Hlavní obsah
Věda

Vladislav Jindřich, moudrý muž, který své ambice obětoval zemi

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay.com

Největším státotvorným činem bylo Vladislavovo předání moci svému staršímu bratrovi Přemyslovi. I přesto, že měl větší vojsko a rozhodující bitvu by asi vyhrál.

Článek

Český kníže, markrabě moravský, známý též po jménem Vladislav III., byl druhorozený syn krále Vladislava I. a jeho druhé manželky Judity Durynské. Moudrý muž, který své ambice obětoval stabilizaci poměrů.

Původně se tento královský syn jmenoval prostě Vladislav, po nástupu na knížecí trůn mu byla ke jménu připojena číslovka III. Ovšem v zahraničí, zejména v Německu, byl znám jako Heinrich – Jindřich. Proto později pro rozlišení všech přemyslovských Vladislavů byl v kronikách jmenován jako Vladislav Jindřich.

Foto: August Sedláček – Pečeti královské/Wikipedia/volné dílo

Pečeť Vladislava Jindřicha jako markraběte moravského

Při své první vládě Vladislav Jindřich spravoval pouze dřívější znojemský a brněnský úděl, správu Olomoucka si ponechal kníže Jindřich Břetislav. Když v roce 1193 Přemysl vytáhl do boje proti knížeti, Vladislav bratrovi nijak nepomohl a držel se stranou konfliktu, přesto byl Jindřichem Břetislavem sesazen a odvezen do Prahy. Kníže mu zřejmě nikdy plně nedůvěřoval, třebaže jej sám císaři navrhl za moravského markraběte.

O zvolení Vladislava Jindřicha českým knížetem kronikář Jarloch píše: „zbavivši jej pout, za pána a knížete země jej ustanovila, neodváživši se hlasy své přenésti na bratra jeho řečeného Přemysla z dvou příčin, z nichž první byla, že proti němu byli bojovali, druhá, že přízně císařovy neměl.“

Při své krátké vládě ustanovil svého kaplana Daniela II. pražským biskupem a přijal od něho přísahu věrnosti. Tímto činem český kníže odstranil pro český stát nebezpečné samostatné postavení pražského biskupa, které zavedl císař Fridrich I. Barbarossa.

Největším státotvorným činem bylo Vladislavovo předání moci svému staršímu bratrovi Přemyslovi. I přesto, že měl větší vojsko a rozhodující bitvu by asi vyhrál, chtěl zastavit neustálé bratrovražedné války mezi Přemyslovci. Uznal také, že Přemysl má větší vlohy k tomu, aby zdárně vyvedl český stát ze čtvrtstoletí trvající krize.

Foto: Josef Douba/wikipedia/Volné dílo

představa malíře Josefa Douby o smíru bratrů Přemysla Otakara I. a Vladislava Jindřicha

Sídelním městem Vladislava Jindřicha, markraběte moravského, bylo Znojmo, spíše znojemský hrad. Zde také zemřel přirozenou smrtí. Pochován byl v klášteře na Velehradě, jeho ostatky však byly zničeny za husitských válek. Protože zemřel bez potomků, nástupnictví v markrabství tak spadlo do rukou krále Přemysla Otakara I., respektive do budoucna druhorozeným královským synům.

RODINA

Manželka: Heilwida ( ?? - po 1228) dcera rakouských pánů Trnavy

Manželství zůstalo bezdětné.

Heilwida

Moravská markraběnka, po dobu pěti měsíců i česká kněžna, manželka markraběte a českého knížete Vladislava Jindřicha.

Datum jejího narození není znám, o jejím původu se ví jen to, že byla dcerou německých pánů Trnavy. Sňatek se sousedním moravským markrabím z královského rodu byl proto pro ni velmi výhodný.

O jejích osudech v době manželství kroniky mlčí, není ani známo, kde pobývala v době žalářování svého manžela, nikde není ani zmínka o důvodech bezdětného manželství.

Po ovdovění žila dále ve Znojmě a mezi ní a pražským královským dvorem vládla jistá odměřenost. Král Přemysl Otakar I. ji v pramenech vždy jmenuje pouze jako „ctihodnou paní ze Znojma“, aniž by slůvkem zmínil svého bratra Vladislava, který se velkou měrou zasloužil o jeho vládu.

V roce 1225 Heilwida založila v Oslavanech u Brna první ženský cisterciácký klášter na Moravě a tento velmi bohatě obdarovala majetkem. Brzy po vysvěcení kláštera v roce 1228 všechny zprávy o Heilwidě mizí. Z toho lze usoudit, že brzy na to zemřela. Kde spočívají její ostatky, se neví.

Zdroje:

Jan Bauer, Skrytá tvář českých dějin nakl. ČAS 2014

Petr Charvát, Zrod českého státu nakl. Vyšehrad 2007

Zdeněk Fiala, Přemyslovské Čechy nakl. - SVOBODA 1975

Jiří Mikulec, Královská trilogie OTTOVO NAKLADATELSTVÍ 2007

Antonín Polách, Zločiny českých králů nakl. Rybka Publishers 2008

Josef Žemlička, Století posledních Přemyslovců nakl. Panorama 1986

Josef Žemlička, Přemysl Otakar II.: Král na rozhraní věků nakl. Lidové noviny 2011

časopis History revue ročník 2011-2014

časopis Akta History ročník 2010-2012

Nevšední průvodce rodem Přemyslovců

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz