Vzpomínky na slavného umělce. V Paříži křtili knihu sochaře Mařatky, píše v ní o přátelství s Rodinem

V Paříži se o víkendu znovu prolnula česká a francouzská historie. Skladatel Kryštof Mařatka pokřtil novou knihu vzpomínek svého dědy, Josefa, který začátkem 20. století pracoval v ateliéru proslulého francouzského sochaře Augusta Rodina.

Od stálého zpravodaje Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skladatel Kryštof Mařatka. V ruce drží novou knihu vzpomínek svého dědečka, Josefa Mařatky, na francouzského sochaře Augusta Rodina

Skladatel Kryštof Mařatka. V ruce drží novou knihu vzpomínek svého dědečka, Josefa Mařatky, na francouzského sochaře Augusta Rodina | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

„Můj dědeček, sochař Josef Mařatka odjel v roku 1900 do Paříže. Slavný francouzský sochař Auguste Rodin ho přijal do svého ateliéru. Stali se přáteli. Zároveň mu Rodin nabídl, aby s ním bydlel, protože dědečkovi došly peníze. Dědeček s ním žil čtyři roky,“ vypráví Kryštof Mařatka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Martina Baluchy

Skladatel svého dědu Josefa nikdy nepoznal. Narodil se 35 let po jeho smrti. Vyrůstal ale obklopený jeho prací – sochami, bustami a náčrtky.

Dodnes žasne nad tím, co se dědovi podařilo. Josef Mařatka v Rodinově ateliéru pracoval jako kamenosochař.

„Opracovával mramor, což Rodin sám nedělal. Mařatka byl velmi šikovný a zručný, měl na starosti i každodenní chod dílny, jako třeba úklid. Postupně se stal klíčovým Rodinovým prostředníkem. Velmi rychle se totiž ukázalo, že si Mařatka dokáže poradit v každé situaci a že se domluví i s lidmi, jejichž jazyk neumí,“ upřesňuje Aude Chevalierová z pařížského Rodinova muzea.

Aude Chavalierová z pařížského Rodinova muzea | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

„Jednou seděli s nějakým malířem v baru naproti ateliéru. Vrazili tam dva sochaři, že Rodin okamžitě potřebuje Mařatku, ať přijde. Vysvětlovali, že tam přijeli Japonci a že s nimi Rodin potřebuje promluvit. Dědeček se objevil, Rodin se rozzářil, že konečně někdo umí japonsky. Dědeček pomocí pár slov rusky, německy a anglicky a nějakých posunků dokázal prodat sochu za 20 tisíc franků. Rodin z toho byl úplně nadšený a říkal: ‚A pak že prý neumíte japonsky‘,“ vypraví Kryštof Mařatka.

Výjimečné svědectví

Podobné příběhy se dodnes tradují v jeho rodině a jsou i v nové knize, která vyšla ve francouzštině. Opírá se o dva svazky, které byly vydané v Česku koncem 80. let a v roce 2003.

Pro Francouze je nová kniha velmi cenná, protože dokresluje obraz slavného francouzského sochaře.

Véronique Matiussiová z Rodinova pařížského Rodinova muzea | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

„Je to pro nás velmi důležitá kniha, protože nabízí výjimečné svědectví. Dozvídáme se díky ní víc o tom, jak Josef Mařatka vnímal Paříž, která v té době měla opravdu neobyčejně bohatou uměleckou scénu. Kniha nás ale zároveň vtahuje do osobního života Augusta Rodina, zjišťujeme víc o spolupráci s Mařatkou i o jejich přátelství,“ potvrzuje Véronique Matiussiová z pařížského Rodinova muzea.

Knihu do francouzštiny přeložil česko-francouzský básník a překladatel Jean-Gaspard Páleníček.

„Zajímavé bylo, že ten text je psaný, jako kdyby byl diktovaný, jako by se Mařatka svěřoval ústním jazykem. Z části byl skutečně diktovaný. Pokud tam při práci byl nějaký oříšek, tak zrovna tento. Jak přenést do francouzštiny, která hůře snáší mluvenou řeč v tištěném textu, tu důvěrnost, ten lehce ironický humor přitom spojený s obrovskou úctou Mařatky, který vnímal Rodina a jeho spolupracovníky takřka jako řecké bohy na Olympu,“ uvádí Páleníček.

Kontakty s Dvořákem

Díky vzájemné blízkosti se Mařatkovi v roce 1902 v Praze podařilo uspořádat první Rodinovu výstavu mimo Francii. Expozici, po které toužily západní mocnosti a která ovlivnila generace československých umělců.

Fotografie Josefa Mařatky a Augusta Rodina ve sbírce pařížského Rodinova muzea | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

„To byly skutečně špalíry lidí, které Rodina vítaly na nádraží i na radnici. Bylo to, jako kdyby přijel Napoleon. Pak jeli ještě na Moravu, kde navštívili ateliér Josefa Uprky. Přijel i Alfons Mucha. Rodin tam poznal i folklorní svět. Když viděl, jak zachováváme naše tradice, což Francie nemá, tak řekl, že je to pravé antické Řecko,“ dodává Kryštof Mařatka.

Při křtu nové knihy v Rodinově pařížském muzeu zazněla folklorní hudba, ale i Dvořákovy skladby. Josef Mařatka vyrůstal ve stejném domě v pražské Žitné ulici, kde žil a pracoval i Antonín Dvořák.

Český skladatel dokonce Mařatku doporučil ke studiu na konzervatoři. Po Dvořákově smrti Mařatka vytvořil bustu slavného skladatele, která je dodnes v Rudolfinu.

Josef Mařatka udržoval si s Rodinem dopisoval i potom, co v r.1904 odjel z Paříže. V dopisech ho oslovoval „můj drahý mistře“ | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme