Události v ekonomice 2023: hádky o balíček, hledání viníka inflace, ale i podvod v kauze Mamut
Rok 2023 se chýlí ke konci. Jaký byl očima pořadu Peníze a vliv? Co si o hlavních tématech v ekonomice mysleli naši hosté, což byli šéfové firem, ekonomové i politici? Jaké plány nebo očekávání měli a jak to nakonec dopadlo? Na to jsme se podívali v posledním díle pořadu letošního roku.
V lednu jsme začínali s tím, že jsou průmyslníci naštvaní na vládu, hlavně kvůli pomalé pomoci s cenami energií.
Dosluhující šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák tehdy v hodnocení vlády Petra Fialy (ODS) prohlásil, že „pětikoalice je moc“ stran dohromady, že to nikam nepovede a že by vláda „potřebovala aspoň jednoho makroekonoma a někoho se zkušeností z podnikání“. A protože tam Hanák nikoho takového neviděl, doporučil pár ministrů vyměnit.
Nestalo se, alespoň v ekonomických resortech. A letošní rok končil pro průmyslníky podobně jako začal – firmy byly na ministry zase naštvané a zase kvůli energiím. Kabinet se totiž rozhodl seškrtat skoro všechny dotace na takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje, což hlavně pro velké podniky mělo znamenat až trojnásobné zvýšení části nákladů na elektřinu pro příští rok.
Odhadem měly platit sedm miliard korun za obnovitelné zdroje energie (OZE) navíc. Až v posledních dnech se Svazu průmyslu a dopravy (už pod novým šéfem Janem Rafajem) a Hospodářské komoře podařilo z vlády dostat aspoň 3,5 miliardy korun jako dotaci. I to je však podle některých firem slabá záplata oproti pomoci průmyslu s energiemi v okolních zemích.
Vyměnit ministry a přepsat programové prohlášení, nabádá premiéra šéf svazu průmyslu Hanák
Číst článek
Dotace
Právě boj s dotacemi byl jinak letos vládním hitem. Snižováním dotací se hemží celý konsolidační balíček i státní rozpočet na příští rok.
Už na jaře ke škrtání dotací vybídl politiky také prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, který v našem pořadu, kde jsme probírali zprávu o finančním stavu země za rok 2022, mimo jiné prohlásil.
„Udělali jsme si takovou velkou inventuru všech dotací a já jsem si uvědomil, že naše ekonomika tak nějak neřízeně a plíživě přešla z tržní do plné dotační. Mám pár čísel a jsou opravdu děsivá. Za období let 2014 až 2022 se jen podnikatelům a neziskovým organizacím vyplatilo z rozpočtu 750 miliard korun,“ uvedl Kala.
Přestože vláda dotace škrtala, nakonec se těch na podnikání zrušilo z celkového objemu škrtů kolem 80 miliard jen minimum. Nejvíc dotací vzalo nakonec za své v oblasti podpory cen energií a přenesly se ve vyšších cenách zpět na spotřebitele.
Šéf NKÚ Kala: Naše ekonomika plíživě přešla z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích
Číst článek
Rušení dotací souvisí s další významnou akcí tohoto roku a tou byl už zmíněný vládní konsolidační balíček. Koaliční strany s jeho přípravou a schvalováním zaplnily téměř celý letošní rok.
Navýšení daní
Balíček sice přinesl úspory státních financí, ale i zvýšení daní. Když sadu opatření vláda v květnu představila, vyvolaly velký rozruch mimo jiné některé podivnosti, jako byly třeba tři různé sazby na tiskoviny včetně nulové sazby na knihy či ponechání nulové spotřební daně na víno.
Potíž se zdůvodněním měl tehdy u nás v pořadu i šéf rozpočtového výboru Sněmovny, bývalý manažer velkých firem, Josef Bernard z hnutí STAN.
„Mě se tyhle věci jako ekonomovi špatně vysvětlují, protože já jsem samozřejmě pro co největší eliminaci výjimek, které jsou subjektivní. Teď mluvím na rovinu o knihách, ale i o tichém vínu,“ trpěl Bernard.
Josef Bernard: Drobné úpravy v balíčku možné jsou, na konci ale musí zůstat výnos 150 miliard
Číst článek
Noviny nakonec budou v nižší sazbě jako časopisy, u knih ale zůstala nulová sazba. A nezměnilo se ani zdanění vína.
Jak se na balíček dívali ekonomové z Národní ekonomické rady vlády, která k jeho přijetí v roce 2022 s doporučením různých opatření kabinet vyzvala?
‚Systémové reformy‘
Podle člena rady, vedoucího katedry národního hospodářství Právnické fakulty Univerzity Karlovy Libora Duška, je hlavně velký problém, že vládě nakonec nezbyl čas na nějaké důslednější systémové reformy, které Česko potřebuje.
„A to je vlastně důsledek konsolidačního balíčku, který je zase důsledek velkého fiskálního zločinu, který je třeba neustále připomínat, což je daňová reforma schválená na konci roku 2020. Kdy zejména zrušením superhrubé mzdy a snížením několika dalších daní tehdejší sněmovní většina, kterou tvořila trochu divoká koalice ODS, ANO a SPD, snížila daně o zhruba 100 miliard korun,“ vyčítá.
Dušek: Potřebujeme lepší vzdělání, stavební normy a trh práce. Ne vybírat obory jako na stranické schůzi
Číst článek
„To je prostě břímě obrovského deficitu, které s sebou nyní táhneme. Zcela predikovatelný výsledek byl, že to nebude udržitelné, a za několik let se daně zvýší. My ekonomové jsme před tím varovali. Nyní, po těch dvou až třech letech, se to opravdu děje. A vládu to stálo obrovské úsilí, obrovský čas najít politický kompromis, čímž nezbyl čas na důležitější práci,“ shrnul Dušek.
O reformách ekonomiky, jak je zvykem, se ale hodně mluvilo. Na začátku září uspořádaly největší průmyslové a podnikatelské svazy konferenci Česko na křižovatce, kde špičky tuzemského byznysu i politici sdíleli názory na to, jak by se stagnující hospodářství mělo konečně odlepit od země.
Slabé stránky Česka
Hospodářská komora a Svaz průmyslu přinesly analýzu silných a slabých stránek Česka. Nový prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, dlouholetá vlivná postava ODS a dřívější poradce premiéra Petra Fialy, pak v našem pořadu vyjmenoval co má vláda dělat.
Ani ne tak vymýšlet strategie, jak být čipovou či bateriovou velmocí, ale urychlit povolování dopravní a hlavně energetické infrasktruktury, v které zaostáváme.
Šéf Hospodářské komory: Vláda by měla za investici do čipů nabídnout americké onsemi až 20 miliard
Číst článek
„Máme jít úplně na samou hranu únosnosti procesů, abychom dokázali například povolovací řízení v případě nových jaderných, plynových nebo i obnovitelných elektráren urychlit. Protože pokud bude povolovací řízení nadále probíhat v desetiletkách, tak to nedáme dohromady. Naopak musíme směřovat k tomu, že za deset let bychom měli mít infrastrukturu dobudovanou,“ řekl Zajíček.
Minimálně liniový zákon je schválený, ale další věci poněkud váznou.
Hitem letošního roku bylo také krocení inflace. I tady to šlo dost ztuha, a to nejen kvůli vysokým cenám energií, ale i cenám potravin. V lednu jsme si prošli inflací v rekordní výši přes 17 procent. A začal se hledat viník. Probrali jsme to s expertem z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a také členem NERV Tomášem Havránkem:
ČNB musí dělat víc. Vysoká inflace tu jinak bude dalších 10 let, varuje ekonom Havránek
Číst článek
„Když se ptáte, kdo za to může, tak většina odborníků by měla vinit centrální banku,“ uvedl. Podle něj měla například banka dříve začít posilovat kurz koruny prodejem nashromážděných eur.
Za růst cen potravin, coby hlavního tahouna samotné inflace, podle něj vedle zdražení energií může menší konkurence výrobců, například vlivem kolosu Agrofert. Ten to ale odmítl.
Viník?
Kdo za drahé potraviny opravdu tedy může? Na to se slíbil podívat přímo v našem pořadu šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna, když oznámil záměr zahájit sektorové šetření tvorby cen několika základních potravin. Výsledek šetření nakonec byl, že trh je sice v některých oblastech potravinářství a maloobchodu trochu koncentrovaný, ale v mezích zákona. Takže se s tím nedá nic dělat.
U vybraných potravin prověříme, proč zdražily a kde jsou zisky, říká šéf antimonopolního úřadu
Číst článek
Do bitvy „kdo může za drahé potraviny“ se nedávno zapojil i premiér Petr Fiala v už legendárním videu, kdy zjistil, že u nás je Nutella dražší než v Německu. Podle něj za to můžou obchodníci. Ti to ale odmítají a viní zemědělce a potravináře.
Malá úleva měla přijít od ledna, kdy klesne DPH z nynějších 15 na 12 procent. Obchodní řetězce slibovaly, že o tři procenta jídlo zlevní, nedávno ale prohlásily, že od ledna opět porostou náklady a spíš se bude zdražovat.
O cenách, konkrétně kuřecího masa, jsme mluvili v našem pořadu na podzim s jedním z klíčových výrobců, šéfem Drůbežářských závodů Klatovy Davidem Bednářem. A ten už tehdy prohlásil, že na zlevňování kvůli poklesu DPH nevěří.
„Sazba se sníží o tři procenta a všichni vykládají, jak ceny potravin půjdou dolů. Tak to je z mého pohledu velký omyl. Dělám to dvacet let a je to holý nesmysl. V žádném případě se to na cenách potravin neprojeví,“ prognózoval Bednář.
Doufám, že levnější už to nebude, říká k cenám kuřecího masa šéf Drůbežářského závodu Klatovy
Číst článek
Lidé se snažili letos šetřit, a to nejen na jídle, ale i na drahých energiích. Šéf kolosu ČEZ Daniel Beneš uklidňoval, že příští rok i přes nárůst všech energetických poplatků aspoň pro domácnosti zdražení moc velké nebude, u 40 procent zákazníků ČEZ má jít o jedno až dvě procenta růstu konečné ceny. Což poté opakoval i premiér.
Nové reaktory
Beneš v rozhovoru pro náš pořad také potvrdil, že v Česku by dle připravované vládní energetické politiky měly vyrůst kromě jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech další tři velké reaktory a asi deset malých modulárních. Má to ale háček, Daniel Beneš totiž řekl, že zatím jen není jasné, kdo to zaplatí.
„My dnes máme smlouvu mezi ČEZ a českým státem na výstavbu jednoho velkého bloku. Její součástí je i dohoda o financování. Z tohoto pohledu je expozice ČEZu ufinancovatelná, tedy to, co by do toho dával ČEZ, kdyby se stavěl jeden blok. Nedokážu si moc představit, že by se to čtyřikrát replikovalo. A že by se to na rozvaze ČEZ, tak je to dnes vymyšlené na jeden blok, jenom vynásobilo čtyřmi a ČEZ by to ufinancoval. To je podle mě nerealistické,“ upozornil šéf ČEZ.
Daniel Beneš: ČEZ se může změnit. Kvůli novým jaderným blokům i konci uhelných elektráren
Číst článek
Mafra, Mamut a doly
O energetice jsme mluvili také s jedním z nejbohatších Čechů a druhým největším výrobcem elektřiny v Česku Pavlem Tykačem, který ohlásil další investice své firmy mimo Evropu. Potvrdil nám také, že se zajímá o vydavatelství Mafra, nakonec ale zřejmě koupí fotbalovou Slavii.
Získali jsme také výpověď manažera Davida Kimra z koncernu Unicorn o tom, co se dělo kolem zkrachovalého e-shopu Mamut, který je považován vzhledem k pěti miliardové škodě jedním z největších podvodů dekády.
A sledovali jsme devadesátkovou kauzu tunelování mosteckých dolů. Po neuvěřitelném čtvrt století padl v červnu zatím nepravomocný rozsudek nad bývalými manažery MUS v čele s Antoniem Koláčkem.
Na vynesení verdiktu se poněkud excentrický, ale duchovně založený Koláček vymódil jako ženich. Vzal si tmavý oblek s bílým motýlkem, cylindrem a v ruce si pohrával s bílou hůlkou s černou koulí a vyhlížel osvobození.
To ale zatím nepřišlo. Koláček odešel s rozsudkem sedm let natvrdo. Odvolal se a pravomocné rozhodnutí ještě není.
Nový díl pořadu Peníze a vliv přineseme 2. ledna.
