Radek Ondruch

Konstruktér musí být svobodný, říká Radek Ondruch z Taros Nova

Radek Ondruch začal v devadesátých letech u tesařských prací, dnes vede jednu z nejrespektovanějších konstrukčních firem, která stojí za řadou známých staveb v Česku i v zahraničí. Proč je podle něj nutné podporovat české dodavatele a výrobce? A jak vnímá současný boom dřevostaveb?

Můžete stručně představit vaše profesní pozadí a cestu k založení firmy Taros Nova?
Moje první motivace byla prostá, chtěl jsem hlavně „utéct“ z vesnice, abych se mohl rozvíjet a uplatnit. Šel jsem tedy do Prahy, kde jsem pro výrobce například lepených konstrukcí dělal montáže. Zajímalo mě ale, kde celý proces začíná, takže jsem založil vlastní projekční kancelář. Říkal jsem si, že by bylo dobré, kdybychom stavby také realizovali. Náš ateliér je konstrukční a co vyprojektujeme, to se snažíme i následně realizovat. Z původně ryze tesařských činností jsme se posunuli až sem.

Dnes vaše firma patří mezi tuzemskou špičku v oboru. Jaké při ohlédnutí zpět vidíte hlavní momenty, které vám nejvíce pomohly?
Myslím si, že v první řadě je to vždy o člověku a jeho myšlení, o lidech, které pozná a příležitostech, které vám investoři dají. Právě díky tomu jsme rostli. Jednotlivé etapy firmy se vždy odvíjely od těch zakázek, které jsou typově nebo velikostně diametrálně odlišné. Když je přijmete jako výzvu, prověří vás i celý manšaft.

Můžete jmenovat konkrétní takové projekty?
Určitě to byly čtyři lepené vzducholodě na střeše pražské budovy České pojišťovny, které jsme opláštili do titanzinku. Všechny profese musely probíhat přímo na střeše. Tady jsem poprvé zažil pocit, kdy jsem si říkal, jestli jsem udělal dobře, že jsem tu zakázku přijal. Takové projekty totiž můžou firmu buď posunout, nebo zničit. Zlomová byla taky určitě budova KI aula Medica ve Stockholmu, kde se předávají Nobelovy ceny za zdravotnictví. To byl velký zlom také v myšlení Tarosu, protože jsme se naučili, jak se dá stavět jinak, že musíte věcem věnovat více času.

Problémy se řešily vždy dopředu, ne jako v Česku až na stavbě. A pak samozřejmě věž na Dolní Moravě, kde Taros dokázal, že zvládá nejvyšší úroveň „konstruktéřiny“. V posledních dvou letech se pak Taros pouští do výškových dřevostaveb. Jsme zběhlí v běžné stavařině, dřevařině a zároveň jsme kreativci. Moje heslo zní, že konstruktér musí být nezávislý, aby mohl tvořit. Odmítám být zastáncem jakéhokoli systému, s týmem chceme navrhovat věci, které nám dávají smysl po konstrukční stránce, výrobní, ekonomické i designové.

Sky Walk Swieradów. Vyhlídková věž se stezkou v oblacích je unikátní dominanta z prostorové příhradové konstrukce tyčící se do výšky 62 m nad zemí.
Sky Walk Świeradów-Zdrój. Vyhlídková věž se stezkou v oblacích je unikátní dominanta z prostorové příhradové konstrukce tyčící se do výšky 62 m nad zemí. | Zdroj: AHOJ! Przygodo

Dnešní doba začíná nicméně stále více nahrává dřevostavbám, vnímáte to tak?
Pocházím z Valašska, tady bylo dřevo samozřejmostí odnepaměti. Byla to vlastně historicky nejdostupnější surovina, a to i ve stavitelství. Lidé dříve přistupovali k věcem pragmaticky. Když Taros začínal, stavěly se v Česku hlavně rodinné domy ze dřeva, pak přišly školky, někdy i dvoupatrové.

Rozmach velkých dřevostaveb souvisí také se závazky týkajícími se Green Dealu a podobně. Myslím, že dřevo má skvělé vlastnosti a možnosti, ale pochopitelně i spoustu nevýhod. Důležité je ale také to, že spolu s tím přichází doba přerodu společností – ty, co byly v nějakém odvětví zajeté, se musí přeorientovat. A jde i o přerod developerů a stavebních firem, které se s tím musí naučit pracovat.

Nyní v Česku přichází vlna velkých dřevostaveb, sami se podílíte na výstavbě první čtyřpodlažní administrativní budovy BudexHUB u Českých Budějovic. Jak velké dřevostavby vnímáte?
Vidíme v nich velice zajímavou příležitost a věříme, že se velké dřevostavby brzy stanou samozřejmou součástí tuzemského stavitelství. Přinese to také velké výzvy i pro další české firmy, které budou muset vzájemně více spolupracovat. Konkrétně BudexHUB bereme jako pilotní projekt, který nám ukazuje možnosti takové mezioborové spolupráce.

Vy jste otevření spolupráci?
Určitě. Jen tak můžeme posunout hranice našeho oboru a přilákat další lidi. Bohužel v Česku je zatím spíše trend, kdy firmy kopou hlavně samy za sebe.

Mamut, Dolní Morava
Mamut, Dolní Morava. Obří herní prvek se zápisem v knize rekordů jako největší mamut na světě vzdělává a baví ve dvou patrech.  | Zdroj: BOYS PLAY NICE

Jaké byly pro vás největší výzvy při realizaci BudexHUBU?
Že jsme tu zakázku vůbec získali. (smích) Jeden z mých velkých poznatků je to, že když vstupujete do nového segmentu, který ovládají jíní hráči, stojí prosazení hodně úsilí. Museli jsme přesvědčovat investora o svých kvalitách, hodně mě to naučilo.

Zároveň musím zdůraznit, že investor nestaví jen jednu budovu, ale celý areál s ekologickými solárními přístřešky, zemními vrty a dále. Hodně nám pomohlo, že jsme se snažili pochopit investora, co potřebuje a jak uvažuje a nechali ho svobodně se rozhodnout, jakou budovu pro svou firmu opravdu chce.

Máte dokončenou hrubou stavbu, můžete svou zkušenost s tímto projekt zhodnotit?
Jsme dodavateli také částí interiérů, máme tam akustické podhledy, obložení stěn biodeskou, takže naše dodávka byla až prakticky po truhlařinu. Příští rok se má stavba otevírat. Jsem rád, že jsme do toho šli, ukázalo nám to, jaké to je z konstrukčního hlediska vstoupit do projektu někoho jiného, zkušenosti jsou vždy k nezaplacení. Bereme to jako jeden z pilotních projektů, který nám ukazuje nové možnosti.

Jaké hlavní přínosy přinesl fakt, že je stavba postavena ze dřeva?
V první řadě jde o rychlost výstavby. A potom, když člověk vstoupí dovnitř, je to úplně jiný pocit než u běžných staveb. Existují ostatně studie, že třeba děti se cítí mnohem lépe v dřevěných prostorech.

S odstupem dvou let, kdy jsme do projektu vstoupili, myslím, že tento trend velkých dřevěných staveb je úžasný. Stavět se má hlavně smysluplně, ekologicky a ekonomicky. Ukazuje se, že stavby bude nutné kombinovat, dřevo s dalšími materiály, to bude ta nejekonomičtější varianta. Když jsme stavěli ve Švédsku, byl to tam už tehdy standard, že jsme měli třeba betonový skelet a vše ostatní ze dřeva.

Další fází pak budou prefabrikované moduly, kde ještě nejsme tak zběhlí, jak bychom si přáli. Jsme malá republika, nemáme dlouhodobé zázemí v dřevařině, protože tu bylo dlouho ocelové a betonové lobby.

Jízdárna
Jízdárna, X-Bionic, Šamorín. Největší objekt celého areálu hipoarény, jízdárna o základním rozměru 52,5 x 200 m s dřevěnými lepeným trojkloubovými rámy. | Zdroj: Libor Novák
Tribuna
Oboustranná tribuna, X-Bionic, Šamorín. Tribuna terasového typu pro 2070 osob s nosnou konstrukcí z lepeného lamelového dřeva pokrytá membránovou plachtou. | Zdroj: Libor Novák

Co jsou podle vás nejdůležitější aspekty udržitelných staveb?
Alfou a omegou každé stavby je vždy návrh, který určí, jak a z čeho budeme stavět, jak dlouho to bude trvat, kolik budeme potřebovat kamionů materiálu, kolik a jaké mechanizace a jak budeme zatěžovat krajinu. Další důležitý aspekt je pak to, abychom dokázali používat lokálně dostupné materiály a nemuseli je dovážet zdaleka. Měli bychom se snažit stavby stavět pomocí místních materiálů a výrobků v maximální míře, se zahraničím pak spolupracovat hlavně v rovině vědomostí a zkušeností.

Pokud naše stavby nebudou dělat české firmy, nedojde k posunu tuzemského trhu. Vzdělávat se v zahraničí, vyrábět co nejvíce tady a spolupracovat napříč obory. Jen pak se můžeme stát důvěryhodnými partnery pro ostatní. Myslím, že by si všichni developeři a další investoři měli vzít zasvé podporovat české firmy, jinak hrozí, že skončíme všichni jako dělníci v automotivu.

Jaké jsou vaše střednědobé dlouhodobé plány, na co se plánujete zaměřit?

Mám to rozdělené na „minisegmenty“ podle celkového vývoje Tarosu. Začínali jsme segmentem dřevěných lepených konstrukcí, ve kterém chceme zůstat i nadále. Segment dřevostavebvidíme pro nás jako velmi přínosný obor, ve kterém můžeme zužitkovat naše zkušenosti s betonem, ocelí, dřevem i celými systémy. Tam chceme být dobrým partnerem pro ostatní. Pak se věnujeme také segmentu, o kterém ví jen málo lidí – věnujeme se dětským parkům.

A nadále chceme pracovat na velikých výzvách, jako byla Stezka v oblacích nebo most Sky Bridge 721, protože se u nich pokaždé nejvíce naučíme, přestože představují největší riziko a stres. Ze všech zmíněných segmentů jsme u těchto největších projektů nejsvobodnější, protože si vás někdo už najímá kvůli tomu, že od vás očekává dobrý výsledek, že vám věří. Zároveň však tyto stavby bývají nejvíce kontroverzní, to si musíme přiznat.

Sky Bridge 721
Sky Bridge 721. Nejdelší visutý most pro pěší na světě, propojuje dva odlehlé horské hřebeny ve výšce 95 m nad zemí a nabízí dechberoucí výhledy | Zdroj: Resort Dolní Morava

Máte vy osobně nějaký profesní sen?
Nemám, vždy přijde něco zajímavého, někdo nás osloví a řekne: „Chlapi, chtěl bych tohle. Umíte to?“. A tím my odpovíme: „Jasně, umíme!“. No a pak se tu s tím trápíme. (smích)

Chci hlavně to, aby lidé, co s námi dělají, chtěli pokračovat a bavilo je to. A taky to, aby lidé pochopili, že deset medailí nic neznamená. Když uděláte stavby, které jsou známé po celém světě, co vám to přináší? Je to dobré pro mé lidi, zviditelníme se, zahřeje to na srdci, ale říká se, že vám to nezaplatí žádné účty. A že stejně nejdůležitější je zdraví a rodina, to ani nebudu říkat. Já osobně ale žádné velké sny nemám, mně stačí úplně obyčejné věci. Chci vytvářet zdravé a pěkné prostředí kolem sebe.

Radek Ondruch
Zakladatel a CEO TAROS NOVA, a.s. Narodil se v horské vesničce Horní Bečva v Beskydech, odkud pochází jeho láska k přírodě a stavění ze dřeva. Přirozeným vývojem, pilnou prací a tvrdohlavým přesvědčením jít si za svým cílem, se z obyčejného tesaře vypracoval na zakladatele a majitele dnes renomované společnosti, známé odvážnými konstrukcemi nejen ze dřeva, kterou s týmem řídí a vede dál za svými sny. Jeho celoživotním krédem je: „Upřímnost, práce a zůstat věrný sám sobě.“
PR text vyšel v časopisu ASB 6/2023.