Začíná jít , ohledně Ukrajiny už skutečně z tlustých do tenkých! Do hodně tenkých. Stačí si přečíst čerstvý článek z Wall Street Journal a uvidíte, do jak moc tenounkých!! Až z toho v redakci WSJ mají strach. Viz
Alarm Grows Over Weakened Militaries and Empty Arsenals in Europe
podle překladače
Nárůst poplachu kvůli oslabeným armádám a prázdným arzenálům v Evropě
Britská armáda – přední vojenský spojenec Spojených států s největšími evropskými výdaji na obranu – má pouze asi 150 použitelných tanků a možná tucet schopných děl dlouhého dostřelu. Sklady jsou tak prázdné, že v loňském roce britská armáda zvažovala získat několik raketometů z muzeí, aby je upgradovala a darovala Ukrajině, což byl nápad, který byl nakonec opuštěn.
Další největší utrácející za armádu -Francie má méně než 90 těžkých děl, což odpovídá tomu, co Rusko ztrácí zhruba každý měsíc na ukrajinském bojišti. Dánsko nemá žádné těžké dělostřelectvo, ponorky ani systémy protivzdušné obrany. Německá armáda má dostatek munice na dva dny bitvy.
V desetiletích od konce studené války byly oslabené evropské armády vládami na celém Západě tolerovány, protože angažovaná Amerika se svou obrovskou vojenskou silou podporovala Severoatlantickou alianci a řídila obrannou politiku v Evropě. USA loni platily téměř 70 % výdajů NATO na obranu.
Znepokojení však vzrostlo s tím, jak se Amerika posunula směrem k více izolacionistickému postoji, a s tím, jak se po téměř dvou letech krvavých bojů na Ukrajině znovu se objevuje pochopení potenciální hrozby pro Evropu ze strany Ruska .
Ze strany Ruska neexistuje pro Evropu žádné bezprostřední vojenské nebezpečí a západní vojenští a političtí vůdci si myslí, že Rusko je prozatím drženo na uzdě opotřebovací válkou na Ukrajině. Ale pokud Rusko nakonec na Ukrajině zvítězí, málokdo pochybuje o schopnosti Moskvy kompletně se vyzbrojit během tří až čtyř let a způsobit potíže jinde. Ruský prezident Vladimir Putin léta truchlil nad ztrátou ruského impéria, které zahrnovalo Ukrajinu a další východoevropské národy včetně Pobaltí.
Velká část evropské průmyslové kapacity vyrábět zbraně se v průběhu let škrtů v rozpočtu narušila a zvrátit to je problém v době, kdy většina vlád čelí rozpočtovým omezením v důsledku pomalého hospodářského růstu a stárnutí populace, stejně jako velké politické opozice vůči snižování nákladů. Včetně sociálních výdajů a přesměrování prostředků na financování obrany.
Evropa se „systematicky demilitarizovala, protože nepotřebovala utrácet peníze“ díky absenci zjevné hrozby a americké vojenské dominanci po celém světě, řekl Anthony King, profesor válečných studií na University of Warwick. „V podstatě usnuli.“
Válka na Ukrajině jasně ukázala hloubku evropského problému.
„Přestože kombinovaná ekonomická a průmyslová síla zemí NATO převyšuje Rusko a jeho spojence, dovolujeme, abychom byli překonáni,“ řekl Anders Fogh Rasmussen , bývalý generální tajemník NATO. „Ukrajina je nyní ve válce opotřebování, pokud to nebudeme brát vážně s výrobou munice, hrozba války se k nám pravděpodobně přiblíží.“
Pomoc pro Ukrajinu
Prezident Biden znovu potvrdil neochvějnou podporu Ameriky NATO a řekl, že aliance je silnější než kdy předtím. Ale bývalý prezident Donald Trump , který se znovu uchází o volby v roce 2024, opakovaně zpochybňuje hodnotu NATO. Zatímco podporoval klauzuli NATO o kolektivní obraně, střetl se s vůdci NATO kvůli financování a počtu amerických jednotek . Lídři obou politických stran dlouhodobě vyzývají Evropu, aby platila více za vlastní obranu.
Snahy o poskytnutí nové americké pomoci Ukrajině zasáhl odpor republikánů v Kongresu a boje v Gaze odtáhly americkou politickou pozornost od Ukrajiny. Bílý dům uvedl, že USA nebudou moci nadále poskytovat Ukrajině další zbraně a vybavení, pokud Kongres do konce roku neschválí dodatečné financování.
Evropské státy přislíbily Kyjevu miliardovou pomoc, ale uvedly, že čelí ekonomickým omezením a omezením výroby zbraní. Pokud USA ustoupí od poskytování většiny pomoci, Evropa nebude mít zásoby, aby tento rozdíl vyrovnala, navíc nemůže zásobovat Ukrajinu a zároveň přebudovat své vlastní síly. Šéf vojenského výboru NATO, nizozemský admirál Rob Bauer, letos prohlásil, že Evropa nyní „vidí dno sudu“, pokud jde o to, co může Ukrajině nabídnout.
Zdá se nepravděpodobné, že by Evropská unie dodržela slib, že do letošního jara dodá do Kyjeva milion zoufale potřebných dělostřeleckých granátů, přičemž zatím dosáhla jen asi třetiny. Severní Korea, zbídačená diktatura s 25 miliony obyvatel, odeslala ve stejném období do Ruska přes milion granátů, podle západních představitelů a prohlášení ruské vlády.
Ukrajinští představitelé uvedli, že pokud pomoc úplně vyschne, nebudou schopni pokračovat v již tak napnutém vojenském tažení za znovuzískání ztracené země a možná nebudou schopni zadržet ruské jednotky podporované daleko větší zemí s nadstandardními zásobami bojové síly.
Generál Patrick Sanders, nejvyšší velitel britské armády, přirovnává tento okamžik v evropské historii k roku 1937, kdy Spojené království a jeho spojenci debatovali o tom, zda budou nakonec muset čelit Hitlerovi. „Poučení z třicátých let je, že když začnou narůstat strategické souvislosti a hrozby, a myslím, že to je to, co jsme viděli, musíte se na to začít připravovat,“ řekl ze své kanceláře na londýnském ministerstvu Obrany.
Putin by mohl tlačit na další země, které nejsou členy NATO, jako je Moldavsko nebo Gruzie, zahájit sabotážní útoky v Pobaltí nebo dále posílit ruskou vojenskou přítomnost v Kaliningradu, strategické ruské enklávě sevřené mezi Polskem a Litvou, řekl Mark Sedwill, bývalý poradce Spojeného království pro národní bezpečnost.
Polsko se předhánělo v posilování své armády a Finsko i Švédsko vstoupily do NATO, aby získaly bezpečnostní záruky.
Během studené války byly evropské konvenční síly mnohem menší než sovětská armáda, takže odstrašování se spoléhalo na hrozbu jaderné reakce, pokud by se SSSR převalil přes kontinent a rozšířil železnou oponu. Ale žádná z menších akcí dnešního Ruska by pravděpodobně nebyla považována za hodnou riskování jaderné války, takže větší konvenční vojenské odstrašení je životně důležité, řekl Sedwill.
Vojenské výdaje mezi zeměmi NATO klesly z přibližně 3 % ročního ekonomického výkonu během studené války na přibližně 1,3 % do roku 2014, podle údajů NATO. Věci se začaly měnit po ruské invazi na Krym v roce 2014, ale jen pomalu. Podle Evropského parlamentu vzrostly v posledním desetiletí výdaje EU na obranu o 20 %. Ve stejném období Rusko a Čína navýšily své obranné rozpočty o téměř 300 % a téměř o 600 %.
Vojensky slabá Evropa je obrovský posun pro kontinent, který se chlubil nejlepšími ozbrojenými silami světa přinejmenším od počátku 15. století do 40. let 20. století, což je úsek pěti století, kdy evropské armády a námořní moc rozdělily svět na globální impéria. Tato dominance skončila během druhé světové války, kdy se armády regionu podruhé za zhruba dvě desetiletí navzájem rozdrtily. Poté se USA a SSSR ukázaly jako dominující mocnosti.
Během studené války udržovaly evropské národy na obou stranách železné opony silné armády. Mírová dividenda po studené válce umožnila vládám snížit vojenské výdaje ve prospěch všeho od důchodů po zdravotní péči, zvýšit bohatství a životní úroveň na celém kontinentu, ale nechat své armády prázdné.
Německá armáda, která měla na konci studené války půl milionu mužů v západním Německu a dalších 300 000 ve východním Německu, má nyní 180 000 příslušníků a obě dohromady disponovaly více než 7 000 bitevních tanků Sjednocené Německo jich má nyní 200, z nichž pouze polovina je pravděpodobně funkční, podle vládních úředníků. Průmysl země dokáže vyrobit jen asi tři tanky za měsíc, uvedli tito úředníci.
„Ozbrojené síly postrádají všechno,“ řekla Eva Högl, parlamentní komisařka pro německé ozbrojené síly, když začátkem tohoto roku prezentovala hlavní zjištění své zprávy. Německé vojenské základny podle ní postrádají nejen výzbroj a munici, ale také fungující toalety a internet. Jedna jednotka útočného vrtulníku čekala deset let na to, aby byla vybavena přilbami, konstatovala mimo jiné
Nizozemsko rozpustilo svou poslední tankovou jednotku v roce 2011 a zbývajících pár tanků připojilo k německé armádě. Branná povinnost ve většině evropských zemí byla po studené válce zrušena.
Rusko, Čína a Indie jsou dnes všechny hodnoceny jako mocnější vojenské velmoci než Velká Británie, nejvýše hodnocená evropská armáda, zatímco Jižní Korea, Pákistán a Japonsko jsou podle Global Firepowe, web, který využívá veřejná data ke zveřejnění ročního žebříčku vojenské síly, silnější než další nejlépe hodnocená evropská velmoc -Francie.
Jižní Korea, kde studená válka nikdy neskončila vzhledem k hrozbě ze strany Severní Koreje, má nyní armádu stejné velikosti – zhruba půl milionu osob – jako Spojené království, Francie a Německo dohromady. Má také prvotřídní vojenský průmysl, který pomáhá vyzbrojovat Polsko.
Protipovstalecké zaměření
Američtí vojenští představitelé a političtí vůdci včetně všech amerických prezidentů od dob Dwighta D. Eisenhowera , který v roce 1959 varoval západoevropské spojence, že riskují, že „udělají ze strýčka Sama hlupáka“, když nebudou utrácet. více vlastních peněz na obranu, již dlouho naléhali na Evropu, aby nesla více vojenské zátěže,.
V roce 2014 se spojenci NATO dohodli, že během deseti let vydají 2 % ekonomického výkonu na obranu. Letos se očekává, že cíl zasáhne pouze 11 z 31 členů NATO, uvádí skupina.
Během několika dní po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se Německo zavázalo utratit 100 miliard eur, tedy asi 110 miliard dolarů, na obranu v jednorázovém nárůstu výdajů, ale očekává se, že pouze asi 60 % z této částky bude vyčleněno konce tohoto roku.
Války v Afghánistánu a Iráku v kombinaci s vojenskými rozpočtovými škrty způsobily, že většina evropských armád byla nasměrována pro protipovstalecké operace v odlehlých zemích a byla špatně vybavena pro boj s dobře vyzbrojeným nepřítelem v drtivé pozemní válce ve stylu Ukrajiny.
Británie investovala do lehce obrněného vybavení, jako jsou obrněné Land Rovery, spíše než do těžkého dělostřelectva, protože čelila méně dobře vybaveným nepřátelům.
Myšlenka, že „pro nás jsou všechny války volitelné,“ byla opuštěna, řekl Simon Anglim, vojenský historik z King’s College London.
Putin to změnil. Kolem roku 2005 otevřeně naznačil svůj cíl znovu dobýt ztracené části bývalého Sovětského svazu, jako je Arménie a Gruzie.
To zvýšilo napětí se Západem způsobem, který před více než deseti lety očekával jen málokdo.
Polsko, Finsko a Pobaltí – všechny sdílející nebo existující blízko hranic s Ruskem – postupovaly nejrychleji při budování svých armád. Polsko uvedlo, že chce příští rok utratit více než 4 % své roční ekonomické produkce na obranu, což je téměř dvojnásobek toho, co činilo v roce 2022. Polsko by mohlo mít nejsilnější konvenční síly v Evropě do dvou nebo tří let, uvedl Bence Nemeth. ředitel kurzu pokročilého velitelského štábu na Akademii obrany Spojeného království, nejlepšího postgraduálního vojenského programu země.
Ruské výdaje na národní obranu vzrostou v příštím roce na 6 % jeho ekonomického výkonu z letošních zhruba 3,9 %, uvádí ruské ministerstvo financí. To by byla nejvyšší úroveň od zániku Sovětského svazu, uvedli ekonomové, kteří data sledují. Pokud by se válka na Ukrajině zastavila dnes, Rusku by podle estonské vojenské rozvědky trvalo tři až pět let, než by obnovilo dostatečnou kapacitu k útoku na jinou zemi.
„Je těžké si představit scénář, ve kterém se Rusko neobnoví a koncem roku 2030 se bude schopno naučit spoustu vlastních lekcí a postavit impozantní armádu, která by mohla představovat hrozbu pro Evropu,“ řekl Malcolm Chalmers. , zástupce ředitele Royal United Services Institute, vojenského think-tanku, v Londýně.
Zatímco Rusko nezveřejňuje údaje o své výrobě zbraní, statistické řádky v jeho zprávách o průmyslové výrobě naznačují významný růst. Produkce hotového kovového zboží – linie, která podle analytiků zahrnuje zbraně a střelivo – vzrostla za prvních 10 měsíců roku o 31 % ve srovnání s obdobím loňského roku. Zvýšily se i další linky spojené s vojenskou výrobou. Výroba počítačů, elektronických a optických výrobků vzrostla o 34 % a tzv. speciální oděvy vyskočily o více než 37 %. Naproti tomu výroba léčiv klesla zhruba o 2 %.
Německo v současné době není schopno vést obrannou válku a musí se přezbrojit ve světle masivního ruského vojenského nahromadění sil a prostředků, řekl velitel německých ozbrojených sil. „Musíme si zvyknout na myšlenku, že možná budeme muset vést obrannou válku,“ řekl v neděli listu Frankfurter Allgemeine generál Carsten Breuer. Vláda míru, na kterou si společnost zvykla, „už neexistuje“, řekl.
„Ne dost rychle“
Pro evropské politiky je vyšší utrácení na obranu tvrdým politickým výprodejem, zvláště v době stagnujícího hospodářského růstu, prudce rostoucích vládních výpůjčních nákladů a stárnutí obyvatelstva, které bude v nadcházejících letech zatěžovat státní rozpočty.
Po spojení jsou síly NATO technologicky nadřazené Rusku, říkají někteří evropští představitelé, ačkoli schopnost NATO bojovat společně není otestována. Ukrajina je důkazem toho, že menší, ale lépe řízená síla může napadnout takového molocha, jakým je Rusko.
Vojenští analytici však tvrdí, že ukrajinské síly mají potíže s vytlačením Rusů částečně proto, že Rusko má výhody v počtu vojáků a vybavení, což by mohlo být rozdílné, pokud USA zastaví svou podporu a Evropě dojde vojenská technika.
„Lidé mohou říkat, že to Rusové inkasovaki na bradu, a my se nemusíme bát.“ To je platný bod, ale ignoruje zbytkovou ruskou sílu,“ řekl John Deni, profesor na US Army War College a expert na evropské armády. „Pokud nám Rusové předloží masový problém v Evropě, problém zní, dokážou to technologie a pokročilé schopnosti? A tam vidíme nějaké výzvy.“
Dalším velkým problémem je čas potřebný k tomu, aby evropská průmyslová obranná základna přeřadila rychlost, pokud hrozba Ruska poroste. „Utrácí se rozhodně více peněz, ale zvýšená vojenská kapacita může trvat roky,“ říká Nan Tian, vedoucí výzkumný pracovník Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru, který sleduje globální vojenské výdaje.
Britská armáda je široce považována za řízenou vysoce schopnými vojáky a patří mezi nejlepší speciální jednotky na světě.
Ale výdaje na obranu jako podíl na HDP Spojeného království se od poloviny 80. let snížily na polovinu na přibližně 2,2 % a armáda teprve nyní prochází modernizací. Službu oslabila kombinace podfinancování a zpackaných zakázek na upgrady zařízení. „Potřebujete super schopné letectvo.“ Potřebujete super schopné námořnictvo. Máme je. Ale pokud nemáte armádu, nejste kompletní,“ řekl Sanders, vrchní velitel britské armády.
Británie neměla plně použitelnou obrněnou divizi od války v Perském zálivu v roce 1991, řekl nedávno parlamentu Ben Wallace, který byl do konce srpna ministrem obrany Spojeného království.
Sanders řekl, že Spojené království riskovalo tím, že umožnilo zmenšování zásob a atrofii své průmyslové základny. Řekl, že za poslední rok strávil více času návštěvami továren než inspekcí vojáků v terénu.
Británie oznámila největší nárůst výdajů na obranu od studené války v roce 2020. Očekává se však, že celková velikost armády se stále sníží na 72 500 vojáků na plný úvazek z předchozího cíle 82 000. Nahrazuje svých 227 tanků 148 modernějšími verzemi, ale ty budou nasazeny až v roce 2027. Ze stávajících 227 tanků může být do 30 dnů nasazeno pouze 157 a možná jen 40 je plně funkčních a připravených k přesunu, vojenské Analytici uvedli, že mnoho z nich je ve skladu nebo je upgradováno.
Spojené království se zavázalo zvýšit výdaje na obranu na 2,5 % HDP, ale pouze tehdy, když to ekonomické podmínky dovolí.
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 