- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jako malý kluk si rád hrál s vláčky. Jednou však bezmyšlenkovitě umístil figurky do nákladního vagonu, a tatínek ho velmi rozrušeně napomenul, ať už to nikdy nedělá. Vysvětlil mu, že se takovými vagony lidé vozili do koncentračních táborů, odkud už se nikdy nevrátili. „Vnímal jsem jeho vyprávění jako minulost obestřenou tajemstvím a jsem rád, že moje děti už mohou podle tradic našich předků svobodně žít,“ říká reformní český rabín DAVID MAXA (33). „Je krásné, když můj syn mluví v tramvaji o šabatu, zatímco můj otec by to na veřejnosti považoval za velmi nebezpečné,“ dodává. | foto: Jan Zátorský, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Jako malý kluk si rád hrál s vláčky. Jednou však bezmyšlenkovitě umístil figurky do nákladního vagonu – a tatínek ho velmi rozrušeně napomenul, ať už to nikdy nedělá. Vysvětlil mu, že se takovými vagony lidé vozili do koncentračních táborů, odkud už se nikdy nevrátili. „Vnímal jsem jeho vyprávění jako minulost obestřenou tajemstvím a jsem rád, že moje děti už mohou podle tradic našich předků svobodně žít,“ říká Maxa.
Co je židovství? Charakterizuje ho náboženství, nebo etnická příslušnost?
Vnímám ho jako velký dům představující civilizaci se spoustou pokojů. Každý z nich má specifickou vlastnost, ať už je to knihovna v obývacím pokoji či ingredience a zvyklosti v kuchyni. Jedním z takových pokojů je synagoga. Proto si hodně lidí židovství spojuje s náboženstvím, ale kromě toho je také národností a etnickou příslušností.
Otec mé ženy přežil Osvětim a byl spoluzakladatelem Charty 77. S humorem říkával, že nejkrásnější portrétní fotografie mu pořídila tehdejší Státní bezpečnost.
Připojte se ještě dnes a získejte: