Pro ptáky i pro lidi. Ptačí park Josefovské louky = domov lučních ptáků a okno do přírody pro nás

12. prosinec 2023

Vypravíme se do přírody. Nedaleko Jaroměře na Náchodsku najdete mokřadní Ptačí park Josefovské louky, kde se daří nejen ptákům, ale v posledních letech také koním. Ornitologové tady vybudovali soustavu tůní, což láká vrubozobé a brodivé ptáky, bahňáky, ledňáčky, pěvce, ale i obojživelníky a vážky. Pozve vás tam správce tohoto ojedinělého projektu Břeněk Michálek.

Představte nám tento projekt. Úžasný svět, o který se staráte, Ptačí park Josefovské louky. Co to vlastně je?
Dá se říct, že je to nestátní chráněné území. Česká společnost ornitologická už někdy kolem roku 2000 chtěla založit podobnou ptačí rezervaci, jako mají v zemích západní Evropy, a snažila se najít vhodné místo pro takový ptačí park. Po dlouhém hledání a úsilí padla volba na louky pod pevností Josefov.

Břeněk Michálek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Proč právě tam? Čím je tohle místo unikátní?
Určitě se jedná o kombinaci důvodů, proč jsme zvolili zrovna tohle místo. Jedním z těch důvodů je určitě to, že louky v nivě řeky Metuje jsou poměrně zachovalé, stačilo tam jen obnovit vodní režim a dostali jsme na místo vodu, která je podstatná pro ptáky a další mokřadní život. Důležité je, že v tom území je starý zavlažovací systém, který jsme obnovili. Ten nám pomáhá tohle území udržovat mokré. A pak podstatným důvodem bylo i to, že v Jaroměři byla parta nadšenců, která byla ochotná se tomu náročnému projektu věnovat.

Soustředíme se na málo známé ptáky, kteří už v naší krajině moc nejsou a potřebují ochranu a podporu. Tito cíloví ptáci tam teď hnízdí.
Břeněk Michálek, správce Ptačího parku Josefovské louky

Můžete i jmenovat, kdo stojí za touto myšlenkou.
Vznik ptačího parku iniciovala Česká společnost ornitologická jako taková, ale místo pod Josefovem navrhnul východočeský ornitolog Míla Hromádko společně se svým kamarádem Jirkou Kultem. Ti přednesli tento návrh v roce 2006 naší společnosti a jejich návrh byl schválen. Já jsem se pak dostal k projektu o několik let později a stal jsem se takovým jeho manažerem.

Čtěte také

Jak velké je území, které patří Ptačímu parku Josefovské louky?
V současnosti se jedná asi o téměř 90 hektarů, přesněji 85 hektarů a je to předurčené území k výkupu. Tím principem, na kterém stavíme ochranu tohoto území, je vlastnictví. To znamená, že my to území postupně vykupujeme do vlastnictví České společnosti ornitologické. Tedy z předurčeného území 85 hektarů už máme asi 2/3 vykoupeny a můžeme je tedy velice efektivně a plně chránit.

Dařilo se tam ptákům ještě před tím, než projekt započal? Byla to významná ornitologická lokalita?
V tom je právě projekt ptačích parků, protože už jich máme po republice víc, unikátní. Snažíme se vyhledávat taková místa, která nejsou pro biodiverzitu nebo druhou rozmanitost ptáků tak zajímavá.

Čtěte také

Na Josefovských loukách, to je opravdu krásný příklad, nebylo téměř nic z těch lučních ptáků, na které se soustředíme a které chceme hlavně podpořit. Protože jsou to luční ptáci, kteří z naší krajiny dramaticky ubývají. Tak z těch lučních ptáků tam nehnízdilo opravdu téměř nic. Nemáme žádné záznamy o tom, že by tam nějací ptáci hnízdili. Takže jsme se zaměřili na tzv. prioritní cílové druhy, řekli jsme si, ano, vytvoříme tady prostředí pro čejku chocholatou, což je pták, který z naší krajiny dramaticky mizí, bekasinu otavní, vodouše rudonohého, to jsou málo známí ptáci, mimo jiné proto, že už v naší krajině moc nejsou. A potřebují ochranu a podporu. A tito cíloví ptáci tam teď hnízdí, v případě vodouše rudonohého je to jediná lokalita v Královéhradeckém kraji, kde našel domov.

Pro údržbu mokřadních ptačích rezervací je pastva naprosto zásadní. Každý rok zjišťujeme nové benefity, které tam koně přinášejí.
Břeněk Michálek, správce Ptačího parku Josefovské louky

Vy tedy postupně vykupujete ony pozemky, spojujete je a udržujete tam klid?
To by bylo málo. Pozor, celý projekt je řízen naším mottem: Pro ptáky i pro lidi. Takže lidé tam určitě mají přístup a vymysleli jsme to tak, aby ptáci nebyli rušeni a přitom i lidé měli dokonalý zážitek z poznávání přírody. My musíme přistupovat k ochraně přírody aktivně. Proto jsme tam začali hloubit tůně, proto jsme zprovoznili zavlažovací systém, proto tam udržujeme dřeviny, aby nepřerůstaly louky, aby z nich neukrajovaly. Proto jsme zavedli i pastvu velkých kopytníků, kteří nám šetrně spasou to území a vytváří ideální mozaiku pro ptáky.

Čtěte také

Ti koně mě zajímají. Už je tam máte myslím pět let?
Jsou tam od roku 2018. Tím, jak jsme je přivezli, tak se mnohé změnilo. Protože jak se ověřilo, koně jsou pro údržbu mokřadní krajiny naprosto zásadní. Nejen, že spásají vegetaci, vytváří velice atraktivní mozaiku pro luční ptáky, ale protože je neošetřujeme, jsou to velice robustní, soběstačná zvířata bez nutnosti medikamentů, tak i jejich trus není závadný a toxický, nedostávají se do něj žádná antiparazitika a antibiotika. Tedy i trus je takovou potravní základnou pro ptáky, protože se do něj natáhne celá řada různých druhů koprofágních, neboli lejnožravých brouků a dalších hmyzáků. Dá se říct, že každý rok objevíme nějakou další souvislost, další nějaký aspekt symbiózy mezi koňmi a ptáky.

To jsou Exmoorští poníci. Ti žijí i tady v Hradci Králové v lokalitě Na Plachtě.
Přesně tak. V roce 2018, když se uskutečnil transport z milovické pastevní rezervace do východních Čech, tak část těch koní šla Na Plachtu do Hradce Králové a část k nám na Josefovské louky.

Čtěte také

Koho napadlo je k nám přivést? Jsou to takové přírodní sekačky. To byl možná prvotní záměr, to spásání?
Jak víme z literatury a ze zkušeností kolegů v západní Evropě, tak pro údržbu mokřadních ptačích rezervací je pastva naprosto zásadní. Dlouhá léta jsme hledali toho správného kopytníka, který by v těch mokřadech prosperoval, kterému by nevadilo být po většinu času v močálu. Samozřejmě v úvahu přicházely krávy, ovce a podobně, ale v roce 2015 organizace Česká krajina oznámila, že chce zpátky do české krajiny reintrodukovat naše původní kopytníky. Málokdo ví, že i v Evropě se proháněla velká stáda divokých koní, praturů, zubrů atd. Takže organizace Česká krajina se rozhodla Českou republiku opět jakoby zdivočit a dovést tyto odolné kopytníky. A já jsem hned Českou krajinu kontaktoval a zeptal jsem se, jestli by byla možnost ony Exmoorské poníky, čili, jinak řečeno, divoké koně, použít i v Ptačím parku Josefovské louky. A náramně se to osvědčilo.

Ptačí park Josefovské louky
je soukromá nevládní „rezervace“ zaměřená na ochranu ptáků na loukách v nivě Metuje u Josefova v okrese Náchod. Obnovený sto let starý závlahový systém, který fungoval na Metuji na začátku 20. století, zadržováním vody na Josefovských loukách pomáhá předejít povodním na toku Metuje a Labe.

Vy na ně nedáte dopustit.
Rozhodně. Jak říkám, každý rok zjišťujeme nějaké nové a nové benefity, které tam ti koně přinášejí.

Můžeme se i teď v zimě přijet do Ptačího parku Josefovské louky podívat? Je vůbec teď v zimě co pozorovat?
Ptačí park je otevřený celoročně bez nutnosti placení nějakého poplatku. Doražte kdykoliv na jaře, v létě, na podzim i v zimě, pokaždé je tam něco zajímavého k vidění. Samozřejmě, že během zimy je tam ptáků o něco méně, ale zase se dají pozorovat druhy, které se po zbytek roku zahlédnout nedají. Jsou tam třeba nyní severští ptáci, jako je káně rousná, dravec, který k nám zalétá pouze na zimu.

Břeněk Michálek a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl dnes správce Ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek, kterému moc děkujeme za zajímavé povídání.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související