Fiat 500 Spiaggina Boano: Dvě plážové pětistovky pro Gianniho Agnelliho

Fiat 500 (Tipo 110) vystřídal v červenci 1957 model stejného jména, populární Topolino. Spolu s větším a starším sourozencem 600 (Tipo 100) doslova motorizoval Itálii. Oproti „myšce“ se motor přestěhoval dozadu a měl jen dva válce, které navíc chladil vzduch. Kdo chtěl ale více než dvoudveřovou lidovku, musel se obrátit jinam. Na úpravce a karosáře, kteří se na něm pořádně vyřádili. „Nuova cinquecento“, jak se ani ne tři metry dlouhému autíčku mimo jiné říkalo, s logy štíra úspěšně závodilo a také se stalo základem mnoha odvážných kreací italských mistrů karosářského umění. A zemi samotné se více než dekádu po prohrané válce začalo ekonomicky dařit.

Na objednávku

Vzděláním právník a po válce i politik Giovanni „Gianni“ Agnelli (1921-2003) byl vnukem stejnojmenného zakladatele Fiatu a od druhé poloviny 60. let minulého věku také jeho prezidentem. Přezdívku používal místo rodného křestního jména, aby se odlišil právě od svého děda. Coby šéf turínského koncernu kontroloval 3,1 % pracovní síly v průmyslu a 4,4 % hrubého domácího produktu země. Průmyslník a nejbohatší muž v moderních italských dějinách rovněž vlastnil slavný turínský fotbalový klub Juventus.

Potrpěl si na eleganci, byť lehce výstřední, dokonce sám inspiroval módní návrháře. Hodinky nosil na levé ruce zásadně zapnuté přes rukáv košile, nikoli pod ním. Liboval si v krátkých kravatách a robustní obuvi k přesně padnoucím oblekům na míru. Krátce po premiéře maličkého fiatu, devět let předtím, než se stal prezidentem firmy, si „ L'Avvocato“ (Advokát) objednal u karosárny Boano dvě prazvláštní pětistovky, ve kterých byste původní auto hledali na první pohled marně. Když už měl jezdit autem „své lidové“ značky, tak se přece nespokojil s nějakou průměrnou konfekcí. To opravdu nebyl jeho styl.

Giovanni Agnelli stál u zrodu Fiatu, vládl mu pak přes 40 let

Otec a syn Boanové

Felice Mario Boano (1903-1989) pracoval pro Stabilimenti Farina, Pinin Farinu a v roce 1944 koupil turínskou karosárnu Ghia. Jeho vlastní Carrozzeria Boano v Grugliascu existovala jen tři léta (1954-1957). Když svůj podnik zavřel, přešel k Fiatu, kde doplnil legendárního Danteho Giacosu. Dvojice otevřených Spiaggin však ještě nesla hrdé stylizované nápisy „Carrozzeria Boano Torino“ i emblém se stylizovaným béčkem.

Jak to? Tvůrcem totiž nebyl úplně on, převzal zakázku a stihl nakreslit pár návrhů. Práce dokončil jeho syn Gian Paolo (narozen 1930). Ten svého otce následoval k Fiatu v roce 1959, transformací Carrozzeria Boano tak vzniklo v Turíně firemní Centro Stile, jehož se stal Gian Paolo šéfem. „Spiaggia“ znamená v italštině pláž, výraz „spiaggina“ se pak používá pro skládací lehátka, nejen ta u moře, ale i v lázních.

Bez dveří a střechy

Je logické, že Boano mladší k vytvoření mistrovských děl využil velkosériovou mechaniku, podvozek i motor pocházely z nejslavnějšího „cinquecenta“. Ovšem Spiaggin měly dokonce i prodloužený rozvor. Vzhledem k roku 1958 se pod zadním víkem ukrývá ještě ten původní s objemem 479 cm³, dvouválec dával v sérii 9,6 kW (13 koní), dle dostupných údajů měl zde zvýšený výkon na 11,8 kW (16 k).

Karoserie bez dveří a střechy byly svébytné, tvůrce využil z původního vozu pouze světla včetně bočních blikačů. Dekorativní pásy a nástupní prahy jsou dřevěné, stejně jako věnec tříramenného volantu Nardi a hlavice řadicí páky čtyřstupňové přímo řazené převodovky. Původ vozu prozrazuje jediný sdružený přístroj. Zajímavá jsou také sedadla: přední proutěná jako z luxusních motorových člunů značky Riva doplňuje plyšová zadní lavice. Pěkný kontrast. Všechno byla samozřejmě ruční práce.

Druhý pro Onassise

Gianni Agnelli objednal skutečně u Boana oba dva kusy. Jeden od něj dostal darem jeho blízký přítel, slavný řecký rejdař, lodní magnát a miliardář Aristoteles Onassis. Druhý s číslem podvozku 031853 a motoru 034910 si ponechal, byl skutečně na jeho jméno zaregistrován 25. června 1958. Turínskou značku TO259879 má dodnes. Agnelli ho opravdu používal, hlavně k pobavení přátel a hostů na večírcích. V té době vlastnil spolu s chotí Marellou velkolepou Villu La Leopolda ve Villefranche-sûr-Mer na Azurovém pobřeží, kde se společenská smetánka scházela. A manželé tam trávili dovolenou.

Playboy Agnelli s otevřeným fiátkem jezdil opravdu jen při zvláštních příležitostech, vozil členy vlastní rodiny, ale i diplomata a politika Henryho Kissingera, Kennedyovy... Vdovu po prezidentovi Jacqueline si koneckonců vzal Aristoteles Onassis. Jeho Agnellim darovaná Spiaggina dostala RZ o jedno číslo vyšší (TO259880), Dokonce byl vyfotografován, kterak se pokouší vyřešit poruchu. On také svezl kupříkladu Winstona Churchilla, z projížďky existuje několik snímků.

Spiaggina zažehla módu plážových aut, je považována za jejich královnu. Stranou nezůstala ani publicita v médiích. Ani ne tak těch motoristických. Ta Agnelliho se ocitla na stránkách módních časopisů včetně Vogue, pro který zapózovala samotná šlechtična Marella, módní návrhářka. Známější Ghia Jolly na základě Fiatů 500, 600, Renaultů 4CV i Brouků VW se začaly rodit ve stejné době. Mnohem vzácnější Spiaggina však dokonale zachycovala „la dolce vita“ (sladký život). Tak se jmenoval koneckonců i známý film Federica Felliniho z roku 1960 s Marcellem Mastroiannim a Anitou Ekberg v hlavních rolích. Plátěná markýza, kterou měly právě zmíněné Jolly a chránila spíše proti slunci než dešti, jí zcela chyběla.

TEST Fiat 500 Electric 3+1 – Jen krásný být nestačí

Dárek řidiči

Od Agnelliho dostal v roce 1973 vůz jeho dlouholetý osobní řidič Bernadino Aiasso. Darem za zásluhy, vozil ho téměř tři dekády. Malý skvost vlastnil rok, pak se stěhoval k Mariovi Rossimu, už nikoliv zadarmo. Rossi byl také Gianniho celoživotním přítelem. Originální fiátek poté dlouhá léta všichni považovali za ztracený, než ho v roce 2003 objevil turínský sběratel Simone Bertolero z Auto Classic Italy, ti klasická auta také renovují a prodávají. Simone vyhledává historicky významná speciální auta, přirozeně ta italská.

Ikonický malý otevřený fiat odpočíval nepoužívaný, vysloužilý, ale neporušený v jedné severoitalské garáži. Na konci května 2018 se objevil na slavné výstavě Concorso d'Eleganza Villa d'Este v Cernobbiu u jezera Como. Pozoruhodná raritka nebyla nikdy restaurovaná a je v krásném stavu, má pouze nezbytnou patinu. Na rozdíl od Onassisova kousku, který se nedochoval, byl zničen při nehodě.

Aukce

Dražila se poměrně nedávno, 8. září 2022. při aukci Asta di Automobili síně Sant’Agostino Casa d’Aste v italském Turíně, zájemce však nenašlo. Rozmezí 700 tisíc až milion eur (cca 17,2-24,6 milionu korun v té době) bylo opravdu přehnané. V té době mělo najeto 16.820 km.

A teď do žhavé současnosti. Aukční dům RM Sotheby's pořádá 31. ledna 2024 dražbu veteránů „Les Salles du Carrousel“ v pařížském Louvru. A nevinně jednoduchá, ale svým způsobem krásná Spiaggina se objevila v katalogu. Není samozřejmě levná ani teď, ale žádaná částka razantně spadla. Přitom na tachometru přibyl pouhý kilometr! Síň stanovila rozmezí, za které by ji chtěla prodat, na 270-290 tisíc eur (6,57-7,06 milionu korun). Autíčko však určitě dodá nádech radosti a půvabu i těm nejprestižnějším sbírkám. Nechybí ani průkaz mezinárodní federace historických vozidel FIVA.

Moderna

Pokračováním projektu Spiaggina Boano se stal velmi podobný Spider Elegance karosárny Savio z roku 1962, který do poloviny dekády stihl získat konečně i střechu. Rovněž za ním stáli otec a syn Boanové, tehdy už coby zaměstnanci Fiatu. V červenci 2018 se pak objevila moderní reinkarnace Spiagginy: modro-bílý pick-up na základě novodobého Fiatu 500 Tipo 312. Vznikla ve spolupráci s Garage Italia Lapo Elkanna a studia Pininfarina.

Dvoumístné „cinquecento“ v retro stylu mělo jen nízký větrný štítek, ochranný oblouk a zakrytou ložnou plochu, připomínalo piknikový koš. Záhy následovala limitka Spiaggina '58 na bázi modelu 500C se shrnovací střechou. Prodávala se od září 2018 do února 2019, výhradně v modré barvě s úzkými bílými pruhy a šedou shrnovací střechou, poháněl ji zážehový čtyřválec 1,24 l/51 kW (69 k). Obě vznikly na oslavu šedesátin plážových pětistovek.

Zdroje: RM Sotheby's, Wikipedia, PostWarClassic.com, Classicdriver.com, Carrozzieri-italiani.com, Italmotor.net, Petrolicious, autoclassicitaly Instagram, ČSFD, Hemmings, Carandvintage.com, santagostinoaste.it, Auto World Press, Smallcarsclub.com, Coachbuild.com, AutoScout24.de, designers-digest.de, ClubAlfa.it, VeloceClassic.com, CicloOtto.it, Classic.com

Foto: RM Sotheby's/Federico Vecchio, Sant’Agostino Casa d’Aste, Carrozzeria Boano, Veloce Classic, Fiat, Carrozzeria Ghia, Carrozzeria Savio