Nová subvarianta covidu-19 plní nemocnice. Co víme o omikronu JN.1?

Pozitivní test na covid-19 mělo ve 49. týdnu téměř 10.000 lidí, jenom v pondělí tohoto 50. týdne jich bylo přes 4500. Vyšší denní počet zdravotnické statistiky zaznamenaly naposledy před 14 měsíci. Z deseti testů, které zdravotníci udělali z diagnostických důvodů, byly minulý týden v průměru čtyři pozitivní. Odborníci odhadují, že počet nakažených může být proti počtu pozitivních testů čtyřikrát až pětkrát vyšší.

„Za současný prudký nárůst covidu-19 v České republice je pravděpodobně zodpovědná varianta koronaviru JN.1, která se rychle šíří v Evropě i ve Spojených státech a brzy se stane zcela dominantní,“ napsal na sociální síti X imunolog Zdeněk Hel, který působí na lékařské fakultě Alabamské univerzity v USA.

Co je varianta JN.1?

JN.1 je další subvarianta Omikronu, která byla v září detekována v USA. 

„JN.1  potomkem Piroly,“ řekl Rajendram Rajnarayanan, asistent děkana výzkumu a docent na univerzitě v Arkansasu, který spravuje databázi o covidu-19. Pirola, označována jako BA.2.86 znepokojila vědce kvůli vysokému počtu mutací ve svém spike proteinu, což naznačovalo, že by mohla být infekčnější a také mít větší schopnost obcházet imunitu získanou očkováním. 

Jak nakažlivá je JN.1?

O tom se vědci stále ještě dohadují. Ovšem je jasné, že dokud tu bude covid-19, budou vznikat další a další subvarianty, které budou nakažlivější než ty předchozí. Proto se zdá, že JN.1 se bude šířit rychleji, než její předchůdkyně.

Jaké jsou příznaky JN.1?

Zatím nejsou k dispozici informace, že by JN.1 způsobovala jiné příznaky než předchozí varianty covidu-19.

Příznaky tedy jsou: 

• Horečka nebo zimnice
• Kašel, dušnost nebo potíže s dýcháním
• Únava, bolesti svalů nebo těla
• Rýma
• Ztráta chuti a čichu
• Nevolnost
• Zvracení či průjem

Vědce zneklidňuje nová varianta omikronu: „Pirola“ rychle obchází imunitu i po očkování

Případy porostou v lednu

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) očekává podle náměstka Josefa Pavlovice (Piráti) další nárůst počtu případů covidu-19 do Vánoc a znovu ve druhé polovině ledna.

„Během Vánoc uvidíme rapidní propad. Od druhého až třetího týdne (příštího roku) uvidíme rapidní růst,“ řekl Pavlovic. Stejná situace je podle něho u všech respiračních onemocnění, včetně covidu a chřipky, každý rok. V letech před covidem byla obvykle chřipková epidemie největší na přelomu ledna a února, v posledních letech jsou ale epidemie netypické. Za covidu byly minimální díky nošení respirátorů a omezení kontaktů, loni naopak přišla vlna nákaz zejména RS viry dřív, podobně jako letos, a chřipka měla dvě vlny.

„Situace je podobná, jako byla na podzim loňského roku, korelujeme s okolními státy,“ uvedla hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Loni bylo podle dat MZd v prvních deseti prosincových dnech nakažených 8100, letos téměř 13.500. Testuje se ale asi o třetinu méně.

Světoví odborníci se domnívají, že nová varianta by mohla řadě lidí znepříjemnit vánoční svátky a následné oslavy Silvestra. Navíc mnoho lidí cestuje za příbuznými, subvarianta se tak bude rychleji šířit, o Vánocích se navíc spolu potkávají členové rodin. V ohrožení jsou zejména senioři, lidé s oslabenou imunitou či přidruženými onemocněními.

Ochrání vakcíny proti JN.1?

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že nové vakcíny se zaměřují zejména na Omikron a jeho subvarianty, to znamená, že by mohla fungovat i proti JN.1.

Do očkování se ale lidé v Česku příliš nehrnou. Covidovou vakcínu podle dat o očkování dostalo letos na podzim necelých 336.000 lidí, tedy jen asi tři procenta populace. Pozitivní test mělo ve stejné době 77.000 lidí.

Česko jako „bílá díra“

Jak poznamenal Hel na síti X, v Česku se podle něj málo vzorků takzvaně sekvenuje, kdy se laboratorně určí jejich genom pro zjištění konkrétního typu viru SARS-CoV-2. To podporuje i dokument Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který laboratoře vyzývá, aby vzorky posílaly do národní referenční laboratoře. Od 1. listopadu bylo otestováno 42 vzorků. „V celkovém součtu stále mírně převažují detekce variant odvozených od XBB.1.5 (především EG.5-like - Erik),“ napsal SZÚ. Podobně na konkrétní typ testuje ústav také vzorky pozitivní na chřipku.

K mapě, kterou imunolog zveřejnil, poznamenal: „Na přiložené mapě světa zobrazující šíření varianty JN1 je Česká republika zobrazena jako bílá díra. Protože nesekvenuje a data nejsou k dispozici. Vedení SZU a MZd to zřejmě nepovažují za prioritu.“

Proč je třeba sekvenovat?

Podle epidemiologa Rastislava Maďara, který je členem ministrova poradního orgánu Národního institutu pro zvládání pandemie (NIZP), na to odborníci ministerstvo zdravotnictví upozorňují opakovaně. „Odpověď je stále stejná, nejsou na to peníze. Přitom pro epidemiology je v rámci kontroly epidemie důležité vidět reálnou situací,“ napsal na síti X. Od srpna podle něj bylo sekvenováno jen zhruba 200 vzorků. „Pro kontrolu každé epidemie nebo pandemie v budoucnu bude klíčové mít ten systém funkční a finančně pokrytý,“ dodal.

„Nové subvarianty omikronu se mohou do značné míry vyhýbat imunitě po prodělané nemoci, po očkování nebo monoklonálním protilátkám používaným na léčbu, je pro nás proto důležité vědět, z hlediska epidemiologie i klinické medicíny, jaké přesně subvarianty u nás v populaci cirkulují a do jaké míry,“ upřesnil Maďar pro Blesk Zprávy s tím, že není nutné dělat sekvenaci u všech testovaných.

„Nestačí ale ani pár desítek sekvenací za měsíc. Je to důležité kvůli přehledu aktuální situace na našem území, abychom mohli stanovit optimální postup kontroly a prevence epidemie,“ vysvětlil epidemiolog.

Opatření se neplánují. Odborníci přesto radí roušky

Žádná plošná opatření nejsou podle náměstka MZd Pavlovice potřeba, situace je očekávaná. Nemocnice podle něj mohou zvážit zákaz návštěv, případně to mohou lokálně posoudit krajské hygienické stanice. Apeloval na to, aby se lidé nechali proti covidu a chřipce očkovat.

Odborníci radí, aby lidé opět zvážili nošení roušek, zejména ve zdravotnických a sociálních zařízeních a v domech s pečovatelskou službou. Zároveň radí nosit ochranu úst a nosu tam, kde je větší množství lidí, v tuto dobu tedy i v nákupních centrech.

Pokud se chystáte na rodinnou sešlost během svátku, pravidelně větrejte místnost, aby se zlepšila cirkulace vzduchu. Pokud hodláte cestovat, noste roušku na letišti, v letadle, ale také v prostředcích veřejné dopravy.

Bude dostatek antivirotik?

Ministerstvo zdravotnictví podle Pavlovice řeší výpadek antivirových léků pro rizikové skupiny, na který v posledních dnech upozornila média. Výpadek potvrdil před jednáním vlády i ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Vláda podle něj bude schvalovat dovoz 5000 balení paxlovidu z Anglie. „Pokud pacient bere více prášků, tak je vhodnější lagevrio než paxlovid,“ řekl Válek. Právě tohoto léku je podle něj dostatek. „Faktem je, že firma (dodávající paxlovid) má nějaké výrobní problémy a má celosvětové snížení dodávek,“ dodal s tím, že paxlovidu je v ČR v současné době zásoba asi na tři týdny.

Náměstek ministra Jakub Dvořáček minulý týden uvedl, že tyto léky jsou často předepisované i lidem, kteří jsou více ohroženi vážným průběhem nemoci. Omezení jejich preskripce ale MZd nechystá.