Spolu se začátkem války na Ukrajině ukončila vláda velkou část programů pracovní migrace. A ačkoliv začala poskytovat dočasnou ochranu a mnoho lidí přišlo, někteří zase odešli. Firmy, které byly při získávání zaměstnanců z velké části orientované právě na Ukrajinu, se ze dne na den musely zaměřit na jiné země. O Ukrajince přitom kvůli tisícům chybějících pracovníků na pracovním trhu stály, ale nemohly sem až na výjimky nijak dostat ty, kteří již získali dočasnou ochranu v jiné zemi. To se od ledna změní.
Česko od začátku ledna navýší kvóty pro žádosti o zaměstnanecké karty pro Ukrajince na jedenáct tisíc osob za rok. Jde o program kvalifikovaný zaměstnanec, který české úřady od začátku války pozastavily.
České firmy budou moci díky změně získat ukrajinské pracovníky z jiných zemí, což bylo doposud možné až na výjimky jen v případě vysoce kvalifikovaných profesionálů. Těm Česká republika udělovala modré karty.
Česko změnou řeší i svou zvláštnost v rámci Evropské unie, kdy dočasnou ochranu neposkytuje Ukrajincům, kteří se již zaregistrovali v jiné zemi EU. „Domnívám se, že změna přichází částečně v reakci na to, co se dělo poslední dobou, s čím máme i my zkušenosti. Tedy několik vyhraných žalob, kdy jsme žalovali ministerstvo vnitra, že neuznávalo sekundární migraci držitelů dočasné ochrany,“ komentuje advokátka společnosti Expatlegal Azra Drozdek.
V Hospodářské komoře věří, že nejvíce zaměstnanců bude možné přilákat z Polska, které je po Německu druhou zemí, kam od začátky války odešlo Ukrajinců nejvíce. Konkurovat Německu v nabídce zaměstnání by bylo velmi obtížné, podotýká ředitel odboru služeb Hospodářské komory Tomáš Zelený.
Kde vzít dvě stě řidičů?
„Česká republika přistupuje v rámci Evropské unie k ukrajinským pracovníkům nejhůře. Ukrajinci překročili hranice do Polska, získali tam vízum dočasné ochrany, pak přijeli k nám a tady jim úředníci řekli: když už máte jedno vízum, my vám další nedáme. Jenže například v Německu, Francii i Belgii to možné je,“ popisuje jednatel logistické společnosti Stebal Jan Migl. Jeho firma kvůli tomu neměla možnost získat ukrajinské pracovníky, pokud ti již dostali dočasnou ochranu jinde.
Ještě před válkou firma Stebal zaměstnávala stovky Ukrajinců a podle Migla vše skvěle fungovalo. Po začátku války jich ale část odešla bojovat na frontu, někteří se přestěhovali s rodinou například do Prahy a část jich šla i do zahraniční. „Vím, že někteří dostali i víza do Kanady nebo Spojených států. Plno jich takhle odešlo,“ popisuje.
Firma proto plánuje na základě nových pravidel ukrajinské pracovníky od ledna nabrat. Potřebovala by sto až dvě stě řidičů. Zkouší již oslovit pracovníky přímo, musí jim ale nabídnout lepší pracovní podmínky, než mají v Polsku. „Je samozřejmě o něco lepší mít zaměstnaneckou kartu než vízum dočasné ochrany, protože to nikdy nevíte, kdy skončí. To je jediné pozitivum, ale je otázka, kolik těch lidí bude k dispozici,“ obává se Migl.
Přetahovaná s Polskem
Jednatel logistické společnosti tím popisuje problém s oslovením zaměstnanců v zahraničí, na který naráží i Hospodářská komora. „Nefunguje žádné tržiště, evropská inzerce nebo databáze. Navíc stejný problém jako my řeší Poláci a samozřejmě si nebudou chtít nechat vzít své zaměstnance,“ podotýká Zelený s tím, že v tomhle ohledu nemohou být za komoru příliš razantní, protože by se jiným evropským zemím nemuselo toto přímé oslovování zamlouvat. „Bylo nám státem řečeno, že tomu nechávají volný průběh a věří, že díky dnešním vymoženostem, sociálním sítím a podobně to bude fungovat, a potenciální pracovníci se na firmy nakontaktují. Za mě je to málo,“ kritizuje Zelený. Hospodářská komora plánuje využít partnerů, s nimiž spolupracuje v rámci činností svých asistenčních kanceláří v zahraničí.
Spousta zaměstnavatelů zatím o možnosti zaměstnaneckých karet pro Ukrajince neví, popisuje šéfka společnosti Kasea, která pomáhá se zaměstnáváním cizinců, Gabriela Pchálková. „Do poslední chvíle nebylo jasné, jak bude nastaven mechanismus podávání žádostí a který zastupitelský úřad bude pro tyto účely určen. Zaměstnavatelé většinou o této věci nevědí, spíše se jedná o jednotlivé dotazy na možnost, zda lze takovému pracovníkovi nějaký typ víza do Česka vyřídit,“ říká.
Zvýšený zájem firem o program zatím nezaznamenává ani agentura Randstad, podle jejího šéfa Martina Jánského se zatím daří pokrývat poptávku z řad Ukrajinců, kteří v Česku již pobývají.
Žádat o zaměstnaneckou kartu lze i korespondenčně
Ministerstvo zahraničních věcí spolu s ministerstvem vnitra konečně řeší i paradox, kdy žadatelé o vízum museli podat žádost osobně na Ukrajině, případně v zastoupení někoho jiného, jednalo se přitom mnohdy o Ukrajince, kteří již získali dočasnou ochranu v jiné zemi a na Ukrajině nepobývali. „Máme už zkušenost, že ministerstvo opravdu upouští od osobního podání. Nadále ale platí, že žádosti jsou posuzované individuálně, a žadatelé tak nemají právní jistotu, že jejich přítomnost nebude vyžadovaná,“ popisuje imigrační expertka KPMG Tereza Chovanec Králová. Dosud podle ní šlo zaslat celou žádost včetně pasu nějakému příbuznému nebo známému, který na Ukrajině zbyl, nebo si najít právníka, a ti žádost na zastupitelském úřadě podali.
Nově půjde žádost o zaměstnaneckou kartu podat i korespondenčně. Ministerstvo zahraničních věcí spolu s vnitrem ladí poslední detaily. Experti se totiž obávali, že by Ukrajinci žijící v jiné zemi museli zasílat na zastupitelský úřad ve Lvově i svůj pas. Jedná se přitom o jejich jediný doklad, v němž mnohdy mají i potvrzení o dočasné ochraně.
Jak ale deníku e15 popsal tiskový mluvčí ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake, ačkoliv stále pracují na způsobu podání žádosti, vypadá to tak, že by originál cestovního dokladu měli žadatelé, kteří nemohou osobně přijet na Ukrajinu, předkládat na zastupitelském úřadu Česka v zemi, kde se zdržují. „K žádostem žadatel připojí kopii všech stran cestovního dokladu,“ dodal také mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Za korespondenční žádost si Ukrajinci připlatí. „Bude vybírán standardní poplatek dle sazebníku správních poplatků, tedy 2500 korun,“ vysvětluje Drake.
Dočasná ochrana se nezlepší
Ačkoliv bude pro firmy možné získat Ukrajince, kteří již mají dočasnou ochranu jinde, vypadá to, že princip samotného víza dočasné ochrany zůstane naprosto stejný, jako byl dosud. Tedy Ukrajinec, který již má dočasnou ochranu v jiné zemi, nebude moci přijít do Česka.
Tento přístup přitom opakovaně kritizuje i instituce ombudsmana. „Česká republika jako členský stát EU má povinnost zajistit práva podle směrnice o dočasné ochraně po celou dobu, po kterou osoba spadá do působnosti směrnice o dočasné ochraně. Není důležité, zda osoba byla dříve registrována v jiném členském státě, či nikoli,“ argumentuje právnička Kanceláře ombudsmana specializující se na oblast cizineckého práva Veronika Víchová.
Lidé podle ní po útěku z války v první řadě hledají bezpečí, ne vždy se jim ale v této zemi podaří najít práci, přístup dětí do škol, nebo se chtějí shledat s příbuznými. „V tu chvíli mohou najít zaměstnání či vhodnější podmínky v jiné zemi a rozhodnou se pro přesun. Je to pochopitelné a zároveň tyto přesuny pomohou přeplněným hraničním členským státům,“ doplňuje Víchová.
Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška na otázku, zda se skutečně v této oblasti nechystají změny, připomněl, že již nyní mohou Ukrajinci s dočasnou ochranou v jiné zemi žádat o několik víz, aby mohli přijít do Česka. Jedná se o udělení dlouhodobého víza za účelem rodinným, vydání povolení k dlouhodobému pobytu, oprávnění k pobytu za účelem studia nebo vydání povolení k trvalému pobytu cizinci s prokázaným českým původem, nyní tedy přibudou ještě žádosti o zaměstnanecké karty.
To nicméně neřeší problematiku, na niž upozorňují mnohé organizace pomáhající uprchlíkům, a v poslední době také soudy.
