Tanec Praha: dialog pokračuje

V dopisu datovaném v záhlaví 15. 12. se signatáři shodují na krátkém sdělení:

„Vážená paní Yvono Kreuzmannová, zakladatelko a ředitelko Tance Praha,
děkujeme za vyjádření. Nepovažujeme ho za odpověď na manifest, který v tuto chvíli podepsalo přes 300 lidí.
Schůzka 20. 12. je svolána příliš na poslední chvíli, v hraničním čase. Dopis také vůbec nereaguje na jakýkoliv z bodů našeho manifestu, nevnímáme ho tedy jako skutečnou výzvu k dialogu. Jsme pro osobní setkání, ovšem za předpokladu, že na něm bude přinejmenším představena správní rada Tance Praha (bod č. 1) a deklarováno fungování nového uměleckého vedení Ponce a představeni členové nového poradního sboru (bod č. 2).
Zároveň považujeme za vhodné vést debatu s ověřeným moderátorem a na „neutrální půdě“ mimo Ponec. Navrhujeme termín mezi 8. a 12. 1. 2024.
Děkujeme za odpověď a přejeme klidný advent.“

Podepsaní řazeni abecedně podle prvního jména:

Alica Minar, Andrea Miltnerová, Andrej Štepita, Bára Látalová, Barbora Faifr Repická, Daniela Kolková, Daniela Voráčková, Eliška Brtnická, Eva Priečková, Florent Golfier-Brechmann, Hana Polanská, Helena Arenbergerová, Jan Razima, Jana Látalová, Jana Novorytová, Jaro Viňarský, Jazmína Piktorová, Jiří Šimek, Johana Pocková, Júlia Pecková, Karolina Plicková, Lucia Račková, Ludmila Vacková, Lukas Bliss, Lukáš Karásek, Marie Gourdain, Markéta Jandová, Markéta Pucová, Markéta Stránská, Markéta Vacovská, Marta Ljubková, Martin Talaga, Martina Hajdyla Lacová, Michal Cáb, Mirka Eliášová, Miřenka Čechová, Mish Rais, Natálie Matysková, Nela H. Kornetová, Nikola Krizek, Pasi Mäkelä, Peter Šavel, Petr Boháč, Petr Dlouhý, Petr Vrba, Petra Hanzlíková, Petra Tejnorová, Ran Jiao, Sabina Bočková, Sára Arnsteinová, Silvia Sviteková, Sodja Lotker, Tereza Lenerová, Tereza Ondrová, Tereza Svobodová, Tinka Avramová, Tomáš Janypka, Tomáš Procházka, Věra Ondrašíková, Viktor Černický, Wanda Kaprálová, Zdenka Brungot Svíteková, Zuzana Frištíková, Zuzana Zabkova

Stanovisko Jitky Pavlišové a Maji Hriešik k tiskové zprávě Yvony Kreuzmannové uveřejněné 12. 12. 2023:

„V návaznosti na zveřejnění tiskové zprávy, kterou včera Yvona Kreuzmannová vydala v souvislosti s aktuálním děním kolem Divadla Ponec / Tance Praha, cítíme nezbytnost otevřeně se k ní rovněž vyslovit.

Velmi nás znepokojuje, že Yvona Kreuzmannová i přes naše odmítnutí být součástí konzultačního týmu nadále veřejně operuje našimi jmény v souvislosti s jeho vytvořením, v rámci něhož nás bez předchozí relevantní kontextualizace oslovila na sklonku léta/počátku podzimu ke spolupráci. Námi od samého začátku vyslovované výhrady a dotazy spjaté s nynějšími transformacemi v Divadle Ponec nikdy nebyly transparentně komentovány a konceptualizovány, což vedlo ke stále hlubším informačním mezerám a kličkám, a následně proto k našemu definitivnímu odmítnutí být součástí těchto strukturálních a personálních proměn. Nejenže však jakékoliv naše dotazy či argumenty nebyly nikdy adekvátně komunikovány a diskutovány, ale – jak zjišťujeme – byly dokonce, zcela vytrženy z kontextu a v zásadně překrouceném znění, explicitně použity pro účely rétoriky Yvony Kreuzmannové obhajující svůj koncept re-strukturalizace a re-perzonalizace Divadla Ponec (notabene Tance Praha vůbec). Tak se stalo, když otiskla ve své tiskové zprávě výňatek z naší soukromé mailové komunikace, v níž jsme citovanou pasáž argumentačně užívali ve zcela jiných souvislostech.

Protože stejně jako vy všichni i my voláme po transparentnosti a otevřeném jednání, rozhodli jsme se zveřejnit i část emailu, ve které vyslovujeme svůj nesouhlas s momentálním děním, a tím naše odmítnutí být součástí konzultačního týmu:

„my bychom rádi oznámili, že my ten konzultační tým nejsme. Každý jsme, a každý z trochu jiného, ale domníváme se, že zároveň vždy relevantního důvodu, vyslovili pochybnosti o své účasti. Svou účast jsme nepotvrdili i z důvodu momentálních proměn Divadla Ponec v této sezóně.“

S odstupom času sa mi celá myšlienka vytvorenia konzultačného tímu Yvonou Kreuzmannovou zdá absurdná. Podstata konzultovania je totiž v tom, že prebieha skôr než sa uskutočnia veľké rozhodnutia a zmeny. Asi to, o čom treba diskutovať je teda nová predstava manažmentu divadla „podľa Yvony Kreuzmannovej“ a čo pre odvetvie znamená. Prečo si ňou nie sú istí ani umelci alebo tím? Navrhuje totiž, aby Divadlo Ponec už nemalo umeleckého riaditeľa, že postačí šikovný výkonný manažér. Prečo si myslí, že je to lepšie? Ja si to neviem predstaviť, ale keďže nie som jej konzultantkou, tak môžem akurát komentovať zámer, a poznamenať, že sa v jej argumentovaní bijú jednotlivé vyjadrenia, raz tvrdí že divadlu chýba koncepcia a smerovanie a inokedy, že nepotrebuje pozíciu toho, kto by ju (sám alebo hoci aj s konzultačným tímom) sformuloval. Áno, je riaditeľkou nezávislej, nezriaďovanej inštitúcie, môže robiť takéto rozhodnutia. Len nie je korektné, že svoje rozhodnutia prezentuje ako snahu otvárať sa názorom širšej odbornej verejnosti a chuti diskutovať. Lebo v takom prípade by nesmela z emailov vyberať len také vety, ktoré jej aktuálne zapadajú do koncepcie.

Jitka Pavlišová, Maja Hriešik“