Vyšlo další číslo revui Paměť a dějiny, věnuje se lágrům Gulag

(20. 12. 2023) – Vychází v pořadí už 64. číslo historické revui Ústavu pro studium totalitních režimů Paměť a dějiny. Jeho ústředním tématem je „Souostroví Gulag“, neboť 28. prosince uplyne 50 let od prvního vydání stejnojmenné monumentální knihy Alexandra Solženicyna v Paříži, která sehrála stěžejní roli v povědomí o povaze a rozsahu sovětských represí jak v komunistickém světě, tak i na Západě. Vznik díla a rozruch kolem něj připomene ve svém článku Jaroslav Formánek. K šedesátému výročí vydání další Solženicynovy knihy Jeden den Ivana Děnisoviče se vracejí Martina Zelená a Adam Hradilek v rozhovoru se Stanislavem Kolíbalem, autorem ilustrací k českému překladu z roku1963.

„Rok 2023 je bohatý na kulatá výročí spojená se svědectvími obětí politických represí v Sovětském svazu, které prošly pracovními lágry Gulagu, a to i těch původem z Československa,“ píše v úvodním slově garant čísla Adam Hradilek z projektu Čechoslováci v Gulagu a pokračuje: „Zatímco Solženicynovo dílo dosáhlo světového ohlasu, písemné svědectví uprchlíka ze Soloveckých ostrovů Nikolaje Kiseleva, které poprvé vyšlo v Praze v roce 1933 pod názvem Tábory smrti v SSSR, takřka zcela zapadlo. Autorovu životnímu příběhu i jeho unikátní knize proto věnujeme samostatný článek. V roce 1933 rovněž započala práce na bohatě ilustrovaném propagandistickém veledíle Stalinův Bělomořsko-baltský kanál, vydaném Sověty o rok později. Již v roce 1937 byl však titul (mj. hojně dokumentující práci vězňů) v SSSR systematicky dohledáván a ničen. Osudy knihy i jejích autorů se zabývá text Práce je překová s bohatou obrazovou přílohou.“ Autorkou článku Práce je překová je Anna Chlebina, článek Nikolaj Kiselev a jeho Tábory smrti připravil Adam Hradilek.

Meziválečné vnímání sovětských represí v Československu představuje ve studii Barbarství Čingischánovo obživlo, založené na dobovém tisku, badatel Jan Horník. Rok 1943 přinesl křest ohněm války pro občany Československa propuštěné na amnestii z Gulagu do československé armády. Osudy těch, kteří přežili sovětské lágry, ale padli jako vojáci československé armády, připomínají snímky nedávno získané v ukrajinských archivech, které pro toto vydání Paměť a dějiny uspořádali Adam Hradilek a Jan Dvořák. Druhý jmenovaný je rovněž podepsaný pod článkem Napadá a zesměšňuje SSSR, v němž líčí osudy těch, kteří strádání v Gulagu i hrůzy války přežili, ale dočkali se uvěznění doma, v komunistickém Československu, za údajnou pomluvu spřátelené velmoci.

Ani v tomto čísle historické revui Paměť a dějiny samozřejmě nechybějí tradiční rubriky, jako jsou zprávy z historické obce, recenze či vzpomínky na nedávno zesnulé významné osobnosti (například Otta Bednářová, Juliana Jirousová a Ján Zeman). A na závěr tohoto opět 120stránkového vydání je navíc přichystáno i jedno překvapení: „Díky novým, nečekaným souvislostem se opět vracíme k případu bývalého vězně sovětských i československých lágrů, válečného hrdiny i zločince Michala Krecula, jenž zemřel počátkem roku 2023,“ avizuje na závěr svého úvodního slova garant čísla Adam Hradilek. Spolu s celým autorským i redakčním kolektivem i my vám přejeme inspirativní čtení (nejen) tohoto vydání časopisu Paměť a dějiny.