Město zrekonstruuje svou knihovnu. Architektonická studie je schválená
Architektonicko-provozní studii revitalizace hlavní budovy Knihovny města Plzně v ulici Bedřicha Smetany vypracovali plzeňští architekti Jaromír Veselák a Jan Toman a je prvním velkým krokem k rozsáhlé přestavbě, která zlepší služby, jež knihovna poskytuje, a umožní rozvoj její komunitní činnosti. Přeměna knihovny by měla začít v nejbližších letech.
„Knihovna města Plzně patří k největším zařízením svého typu v republice. Od svého vzniku se ale potýká s nedostatečnými prostory budovy v ulici Bedřicha Smetany. Ta je totiž situována na velmi dobře dostupném místě v centru a denně ji navštíví okolo pěti set čtenářů. Její prostory a zázemí však nevyhovují potřebám uživatelů, zaměstnanců ani knižního fondu,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková. Upozornila, že největší proměnou by měl projít prostor Ústřední knihovny pro dospělé v přízemí a také prostor podkroví, kde by díky půdní vestavbě měl vzniknout multifunkční sál s klubovnou pro komunitní aktivity a malou střešní terasou. Navrhované úpravy se však v určité míře dotknou všech šesti podlaží od sklepa až po půdu.
„Plzeňští architekti Jaromír Veselák a Jan Toman studii zpracovali ve spolupráci s námi knihovníky. Úkolem bylo prověřit možnosti rozvoje stávající budovy a navrhnout nové funkční prostorové uspořádání, které bude odpovídat standardům 21. století. Knihovna pak bude moci lépe reagovat na nejnovější trendy v poskytování služeb občanům, rozvíjet komunitní činnost a stát se jedním z vyhledávaných prostorů pro setkávání, sdílení zkušeností a komunikaci. A jednou z priorit je s ohledem na imobilní občany a seniory i odstranění bariér,“ řekla ředitelka Knihovny města Plzně Helena Šlesingerová.
Budova v ulici Bedřicha Smetany 13 je nemovitou kulturní památkou a zároveň je součástí Městské památkové rezervace Plzeň. Byla postavena v roce 1914 architektem Ludwigem Tremmlem a stavitelem Františkem Němcem st. a původně sloužila jako Anglo-rakouská banka. Jako součást řadové výstavby téměř neumožňuje přístavbu. Knihovna ji užívá od druhé poloviny 50. let minulého století. Veřejnosti v ní slouží Ústřední knihovna pro dospělé, Ústřední knihovna pro děti a mládež, Studovna a informační služby, Polanova síň. Ve zbylé části sídlí vedení organizace, ekonomicko-provozní úsek vč. knihařské dílny a údržbářské dílny, úsek IT, Oddělení nákupu a zpracování knihovních fondů a Oddělení styku s veřejností.
Studie se v příštím roce stane podkladem k vypsání soutěže na projekt stavby. Vlastní realizace by mohla proběhnout v letech 2025-2026. Náklady by měly podle současných odhadů činit necelých 100 milionů korun, z dotačního programu v rámci výzvy ITI Strategie Plzeňské aglomerace 2021-2027 je přislíbeno až 70 milionů korun.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruští úředníci utíkají z okupovaných území Ukrajiny. Kremlem slibovaný kariérní růst se nekoná
-
Zdravotnictví už nyní částečně selhává. ‚Nemůžeme mít každé čtyři roky novou reformu,‘ říká náměstek
-
Na americké univerzity se pozvolna vracejí 60. léta. Protesty mohou ovlivnit volby, soudí Klvaňa
-
Rusko využilo ‚dělostřeleckého sucha‘ a škody na frontě budou cítit několik měsíců, píší média