„Já mám na sobě takzvaný mokrý oblek. Do něj se dostane voda, kterou si svým tělem ohřeju. Takže ten počáteční ponor, to je šok,“ přiznal ještě na břehu potápěč Milan Bouška.
V takzvaném suchém obleku, kam by se voda vůbec dostat neměla, se do Ohře vydal předseda klubu Vladimír Kulštejn. „Letos je to deset let, co se na břehu Ohře v zimě scházíme. Jde sice oficiálně o devátý ročník, ale protože jsme si na nultém ročníku vyzkoušeli, jaký bude o zimní plavání zájem, je historie této klubové akce ještě o rok delší. Tehdy před deseti lety to bylo poprvé a naposledy, kdy byl pořádně sníh,“ zavzpomínal Kulštejn.
Pod vodou dospělí i mladí
Při potápění v Ohři možné leccos vidět. „Jsou tu nádherní kapři a sumci. Před lety jsme při jednom z ponorů našli kamennou hlavu, zřejmě část sochy Valdštejna. Odevzdali jsme ji muzeu. Jinak ta viditelnost je otázkou počasí. Když je dobrá zima a mrzne, tak se pročistí i české řeky. Když je zima teplá, tak to s tou viditelností bývá horší,“ podotkl Kulštejn.
Potápění pro něho znamená obrovský relax. „Je to úžasný svět ticha, kde prostě člověk vypne, zapomene na všechno,“ dodal Kulštejn.
Nové zájemce berou
Klub, který byl založen v roce 1969, funguje za podpory města Cheb. V současné době má třiadvacet dospělých členů, kteří k potápění vedou přibližně sedmnáct mladých kadetů.
„Jsme otevřeni novým zájemcům. Pořádáme pro ně zkušební ponory v bazénu. Začínáme v metrové hloubce,“ pozval Milan Bouška všechny, kteří by si chtěli potápění vyzkoušet. A to jak volné, tak s automatikou. Zavzpomínal, že někteří z návštěvníků díky potápěčskému klubu překonali trauma, se kterým dlouho bojovali.
„Před dvěma lety přišel pán a tvrdil, že obličej ještě nikdy neponořil pod vodu. Po půl hodině nechtěl vylézt z bazénu. Ale je pravda, že někteří se do největší hloubky v bazénu nepotopí,“ řekl Bouška. „Člověk musí mít při potápění na paměti hlavně to, že jsou určitá pravidla, která se musí pod vodou dodržovat,“ doplnil Milan Bouška.
