Úlety jednotlivců špiní stovky tisíc návštěvníků stadionů, i ty hlasitější. Andrea Hoffmanová se snaží vnímat fotbalové fanoušky z více pohledů: coby pravidelná návštěvnice stadionu i jako náměstkyně primátora Ostravy (za Pirátskou stranu), která se stará o veřejný majetek. Tedy i vítkovickou arénu, kde nedávno po výjezdu Sparty zůstaly škody za 600 tisíc korun. Do diskuzí se pustila na sociálních sítích i v dozorčí radě NSA, v rozhovoru pro web iSport.cz vysvětluje svou hranici nepřípustných projevů, možnosti řešení i partnery pro jednání, které se sice o fanoušcích vede, ale nemají v něm zastoupení.
Po zápase Baník - Sparta jste na sociálních sítích hodně diskutovala s fanoušky. Hodně z nich překvapilo, že jste pravidelnou návštěvnicí stadionu.
„Je to častý předsudek. Setkávala jsem se s ním od začátku, kdy jsem sport ze své pracovní pozice začala řešit. Že žena nerozumí sportu, že k němu nemá vztah. Myslím si, že je to částečně genderová věc a předsudky a částečně lehký argument pro protivníky. Ale v Ostravě máme nejvíce prvoligových profesionálních sportovních týmů v republice, tak jsem se snažila pravidelně navštěvovat Baník, Vítkovice, basketbal, volejbal... Máme tu dva skvělé florbalové týmy a kvalitní krasobruslení. Když o něčem rozhoduji, potřebuji se s tou věcí seznámit.“
Kritizovala jste poničení vybavení stadionu sparťany, zároveň i Baník dostává hodně pokut. Jaký máte názor na nepovolené chování fanoušků?
„Ne černobílý. Uvědomuju si, že Baník je pro Ostravu velmi důležitý, dokonce v rámci různých průzkumů vychází, že lidé si zrovna tuto značku nebo klub asociují s Ostravou nejvíce. Znám ostravské Chachary, s některými jsem v kontaktu, znám je i osobně. Kultura fanouškovství je mi blízká, líbí se mi jejich chorea, ale samozřejmě jsou i nějaké nešvary, které se mi nelíbí a nesouhlasím s nimi.“
Kde vidíte hranici?
„Dokážu respektovat cokoliv, co neničí majetek, takže mně osobně, byť je to vlastně nelegální, nevadí pyrotechnika, dokud se neháže na hřiště. Protože vím, kolik stojí údržba a provoz hřiště a jsou to opravdu miliony.
Ničení stadionu se ale dopouští jen marginální část fanoušků. I podle policejních čísel se děje minimum trestných činů i přestupků. Nevnímáte stigmatizaci desetitisíců lidí, co chodí na fotbal, na úkor desítek, co dělají problémy?
„Určitě jde o stigmatizaci. Otázkou je, jestli k tomu vandalismu a špatnému chování nedochází, protože tam jsou kordony. Anebo jestli jsou ty kordony reakcí na fanoušky. Jsou zápasy, kde se já osobně cítím velmi bezpečně a nepotřebuju tam policii. Na jiných se bezpečně necítím. Myslím si, že je v zájmu jak fanoušků, tak nás, kteří se starají o veřejný majetek, odstraňovat stigmatizaci a posouvat prostředí na utkáních, ať předsudky nejsou. A taky, ať jsou opatření efektivní, aby zbytečně neobtěžovaly ty, co nic špatného nedělají.“
Jak dlouho bude trvat odstranění škod na vítkovickém stadionu?
„Několik měsíců. V tuhle chvíli jsme teprve vyčíslili škodu a dali ji pojišťovně. Možná k vám přišla informace, že se nakonec nejedná o 300 tisíc, ale o 600 tisíc korun. Je otázka, co z toho pojišťovna vlastně uzná a neuzná. Byrokratické procesy jsou zdlouhavé a při takové částce se musí vše soutěžit. Nevýhoda stadionu v Ostravě je, že je luxusně udělaný, na rozdíl třeba od stadionu Hradce Králové, kde je všechno v „surovém betonu.“ Opravy po vandalech tam jsou velmi jednoduché, zatímco my máme všechno krásně natřené do barviček, takže je každá oprava náročná.“
Jak vnímáte hlasy, proč se opravy tak řeší, když je zaplatí pojišťovna?
„Pořád to jsou něčí peníze. Když bude mít aréna více takovýchto pojistných událostí, bude se výše pojistky zvětšovat. Druhá věc je, že se zase budí negativní image celého fanouškovství a fotbalu. Kdo na něj chodí, ví, že toto je ojedinělá záležitost. Já to nerozporuju, neříkám, že se to děje na každém zápase. Zároveň chceme nalákat více lidí na stadion. Mimo speciální zápasy třeba proti pražským týmům je návštěvnost zhruba 6 000 lidí. Chceme přilákat další, třeba i rodiny s dětmi, na druhou stranu tu máme tyhle incidenty, které image sportu nepomůžou.
Řešila jste to i na půdě NSA, mluvila jste o návrzích řešení. Nečekám nic oficiálního, ale jaké jsou vaše nápady?
„Už v roce 2019 ministerstvo vnitra řešilo legislativu, která by vše zefektivnila, aby byly delikty lépe podchyceny. Mluvil o tom pan ministr Hamáček, ale příprava usnula. Nyní pan předseda NSA Šebek slíbil, že kontaktuje jednak ministerstvo vnitra, v jakém stavu ta nová legislativa je, jestli je to vůbec něco použitelného. Pak jsme se také bavili o tom, že by ze své pozice zkusil otevřít komunikaci s fotbalovými kluby, protože myslím si, že je velmi důležité i to, jak se ty jednotlivé kluby k fanouškům a k PR okolo vandalství postaví.“
Co by podle vás mělo být konkrétně lepší?
„Detekce pachatelů trestných činů, která v tuto chvíli prostě není správně nastavena. Sám jste říkal, že policie, jak městská, tak státní je na stadionu zastoupená v desítkách, ne-li stovkách lidí. Všude jsou kamery, ale dohledatelnost je poměrně nízká. Vzhledem k tomu, že máme všude kamery a všude jsou policisté, tak mě zajímá, proč vlastně nechytnou konkrétního člověka a celá vina jde na nějakou skupinu lidí.“
Také jste psala, že nemusí jít o represivní opatření. To mě zajímá…
„Já třeba nechápu, proč takové chování nevidím na hokeji. Ten má k fotbalu jako kolektivní sport poměrně blízko a nic takového tam není. Takže si myslím, že je to hodně o edukaci publika a o komunikaci se sportovními kluby. Mnoho lidí mi řekne, že jsem naivní, ale pokud opravdu na stadion dostaneme třeba více rodin s dětmi, prostředí se změní i stran organizace. Na západě je běžné, že nejde jen o zápas, ale ‚event‘. Je to celodenní aktivita, kde si každý najde své. Jak žena, která třeba fotbalu předsudečně tak nefandí, dítě, které třeba kolem zápasu potřebuje nějakou show. Tak otec, který, dejme tomu, chce s dítětem jít fandit a nechce doma nechat manželku. Kluby na západě umí udělat atmosféru. Přidat aktivity, ať se tam rodina baví, ať tam má důvod jít, ať tam klidně utratí i více peněz, což je pro ten klub jedině dobře. Pokud bude majoritní část fanoušků jiného složení, tak si myslím, že i celková atmosféra bude jiná.“
Takže aby „fotbaloví fanoušci“ byli trošku jinačí sociální skupina?
„Nemyslím to nějak sociálně-inženýrsky. Ale kdybychom na stadion, který je poloprázdný, dostali další fanoušky, tak by se publikum rozředilo. Ale rozhodně to nemyslím tak, že bych je tam přemisťovala nebo rušila kotel.“ (směje se)
Hodně fanouškům vadí velká přítomnost policie, že na ně těžkooděnci míří zbraněmi. Nebo na ně štěkají vycvičení psi.
„Mně to samozřejmě taky vadí. A celou dobu se snažím říct, že když vyřešíme problémové fanoušky, kterých jsou jednotky, tak potom nemusí být šikanováni ti ostatní. To pro nikoho není příjemné, nehledě na to, že to stojí spoustu peněz.“
Rozhovor pokračuje pod grafikou
Kdo je pro jednání váš partner? Ať už z pozice v Ostravě, nebo z pozice v dozorčí komisi NSA?
„V tuto chvíli jsme na počátku, bavili jsme se o potřebnosti to řešit, jak s LFA, tak s FAČR. Velkou důvěru vkládám právě národní sportovní agentuře, která je v komunikaci s vedením FAČR i LFA. Určitě to bude běh na dlouhou trať. Potřebujeme součinnost ministerstva vnitra, které má pod sebou policii, tam vidím taky možný způsob komunikace. Od příštího roku budou povinně všechny stadiony vybaveny kamerovým systémem, který dokáže lépe detekovat konkrétní lidi, když teda zrovna nebudou na toaletách. Ale chybí nám ještě část legislativy, protože vzhledem k GDPR z kamerového záznamu můžete detekovat člověka, ale neslouží to jako důkaz. To je určitá legislativní díra, kterou je potřeba dořešit.“
Měli by být partnery k jednání i fanoušci? Neškodí jim, že nemají nějaké své zástupce?
„Měli by být přibráni. Po diskusi na sociálních sítích bych se určitě s těmi ostravskými chtěla potkat. Byť pár těch diskutujících osobně znám nebo se takto potkáváme v ulicích, protože Ostrava není zas tak veliká. A je mezi nimi spoustu lidí, kteří se opravdu snaží ten problém vidět podobně objektivně. A praktických zkušeností mají rozhodně více než já.“
Ultras jsou ale z podstaty své mentality prvoplánově proti…
„Asi chápu, proč to tak je. Mají zkušenosti s represemi a s tím, že se na ně dívá většinová společnost negativně, ale musíme to zkusit. Škodí jim to. Smysluplná komunikace by byla fajn, protože nadáváním a urážením kulturu ve fotbalovém světě moc nezlepšují a jenom živí předsudky, které vůči fotbalovým fanouškům nefotbalová veřejnost má.“
Ještě k funkci dozorčí komise NSA. Jaký může mít vliv? Můžete být nositeli změny?
„Dozorčí komise opravdu dozoruje. Její členové jsou nominováni Poslaneckou sněmovnou a Senátem, takže nejsme dozorčí rada, abychom měli nějaká legislativní práva. Ale jsme skupina lidí, která má vztah ke sportu, a komunikujeme s NSA v rámci jejich agendy, kde spíš dáváme zpětnou vazbu. Připomínkujeme a snažíme se posouvat sport dopředu. Nekontrolujeme pana předsedu, ale můžeme ho úkolovat. Zároveň panu Šebkovi a jeho týmu pomáháme v komunikaci ke střešním organizacím nebo sportovním klubům.
Rozumím, zároveň od vás mohou vzejít nějaké návrhy. A členem dozorčí komise je třeba i pan Richter, který má mocné postavení ve FAČR. S ním se dá hodně komunikovat.
„Určitě, akorát já jsem ještě neměla příležitost ho potkat, protože my jsme měli tři nebo čtyři zasedání a tam se ještě neobjevil. Ani na posledním jednání, kde se fotbal řešil.“
Může NSA postupovat i trochu z pozice síly? Přeci jen ona přerozděluje peníze, které živí i Fotbalovou asociaci.
„Já bych to prvně zkusila po dobrém nějakou spoluprací, ale samozřejmě, že ta finanční motivace k součinnosti být posléze může. Ale to je můj osobní názor, nemám mandát takto mluvit za NSA.“
