Giorgia Meloni prohlásila, že „Itálie se již necítí osamocená“, zatímco v Aténách vláda dohodu označila za důležitou evropskou odpověď na snahu Řecka „provádět přísnou, ale spravedlivou migrační politiku“.
Vše ale není jen růžové. Nejasnosti panují okolo aktivace mimořádných opatření kvůli tzv. instrumentalizaci migrace. To je situace, kdy stát nebo nestátní aktér záměrně usnadňuje či zprostředkuje příchod migrantů na území EU.
V minulosti východoevropské země obviňovaly Rusko a Bělorusko z toho, že instrumentalizaci využívají a posílají migranty na jejich vnější hranice. Na totéž si stěžovalo Řecko v roce 2020, když obvinilo Turecko, že otevřelo vzájemnou hranici, aby umožnilo uprchlíkům a migrantům hledajícím útočiště dostat se do EU.
Zdroj z Evropského parlamentu, který se jednání o migračním paktu zúčastnil, poznamenal, že europoslanci původně navrhovali, aby aktivaci krizového režimu prováděly instituce EU, nikoli členské státy. To se však během jednání změnilo.
„Nový pakt stanoví, že členské státy EU budou definovat, co si pod takovou krizovou situaci představují, […] to jim dává prostor k eskalaci zásahu proti lidem v nouzi, může být politicky zneužito a ohrozit principy EU,“ uvedl zdroj pro Euractiv.
Nebezpečí pro země na okraji EU skrývá například také nově nastavená pravidla solidarity mezi státy. Může totiž nastat scénář, kdy ostatní země EU raději přispějí finančně, než aby žadatele o azyl relokovaly na své území, což přetíženým Itálii či Řecku příliš neulehčí. (Sarantis Michalopoulos | Euractiv.com)
PAŘÍŽ
Macron obhajuje nový imigrační zákon. Francouzský prezident Emmanuel Macron den poté, co Národní shromáždění schválilo nový zákon o přistěhovalectví, v rozhovoru pro francouzskou televizi obhajoval jeho ducha a tvrdil, že pomůže čelit vzestupu krajní pravice a doplní opatření EU.
Zákon, jehož cílem je „kontrola přistěhovalectví a zlepšení integrace“, je podle Macrona výsledkem kompromisu. Konkrétní otázky, jako je omezení práva na legální pobyt, zpřísnění podmínek pro slučování rodin a zavedení imigračních kvót, však rozdělily frakce, které tvoří prezidentskou většinu v parlamentu. Nesouhlasné hlasy zaznívaly i přímo uvnitř vlády. (Hugo Struna | Euractiv.fr)
MADRID
Sánchez se potká s lídrem opozice kvůli kontroverznímu zákonu. Španělský premiér Pedro Sánchez se tento pátek setká s lídrem opoziční Lidové strany Albertem Núñezem Feijóem. Schůzka se odehraje ve chvíli, kdy mezi nimi panuje zvýšené napětí kvůli kontroverznímu zákonu o amnestii pro osoby zapletené do pokusu o odtržení Katalánska v roce 2017. Tento zákon umožnil vznik současného Sánchezova kabinetu, zůstává však velmi sporný. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)
VARŠAVA
Tuskova vláda začala „depolitizovat“ média. Veřejnoprávní televize v Polsku byla odstavena z vysílání a ve středu v poledne byli vyměněni šéfové státní televize TVP a Polského rozhlasu. Nová vláda Donalda Tuska totiž zahájila „depolitizaci veřejnoprávních médií“, která dosud kontrolovala předchozí vláda strany Právo a spravedlnost. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BRATISLAVA
Ficovy reformy můžou stopnout unijní vyšetřování podvodů. Snaha premiéra Roberta Fica rozpustit orgán, který nyní dohlíží na významné korupční případy, představuje riziko pro finanční zájmy EU a poškodila by práci Úřadu evropského veřejného žalobce, uvedl pro Euractiv Slovensko Juraj Novocký, zástupce Slovenska v tomto orgánu EU. (Natália Silenská, Radovan Geist | Euractiv.sk)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.