Moskva v souvislosti s návštěvou uvedla, že koncem letošního roku vzájemný obchod s Čínou dosáhne nového rekordu, když poprvé přesáhne hranici 200 miliard dolarů (4,5 bilionu korun). Více než 90 procent plateb se uskutečňuje v rublech a jüanech. Podle ruské vlády je důležitý především vývoz ropy, uhlí a zkapalněného plynu. Roste ale i export zemědělských produktů. Podle TASS jejich dodávky za deset měsíců letošního roku vzrostly o 63 procent na 6,2 miliardy dolarů (asi 140 miliard korun).
Spolupráce mezi Ruskem a Čínou se rozšířila po ruské invazi na Ukrajinu. Podle analytiků ale ruská závislost na Číně roste a Moskvě se dosud nepodařilo dohodnout s Pekingem na výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2, jakkoli Gazprom po ztrátě evropského trhu po invazi další smlouvu s Čínou potřebuje.
Osudová volba Číny. Pokud Peking pošle zbraně do Ruska, dá najevo, že konfrontace s USA je nevyhnutelná |
Plynovod Síla Sibiře 1, který byl uveden do provozu v roce 2019, je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Číny. Na projektovanou kapacitu 38 miliard metrů krychlových by se potrubí mělo dostat v roce 2025. V letošním roce by jím mělo Rusko dopravit do Číny asi 22 miliard metrů krychlových zemního plynu. Toto množství ale nahradí pouze osminu dřívějšího vývozu Gazpromu do Evropy, který na svém vrcholu dosahoval 170 až 180 miliard metrů krychlových ročně, upozornil list The Moscow Times po říjnové cestě ruského Vladimira Putina do Pekingu.
Cena plynu Gazpromu pro Čínu je téměř dvakrát nižší než pro EU a pro Turecko: 271,6 USD za tisíc metrů krychlových oproti 481,7 USD, vyplývá z materiálů k návrhu rozpočtu Ruské federace na rok 2024.
Závislost Ruska na Číně roste, konstatoval Filipp Ivanov z americké neziskové organizace Asia Society. Navzdory všem prohlášením o strategickém partnerství zůstávají čínské investice v Rusku podle něj neúměrně skromné. „Čínské společnosti se obávají politických rizik, druhotných sankcí, korupce a celkové nepředvídatelnosti ruského trhu,“ shrnul Ivanov.
