Úvod  >  Strakonicko  > 

Strakonický parašutista Jakub Rataj: Budovy byly blízko, lidé nám mávali z bazénu

Zlatá medaile ve Světovém poháru v seskoku na přesnost. Je pro vás něco víc, nebo se jedná o největší a doslova životní úspěch?

Momentálně se jedná o největší úspěch v mé dosavadní kariéře. Od dětství jsem dost sportoval – od plavání přes karate, dále jsem hrál za Strakonice žákovský fotbal a trochu koketoval s tenisem. Všemu ale vévodilo lyžování. V rámci letní přípravy jsem absolvoval republikové závody ve slalomu na in-line bruslích. Byl jsem žákovským mistrem republiky ve slalomu na umělé hmotě a vyhlášený lyžařem Jihočeského kraje. A přes lyže jsem se dostal k parašutismu. Na trénincích slalomu mě oslovil Petr Chládek a seznámil mě s parašutistickým dvojbojem – paraski… Lyže mi docela šly. Jezdil jsem žákovskou republiku několik sezon a ve spojení s padákem jsem pak okamžitě bodoval ve světových pohárech juniorů. Na mistrovství světa ve Vrchlabí jsem pak již jako dospělý obsadil osmou příčku. Začal jsem každoročně vyhrávat v paraski disciplíně republiku. Všimla si mě Dukla a opět za pomoci Petra mě oslovila. Tak tam tedy už jako voják reprezentuji pátý rok. Tento úspěch v Dubaji je pro mne největší v dosavadní kariéře. Je to sice – v uvozovkách – jen Světový pohár. Mistrovství světa zní určitě lépe, ale to si asi ještě budu muset počkat, jestli se to vůbec někdy podaří. Ale každý vrcholový sportovec musí myslet na ty nejvyšší příčky. Momentálně jsem tedy maximálně spokojený, už jenom z toho důvodu, že letošní sezona se nevyvíjela příliš slibně.

Takže jste do Spojených arabských emirátů neodlétal s medailovými ambicemi? Na jaké umístění jste reálně pomýšlel?

Letěl jsem tam s tím, že bychom mohli přivézt medaili v týmech, protože celou sezonu se motáme okolo stupínků vítězů. Proto jsem si myslel, že bychom to mohli na posledních závodech urvat. A co se týče individuálního umístění, říkal sem si, že když se mi to povede, tak bych chtěl být tak v TOP desítce. Rozhodně jsem si nemyslel, že tam můžu vyhrát.

Závod jste ovládl naprosto suverénně, v prvním seskoku dva centimetry, ale poté sedm nul v řadě. Věstily dobré umístění už výsledky z tréninků?

Právě, že naopak. Při skočeném tréninku jsme se všichni zhrozili, protože podmínky byly otřesné. Foukalo přes velký hotel Address, který byl přímo před doskočištěm na pláži, tudíž tam vznikal rotor a bylo to opravdu obtížné. Padák zkrátka absolutně nereagoval, takže to bylo buď, anebo. Proto jsme se rozhodli, že půjdeme na ještě jeden tréninkový seskok před závodem. Věděl jsem, že pokud bude foukat tento směr po celý závod, bude to opravdu těžké a rozhodovat bude spíše štěstí, než zkušenosti.

V Dubaji se skákalo mezi mrakodrapy a přistávalo se na pláži. Zažil jste už někdy takové podmínky a dá se na ně vůbec nějak připravit?

Abych se přiznal, při prvním tréninkovém seskoku jsem byl trochu nervózní z budov, které byly opravdu tak blízko, že vám ze střech mávali lidi z bazénu. Snažil jsem se na to však nemyslet a soustředit se, abych podal co nejlepší výkon a nepokazil to týmu. Nijak jsem se nepřipravoval, myslím, že nejlepší je asi to neřešit. Po pár skocích už to ani nevnímáte a berete to jako běžnou věc.

Mění se hodně mezi mrakodrapy proudění vzduchu? A probíhá vše v bezpečné vzdálenosti?

Všude, kde jsou nějaké vysoké překážky, ať to jsou stromy, baráky, kopce, je to dost ošemetné a těžké na přistání. Vzduch je rozbitý a vzniká takzvaný rotor a padák vás neposlouchá tak, jak chcete. Ale pokud fouká z jiného směru, kde žádná taková překážka není, pak reaguje tak, jak má.

Podařilo se vám už někdy skočit sedm nul za sebou, nebo to bylo vůbec prvně?

Pamatuji si, že se mi povedlo při tréninku u nás v Prostějově pět nul za sebou, ale to je spíš jen pro vás, protože nikdo vám to pak nemusí věřit. Při závodě je to jiné, jsou tam rozhodčí, kteří na vše dohlíží, aby to bylo v regulích a vše se zapisuje.

Mrzelo vás hodně, že počasí nedovolilo další seskoky a vy jste tak přišel o možnost dosáhnout na světový rekord?

Nešlo jen o počasí, je tam spousta jiných faktorů. Záleží, jakou máte náladu a jak se vyspíte. Také si myslím, že hrálo roli to, že jsem na ten rekord navazoval až po dvou dnech a navíc v jiném složení týmu, ale určitě mě to mrzelo. Takový stav, kdy jste absolutně soustředěný a vše vám hraje do karet, už nikdy nemusí přijít.

Kolik dní jste v Dubaji strávil? Spojil jste to třeba i s dovolenou? A je to místo, na které byste se rád podíval znovu?

Strávil jsem tam čtrnáct dní, ale volného času moc nebylo. Závody jsme měli de facto každý den – vstávali jsme v půl šesté ráno a na hotel jsme se vraceli pozdě večer. Jediné dva volné dny jsme měli před začátkem druhých závodů DIPC (mezinárodní mistrovství v přesnosti přistání). Využil jsem je k návštěvě Abu Dhabí, kde jsem se byl podívat v mešitě a v dubaijském Louvru. Po takové době jsem byl celkem unavený jak psychicky, tak fyzicky. Takže jsem byl kolikrát rád, že už jsem v posteli na hotelu a opravdu se mi nikam nechtělo.

Akce se uskutečnila pod záštitou tamního prince. Bylo o vás tedy i královsky postaráno?

Určitě si zaslouží poklonu, je vidět, že tam udělali kus práce. Vše bylo perfektně připraveno a o všechny bylo postaráno. Dokonce ti, kteří se umístili, byli i finančně ohodnoceni a to, že nevycházelo počasí každý den, to se jim zazlívat nedá. Tyto závody mají být od letoška už každý rok, tak doufám, že příště budou stejně super a už se moc těším.

Rok 2023 se pomalu blíží ke svému konci. Jaký pro vás byl a co očekáváte od toho nadcházejícího?

První část této sezony pro mě nebyla úplně dobrá. Pral jsem se se svým padákem, co se týče nastavení úhlu letu a podobně. Zhruba tak v půlce, díky týmu, který mi pomohl seřídit padák tak, aby byl pro mě ideální, už to bylo lepší a od mistrovství republiky, kdy jsem se umístil na solidním čtvrtém místě, jsem se cítil o mnoho lépe. Věděl jsem, že teď už je to jen v mé hlavě. Tím, že jsem vyhrál poslední závod Světového závodu, jsem se posunul na osmnácté místo v celkovém hodnocení Světového poháru v roce 2023. To je pro mě veliký úspěch, takže jsem nakonec spokojený.

Další zprávy z regionu

• Vstupenku do krajského kola si zajistila ZŠ F. L. Čelakovského

  

  před 9 hodinami
  STRAKONICE - Také v úterý 30. dubna patřil fotbalový stánek na strakonickém Sídlišti oblíbenému McDonal's Cupu, tentokrát v kategorii A …

  0 komentářů Více info a fotek (22)

• Prvomájový průvod v Sedlici ovládli trampové

  

  před 9 hodinami
  SEDLICE – První máj je v Sedlici už hezkou řádku spojen s recesistickými průvody, které vzpomínají na doby slavných prvomájových průvodů a…

  0 komentářů Více info a fotek (41)

• Jihočeši posílají do soutěže Adapterra Awards osm projektů z regionu

  

  před 12 hodinami
  ČESKÉ BUDĚJOVICE - První tropický den tohoto roku přišel o dva měsíce dřív, než je obvyklé. Přesně to je ukázkou extrémů počasí, které nás…

  0 komentářů Více info a fotek (3)
•