Permanentní revoluce deviantů

Permanentní revoluce byla doba bujará,

znal to Trocký, strýček Mao i Che Guevara.

Proletář byl pákou světa, tvořil dějiny,

k jasným zítřkům nedobral se ani jediný.

*

Revoluce stále žije, překonává věky,

tvrdý postup vystřídal už nenápadně měkký.

Dnešní mladý aktivista je jiný než tamti,

proletáře vystřídali časem devianti.

*

Dělnická pěst byla silná, symbol jednoty,

dělníkům však dneska stačí sociální jistoty.

Rolnictvo se rozpoltilo docela dost brzy,

Agrofert a ti co šmelí na farmářských trzích.

*

Pracující inteligent byl vždy živel nestálý,

nadnárodní korporace všechno brzy srovnaly.

V umění i politice, v obchodu i státní správě

pozitivní deviace největší je silou právě.

*

Co je ale pozitivní, každý jinak posuzuje,

co chce jeden zpochybňovat, jiný prosazuje.

Jeden by chtěl s uprchlíky vlastní zemi sdílet,

jiný by je na hranicích navrhoval střílet.

*

Ten chce léčit romská ghetta sociálním citem,

další by je nejraději léčil yperitem.

Pro někoho svinčík všude není hororem

druhý bych chtěl svět zachránit ekoterorem.

*

Někdo vidí v populismu politiku spásnou,

jiní nad tím stavem světa nevěřícně žasnou.

Jedni chtějí pravdou, láskou ideály bránit,

další zase slzným plynem „pomáhat a chránit“.

*

Někdo by chtěl u nás doma dělat Ameriku,

tamten zase kopírovat první republiku.

Onen vzývá globalizmus jako pokrok jistý,

jiný by tu opět moc rád viděl komunisty.

*

Pro někoho jen Unie je tím správným trendem,

kdosi by chtěl zemi řídit pouze referendem.

Rozdat zbraně těm, co mají militantní obsese

a deviantům ze všech zemí vzkázat: spojte se!

***