Několika zemím z východní Evropy se otevřela cesta do Unie. Unijní špičky se během posledního summitu roku dohodly na otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, Gruzii udělily status kandidátské země. Co konkrétního čeká tyto země nyní?
„Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem,“ oznámil včera novinu na síť X předseda Evropské rady Charles Michel. Jednání provázela řada nečekaných zvratů, který završil odchod maďarského premiéra Viktora Orbána.
Nyní ovšem nastává další fáze integračního procesu. Předtím než se výše zmíněné státy stanou členskými zeměmi, je totiž ještě dlouhá cesta. Dalším krokem před vstupem je přijetí tzv. vyjednávacího rámce. Ten nyní musí schválit unijní sedmadvacítka, načež země, která bude v ten moment předsedat Radě EU, svolá mezivládní konferenci.
„Závěry EUCO ve vztahu k rozšiřování čtu tak, že než bude přijat vyjednávací rámec, musí Ukrajina a Moldavsko splnit zbývající podmínky a ukázat v nich pokrok v souladu s hodnocením Komise z 8. listopadu,“ vysvětlila současný postup pro server Euractiv.cz Jana Juzová, seniorní výzkumnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
„Mezivládní konference se účastní vláda dané kandidátské země, sektoroví ministři a zástupci Komise, jejím cílem je seznámení kandidáta s acquis a požadavky v jednotlivých oblastech,“ upřesnila Juzová.
Pokrok kandidátských zemí by měla vyhodnotit Evropská komise, která by další hodnotící zprávy měla vydat v březnu příštího roku. Tou dobou bude Evropské radě předsedat Belgie, která se zavázala, že bude „kandidátské země podporovat v jejich snahách připojit se k EU.“ Pokud kandidáti splní své domácí úkoly, svolání mezivládní konference by nemělo nic bránit.
Nejdřív reformy, poté screeningový proces
To potvrzuje i Juzová. „Myslím si, že bude velký politický tlak na to, mít mezivládní konferenci co nejdřív, tedy ještě se stávající Komisí, než čekat na potvrzení nové předsedkyně/předsedy, nového komisaře pro rozšiřování atd. Pokud tak nebude například Maďarsko zdržovat přijetí negociačního rámce a kandidáti ukáží pokrok v těch zbývajících podmínkách, je to reálné,“ odhaduje.
Po mezivládní konferenci by pak měl nastat tzv. screeningový proces, který bude zkoumat, do jaké míry se liší či shoduje legislativa kandidátských zemí s tou unijní. Screening je nutným předpokladem k otevření tzv. klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol.
„Screening je odstartován právě mezivládní konferencí, proto by skutečně mohl začít ještě před volbami,“ uzavřela Juzová. To, jak dlouho bude screeningový proces probíhat, přitom není jasné. Například u Albánie trvá již rok a čtvrt.
Ukrajina od udělení statutu kandidátské země přijala řadu reformních kroků. Ty se projevily konkrétně v oblasti soudnictví, svobody projevu nebo boji proti korupci a organizovanému zločinu. „Ukrajina podnikla pozitivní kroky v širším a systémovém úsilí o řešení vlivu oligarchů,“ uvedla Evropská komise v listopadu ve své hodnotící zprávě, v níž doporučila otevřít se zemí přístupové rozhovory. Pokroku země dosáhla i navzdory probíhající válce.
„Děkuji všem, kteří se zasloužili o to, aby se tak stalo, a všem, kteří pomohli. Blahopřeji k tomuto dni každému Ukrajinci,“ radoval se z otevření přístupových jednání ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. „Dějiny tvoří ti, kteří se neunaví při boji za svobodu,“ dodal.
The #EUCO decision to open EU accession negotiations with Ukraine and Moldova has been adopted.
I thank everyone who worked for this to happen and everyone who helped. I congratulate every Ukrainian on this day.
I also congratulate Moldova and personally @SanduMaiamd.…— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) December 14, 2023
Kandidátský status pro Gruzii
Kromě otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem státy EU udělily status kandidátské země Gruzii. „Zase vidíme tu logiku jako s kandidátským statusem pro Ukrajinu a Moldavsko v červnu 2022. Evropská rada jej udělí na základě toho, že země ještě splní stanovené podmínky, je to tedy do jisté míry obrácená logika než obvykle,“ okomentovala postup Evropské rady Juzová.
„Gruzie teď bude muset EU přesvědčit, že to se svojí evropskou cestou myslí skutečně vážně a ukázat snahy podmínky naplnit,“ připomněla expertka.
A co západní Balkán?
Lídři se dohodli i na zahájení jednání s Bosnou a Hercegovinou, a to hned, jakmile bude dosaženo „dostatečného počtu potřebných kroků“. Evropská rada tedy přijala závěry, které navrhla Evropská komise v listopadové zprávě k rozšíření.
„Pro Bosnu a Hercegovinu tohle bude zklamání. Bylo by určitě v zájmu Bosny teď zapracovat, protože i na straně EU zřejmě bude snaha zemi posunout před EU volbami,“ řekla v případě Bosny Juzová.
Západní Balkán byl v hledáčku lídrů nejen ve vztahu k Bosně a Hercegovině. Před summitem se totiž konal i summit EU – Západní Balkán. „Musíme splnit naše sliby, vyhnout se frustraci a naplnit očekávání, která byla vytvořena,“ apeloval na členské státy před společným summitem šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Ve společné Bruselské deklaraci, přijaté po společném jednání, se členské země zavázaly k „perspektivě členství v EU“ a vyzvaly „k urychlení přístupového procesu“.
Státy se současně domluvily na novém „Růstovém plánu pro západní Balkán“, který má za cíl urychlit sociálně-ekonomickou konvergenci mezi regionem a EU. Jeho součástí je i nový finanční nástroj ve výši šesti miliard eur. Ten bude mít, podobně jako finanční pomoc Ukrajině, dvě části. První jsou fondy ve výši dvou miliard eur, tou druhou dlouhodobé půjčky ve výši čtyř miliard eur.
Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) je ale i toto důležitým krokem. „Je to důležitý signál a konkrétní krok k druhému podstatnému regionu – a tím je západní Balkán,“ uvedl na závěrečné tiskové konferenci po konci třídenního jednání v Bruselu.
https://twitter.com/katerinahorak/status/1735671377695301731