Pane trenére, jak hodnotíte základní část z pohledu mladoboleslavské juniorky?
Sezona se od začátku vyvíjela velmi dobře. Měli jsme v úvodu parádní sérii a z toho jsme hodně těžili, právě díky tomu se nám potom dobře dařilo. Udělali jsme šnůru devíti vyhraných zápasů a podařilo se nám vytvořit bodový polštář.
Potom ale přišlo období střídavých výkonů. Proč k tomu došlo?
Úplně nevím. Snažíme se samozřejmě hledat příčiny. Bylo tam pak několik zápasů nahoru dolů, jednou se nám to povedlo a podruhé zase ne. Ty výkony už ani nebyly tak vyrovnané jako na začátku.
Na čem jste během krátké, ani ne týdenní, pauzy pracovali?
Navázal bych na tu předchozí otázku. Pracovali jsme na naladění se do nějaké formy, aby se ty výkony stabilizovaly a byla v nich ustálená kvalita. Třeba aby se to vrátilo na tu úroveň, kde to bylo na začátku sezony. I ten závěr, kdy jsme hráli o všechno, už nebyl tolik ofenzivní a hráli jsme to především na obranu. Chtěli jsme za každou cenu postoupit do té vyšší skupiny, aby se sezona dala hodnotit úspěšně. Získali jsme díky tomu klid na další práci a další přípravu pro play off.
Našel byste něco, v čem byl tým opravdu silný a kde se vám dařilo?
Určitě jsme byli hodně silní v ofenzivě, což ukazuje počet vstřelených gólů. V tom jsme byli jedni z nejlepších. Hokej ale není jen o střílení gólů. Mužstvo, které chce vyhrávat a dosáhnout nějakého velkého úspěchu, to musí mít založené na defenzivě a výborném bránění. Toho jsme si všichni vědomi a snažíme se na tom pracovat, abychom to v tomhle směru zvládali. Chceme hrát utkání tak, aby hodně gólů padalo a málo jsme jich dostávali.
- 101-
Tolik branek junioři nastříleli za 28 zápasů základní části. Celkově se jednalo o druhou nejlepší ofenzivu soutěže a nejlepší v západní skupině, více gólů (111) dala už jen brněnská Kometa ve skupině Východ.
Silná ofenziva nemusí vždy nutně znamenat kvalitní přesilovky, vám se ale dařilo obojí – vaše přesilovky byly vůbec nejlepší v soutěži. Jak na nich pracujete?
V každém předzápasovém tréninku jsme měli nějakou vsuvku, kterou jsme na přesilovky zaměřili. Snažili jsme se seskládat speciální pětice na přesilovky a postupně se nám to podařilo. Tlačili jsme kluky do toho, aby to bylo co možná nejjednodušší a nejefektivnější. Čím větší je počet střel, tím je i pravděpodobnost na využití přesilovky větší. Když se na branku vystřelí jednou, pak to procento velké nebude.
foto: Martin Voltr
Hodně se to ukazuje třeba na bodech Jakuba Hrušky. Právě on v přesilovce plní roli hráče před brankou...
Ano, on v tom prostoru byl hodně silný. Ta pozice na brankovišti není obecně příliš populární, protože na tom postu schytáte hodně ran. Létají tam puky, ještě jsou tam často důrazní obránci. Je to jeden z nejdůležitějších postů v přesilovce k tomu, aby ty góly padaly. Pokud se ten hráč na brankovišti nebojí, je tam silný, rychlý a důrazný, tak se to pak na bodech ukáže. Ne každý to ale je ochoten podstoupit. Také my jsme dlouho hledali, kdo v tom mužstvu bude tím hráčem, který to zkousne a bude tam ty rány schytávat. Myslím si, že jsme ho našli a povedlo se nám to.
Dostali jsme se k hráčům. Kdo z nich za tu dobu, po kterou tady působíte ve vašich očích udělal největší pokrok?
Už od přípravy byl hodně vidět Honza Hurt a to i přesto, že je ročník 2006. I bodově se ukazuje, že ofenzivě pomáhal a společně s dalšími hráči to táhl. Jako mladý hráč se takhle dokázal prosadit a řekl si tím i o národní tým, což se mu povedlo poprvé v kariéře. Zatím máme odehráno 28 utkání a je to jeho sezona. Asi zatím nejlepší v kariéře, což tak musí hodnotit i on sám, když si ho takhle všimnou a dostane se do národního týmu.
- 11 -
Tolik gólu v základní části nasázel Jan Hurt, sedmnáctiletý útočník navíc rozhodl poslední dva nájezdové rozstřely s Karlovými Vary a Českými Budějovicemi.
Byl tu naopak někdo, u koho vidíte, že toho v sobě má ještě víc a zatím to neukázal?
Shrnul bych to tak, že všichni v sobě ještě máme něco víc. Ať už jde o mě nebo hráče. I Honza, o kterém jsme mluvili, toho v sobě určitě má ještě víc. Je to jen o tom, abychom to všichni jeden vedle druhého v sobě probudili. Je to klíčové, aby ta jejich kariéra někam směřovala. Ten hokej proto děláme, abychom dělali pokroky a někam se posouvali. Všichni jsou zatím na začátku a mají před sebou ještě moc práce a moc dřiny. Kdo dokáže skloubit tu dřinu, odříkání a životosprávu, ten bude sklízet. Takhle to v hokeji je. Vidím tady v týmu hodně kluků, kteří jsou na správné cestě, je to ale jen začátek a před každým je ještě moc práce.
Berete jako dílčí úspěch, že se několika hráčům podařilo nakouknout i do áčka? A to i přesto, že se tam tolik nedaří?
Je to vždycky dobrá vizitka, když se ti hráči do A týmu zapojí. Je dobře, že se to povedlo. Čím víc hráčů se tam podívá, tím je to samozřejmě lepší. Pro kluky je to obrovská motivace, když mohou vidět, že to všechno má smysl a tu šanci dostanou. To konkrétně tady zatím výborně funguje, což je skvělé.
Podařilo se vám tedy někoho vystřelit nahoru. Koukáte se třeba i do nižší kategorie s vidinou toho, že nějakého hráče zkusíte nasadit do juniorky?
Samozřejmě to průběžně sledujeme a s trenéry se o tom bavíme. Teď přijde období, kdy si budeme moci dovolit mladší kluky zkoušet. Ještě musíme počkat, až dorost bude v klidných vodách a uhraje si tu první pětku. Pak to určitě přijde. Kluky sledujeme a víme o nich, tu kvalitu určitě mají. Byli bychom sami proti sobě, kdyby mladší kluci nedostávali šanci, oni ji dostávat budou. Chce to mít jen nějakou jistotu a pak je budeme hrát.
foto: Martin Voltr
Pojďme se podívat směrem k nadstavbě. Předpokládám, že cílem bude první čtyřka a přímý postup do čtvrtfinále...
V první řadě se chceme soustředit sami na sebe a na své vlastní výkony, abychom to postupně vyladili. Určitě budeme chtít být vysoko, ale hlavně aby to fungovalo jako celek do útoku i do obrany. Když tohle bude fungovat, tak ta pravděpodobnost, že budeme hrát nahoře, bude velká.
Soupeře už znáte. Na koho z nich se nejvíce těšíte a s kým třeba čekáte kvalitní zápasy?
U těch týmů z Východu to úplně nedokážu posoudit. Jak to tam je, co se týče kvality, ukáží první zápasy. Samozřejmě Kometa a Třinec hrály nahoře, takže to budou kvalitní zápasy. Na tyhle soupeře se třeba já konkrétně těším.
Na závěr to otočím na vás. Jak se vám tady v klubu líbí, jste zatím spokojen?
Baví mě to tady, je tady super parta. Když se o něco hraje, jako jsme teď hráli o postup a abychom nespadli do té horší skupiny, byl tlak cítit. To je ale úplně normální a je dobře, že tady je. To beru. Život je tady v Mladé Boleslavi v pohodě. Ani ta dojezdová vzdálenost domů pro mě není špatná, takže já se i častěji podívám domů za rodinou. Zatím se to tedy dá dobře skloubit.
Děkujeme za rozhovor.