Dakar 2024 – Jiří Vintr nad startovní listinou kamionů
Těžkou vozbu bude na Dakaru 2024 tvořit celkem 47 posádek. Při už známé absenci posádek z Ruska a Běloruska přiznávají sami pořadatelé, že také další klání kamionů se znovu odehraje ve znamení česko-holandského souboje. Zatímco Holanďané prvenství obhajují, Češi se touží usadit na jejich místo a šance obou jsou, stejně jako vloni, víc než vyrovnané.
Není bez zajímavosti, že o vítězství ve 14 etapách loňského ročníku se podělilo hned osm různých posádek…
Více než třetina strojů, přesněji 38%, nese značku Iveco, které v čele žebříčku nejčastěji obsazovaných výrobců vystřídalo dřívější premianty MAN a Mercedes. Většina z nich je navíc v kapotovém provedení modelu Powerstar a primárně pocházejících z týmů de Rooy a MM Technology. Soupeření na Dakaru 2024 se tak ponese i v této rovině.
Ale po pořádku. Obhájcem titulu, startujícím s číslem 600, je samozřejmě Janus van Kasteren, který svedl s Martinem Macíkem poslední tuhu bitvu v říjnu při Rallye Maroc. I tam byla vzájemná bilance obou pilotů naprosto vyrovnaná, paradoxně pro oba s nedobrým koncem. Na Dakaru se chystá repete – oba piloti se stejnými kamiony i stejnými posádkami jako vloni a podobně kvalitním zajištěním. Tým se Rooy ovšem nasazuje kamiony hned tři – se druhým Ivecem startuje Michiel Becx a třetí kamion obsadí dámská posádka v čele s Anjou van Loon, manželkou známého nizozemského účastníka v kategorii automobilů Erika van Loona.
Anja si Dakar vloni vyzkoušela za volantem malé buggy u týmu South Racing, zatímco Erik se pokoušel o úspěch za volantem Toyoty. Oficiální zdroje sice hovoří o první dámské posádce v kategorii kamionů, není to však pravda. Sám jsem byl přítomen startu ryze dámské posádky, vedené Veronique Jacquot při Dakaru 2004. Anja van Loon tak vede první dámskou kamionovou posádku po dvaceti letech…
Seznam nejvážnějších nizozemských soupeřů tím zdaleka nekončí. Je skvělé, že se volant závodního kamionu na Dakaru dědí a jména de Rooy, Loprais, Macík a Sugawara už doplňuje rodina van den Brinků a nově i Valtrů. Martin van den Brink startuje v trambusovém starším kamionu Iveco Trakker z produkce týmu de Rooy jako superrychlý support 20letého syna Mitchela, který se prezentoval skvělým výkonem vloni a za volantem se objeví už potřetí.
Pro letošek se rodinný Eurol Rally Team od de Rooyů oddělil a startuje samostatně. Pro Mitchela byl zakoupen kamion Iveco od týmu van de Laarů – trojice bratrů van de Laarových se rozhodla nestartovat, na Dakaru ho nemohla využít a kamion prodala, a tak bude hájit rodinnou čest na Dakaru jejich mladší sestra Anja van Loon. Jak vidno, i dynastie van de Laarů potvrzuje zmíněnou rodinnou posloupnost, která je v kategorii kamionů zastoupena snad nejvíce.
A jsme u našich – Martin Macík po celý rok cizeloval už vyzkoušené, kamion Čenda startuje na Dakaru podruhé – za sebou má testování v Tunisku, starty na letních víkendových bajách i na tradičně drakonickém říjnovém Maroku. Nemění se ani úspěšná sestava v kabině, s Františkem Tomáškem a Davidem Švandou.
Ambice Aleše Lopraise a jeho kamionu Praga ovšem nebudou menší – Loprais je jezdecky na vrcholu sil a na podobném optimu je i jeho stroj. O motivaci něco dokázat i v konečném pořadí v cíli nemůže být po smolném incidentu, jenž ukončil Alešovu premiantskou jízdu posledním ročníkem, ani sporu. Otazníkem zůstává, jak se s přípravou a servisováním vozu popere nově sestavená technická sestava poté, co už s týmem nepokračuje Petr Pokora a skupina jeho mechaniků.
U Lopraise nekončíme – se stejným kamionem jako vloni (tedy posledním modelem Tatry Phoenix týmu Buggyra, vybaveným automatickou převodovkou) znovu startuje Jaroslav Valtr a doufá ve větší spolehlivost vozu, právě ona ho v posledním ročníku srážela pořadím až na páté místo, jakkoli v dané konkurenci kvalitní, leč Jarda se v průběžném pořadí dokázal držet i výše.
Valtrova rodina bude vůbec na Dakaru široce rozkročena – zatímco Jaroslav mladší znovu usedne jako navigátor vedle Aleše Lopraise, Jardův druhý syn Michal si odbude dakarskou premiéru za volantem rodinného kamionu Iveco. Dosud sbíral Michal Valtr zkušenosti na kratších baja soutěžích a vedl si v nich výborně. Výhodou mu budou zkušení kopiloti – vedle mechanika Radima Kaplánka je to hlavně navigátor Jaro Miškolci – zkušený, organizačně schopný, nesmírně svědomitý v přípravě, navíc na dané pozici člověk s velkou mírou empatie, která v pravou chvíli zchladí horkou hlavu nebo naopak povzbudí, když je nálada dole.
Abychom nezapomněli, u Buggyry bude o pozornost usilovat zbrusu nový speciál, nazvaný Tatra Evo 3. Tvarem kapoty sice nic z Tatry nepřipomíná, v principu jde ale o tatrovácký speciál, postavený v podstatě podle stejného receptu jako Praga Aleše Lopraise – motor Gyrtech (u Lopraise Iveco), převodovka Allison, stejný rozvor náprav i poloha krátké kabiny, vysoká kapota umožňující instalaci velkého chladiče a delší provedení tlumičů Reiger, které by mělo vytvořit rozdílovou kvalitu v jízdních vlastnostech.
Za volant se posadí Martin Šoltys, mechanikem mu bude zkušený Tomáš Šikola, ale jméno navigátora Jiřího Schweinera vidíme na dakarské soupisce poprvé. Na Dakaru ale štěstí přeje připraveným a vůz byl dokončován ještě na poslední chvíli při odjezdu do Barcelony… se třetím kamionem Buggyry pojede tentokrát Dan Stiblík, kterého jsme si zvyklí vídat v trucktrialu, ale zkusil si i Baju Poland za volantem Macíkovic Franty a na Dakaru si jednou střihl roli mechanika u Macíků, jen těch pneumatik, kolik napřezouval…
Ostravský tým Fesh Fesh Tomáše Vrátného se prezentuje dvěma stroji se zahraničními posádkami – Albert Llovera je starý známý, ve Španělsku propaguje kamiony Ford, takže ho opět uvidíme v kapotovém Fordu na podvozku Tatra. Vaidotas Paskevicius z Litvy neprožil dobrý poslední ročník, ale už bez nároku na pořadí dokázal vyhrát poslední etapu.
Letos jede s ambicí míchat pořadím první desítky a zaplést se do holandsko-české řežby. Sám Tomáš Vrátný, který si z vyhlášení v Baku čerstvě přivezl ocenění za druhé místo ve světovém šampionátu FIA, však Dakar ze zdravotních důvodů vynechává.
Pokud se rozhlédneme dál, uvidíme tři další sedlčanské kamiony z dílen MM Technology. Italský Italtrans Racing přiváží dva z nich. Novější Iveco „Jenda“ (tedy dvojce Macíkova „Čendy“) bude pilotovat spolumajitel Italtransu Claudio Bellina, staršího „Vincenza“ povede Gianandrea Pellegrinelli. Zajímavostí je u obou modrých Ivek premiérové nasazení pneumatik Prometeon, značky patřící do portfolia Pirelli. Třetím kamionem s podporou MM Technology je „Arnošt“, podruhé nasazený Firemen Dakar Teamem, jehož za volantem reprezentuje Richard de Groot.
Holanďané mají toho budou šlapat dál díky Vicku Versteijnenovi, jenž jede s Ivecem od de Rooyů a chce si spravit chuť poté, co ho při posledním ročníku zradil motor už v první etapě. Na tradiční nizozemské akci Dutch Dakar před odjezdem zajižděl Vick rovnocenné časy s Mitchelem van den Brinkem.
Gert Huzink přijíždí tentokrát sólo, znovu za volantem hybridního Renaultu C460 ze severočeských dílem MKR Technology Maria Kresse. Rychlost mu nikdy nechyběla, ale najde konečně potřebnou vyrovnanost a spolehlivost?
Bratři William a Ben de Grootové z „ovocnářského“ týmu (reálně se skutečně zabývá jejich firma de Groot obchodem s ovocem) nasazují dvě kapotová Iveca, objednaná od de Rooyů (naposled startovalo pouze jedno, druhé bylo dokončeno až po Dakaru). Zapomínat nesmíme na dvě trambusová Iveco Gregoor Racing Teamu a už vůbec ne na kapotové Hino Teruhita Sugawary, který sice v posledních letech poněkud ustoupil od slavné rodinné tradice, ale stále se s ním musí počítat a všichni jsou zvědaví na výkon hybridního soustavy jeho vozu (spolu s Huzinkovým Renaultem jediné vozy této koncepce pohonu, která se prý má stát budoucností Dakaru, ve startovním poli).
Po letech strávených na Africa Eco Race uvidíme znovu Scanii Maďara Miklóse Kovácse. Další výčet už by obsáhl posádky rychlých asistencí velkých týmů, ale se zajímavými stroji, tak například Španěl Pep Sabaté zanechal experimentů s podivnými malými Fordy a jede s kapotovým Ivecem od de Rooyů jako rychlá asistence týmu Prodrive – stal se tak týmovým kolegou Al-Attiyaha s Loebem.
Sven Rotsaert má podobné Iveco ve službách belgického Overdrive, jednoho z velkých favoritů automobilové kategorie. Zkušený Pascal de Baar zase provětrá rychlý MAN po týmu Veka ve službách asistenčního týmu Boucou, o nějž byl letos při množství nasazených strojů velký zájem.
Mimochodem, i přes absenci Kamazů a Mazů a velké zastoupení značky Iveco zůstává portfolio značek na Dakaru vcelku rozmanité a čítá 8 výrobců. V mimořádně těžkém ročníku, který nás čeká, se bude dvojnásob vyplácet vyrovnanost výkonů a absence zbytečných ztrát, které ve vyrovnané soutěži půjdou jen stěží nahradit.
Přiznejme si ale bez mučení, že u nás v České republice při dané konstelaci a zastoupení favoritů na nějaký úspěch s velkým Ú čekáme snad ještě nedočkavěji než vloni.
Dočkáme se?
Jiří Vintr