- Oficiální web

Mezi nimi je soubor čtrnácti radnic s mimořádnou architektonickou, urbanistickou a uměleckohistorickou hodnotou. Součástí tohoto souboru je rovněž naše Stará radnice č. p. 1 na Velkém náměstí, čímž je oficiálně potvrzena její příslušnost k nejvýznamnější a nejautentičtěji dochované části kulturního bohatství České republiky (prohlášení má být účinné od 1. července 2024).

Jak v této souvislosti uvádí Ministerstvo kultury na svých webových stránkách, radničním stavbám věnovali měšťané velkou pozornost, což se projevovalo na jejich dominantním umístění v sídelní struktuře města a reprezentativní podobě. Jsou jedním z hlavních symbolů dlouhé a bohaté historie a politického, hospodářského a kulturně-společenského významu našich měst, neboť upamatovávají na nabytá městská práva, udělená privilegia, na váženost, moc, obchodní talent, slávu a výtvarný vkus někdejších měšťanů, městských rad a samospráv. Soubor předmětných radnic je mimořádně významným dokladem stavební typologie vývoje radničních budov v České republice, který obsahuje nejvýznamnější reprezentanty různých slohových období a úrovně městské kultury. Představuje mimořádně cennou pokladnici historických architektonických stylů a přehlídku kvalitních tradičních uměleckých řemesel.

Z nyní prohlášených osmnácti národních kulturních památek je naše Stará radnice jediným zástupcem z Jihočeského kraje. Postavena byla v letech 1570-1571 vlašskými zedníky a kameníky jako dvoupatrová budova se dvěma krátkými dvorními křídly a malou věžičkou v ose průčelí na valbové střeše.

Podle profesora oboru dějin architektury Karla Kibice vyniká mezi renesančními radničními budovami architektonickou a dispoziční ojedinělostí celkové koncepce a chiaroscurovou výzdobou průčelí. Celková koncepce budovy představuje symbiózu italského renesančního paláce od vlašského architekta a radniční budovy v českém prostředí. Např. průčelí radnice, členěné pásovými podokenními horizontálními římsami, asymetricky umístěným bosovaným vstupním portálem a čtyřmi menšími zamřížovanými okny v přízemí, pěti stylovými sdruženými okny v obou horních patrech, s nárožní bosáží a ukončením malovanou římsou, představuje italský renesanční palác. Radnici z něj dělala věž na valbové střeše, která se však kvůli několika požárům nedochovala. Obdobně dispozice budovy odpovídá palácové svou pravoúhlostí a provozní jednoznačností, přičemž však vyhovuje potřebám radnice, např.  velkými síněmi v přízemí i patře a podružnými prostory ve dvorních křídlech. Technika chiaroscura na průčelí je ojedinělá (na renesančních budovách je běžná sgrafitová), navíc vyplňuje všechna volná místa průčelí v přízemí i patrech. Přitom umělecká úroveň výzdoby má nejvyšší možnou úroveň, obsah je hluboce promyšlen, latinské nápisy svědčí o tehdejší vysoké kultuře města a úrovni vzdělanosti. Stará radnice se současně dodnes zachovala – vyjma zmíněného zastřešení s věžičkou – v původní podobě, a to jak dispozičně, tak z hlediska průčelí, což při jeho bohaté obrazové i nápisové výzdobě je také výjimečné.

Podrobnější popis Staré radnice je k dispozici na webových stránkách města www.prachatice.eu v sekci Památky a pamětihodnosti.

Antonín Jurčo, odbor stavebně správní a regionálního rozvoje