Jaroslav Maxmilián Kašparů, psychiatr, pedagog, doktor teologie, psychologie, několikanásobný doktor medicíny a řeckokatolický kněz popsal v pořadu Čt24 Interview (27.11.2022) současný průběh a novodobé chápání Vánoc.

Z půlhodinového povídání vybíráme pouze úryvky, které jsme kvůli přepisu lehce upravili bez ztráty významu. Ptal se reportér České televize Martin Jonáš:

Co pro vás znamenají vánoční trhy, rozsvícené stromky na náměstích, davy lidí u stánků? Těší se opravdu lidé na vánoce, nebo tato světla přehluší jakési jiné světlo?

Tady vidím světla dvou druhů, světlo na stromečku a světlo v dětských očích. Rozzáří se strom a rozzáří se dětské oči. A to je krásný zážitek. Kdykoliv je někde rozsvícení stromu, tak já se spíš dívám na ty děti, strom není tak zajímavý. Ale oči dětí, to je moje první adventní radost, kterou mám na těch trzích. Druhá věc, víte, ty trhy – to je náhrada za cosi. Nedávno jsem četl soudničku, kde jedna paní, vedoucí obchodu, prodávala různou elektrotechniku, ale krabice od výrobků si nechávala a dávala je do skladu. Když přišla inventura, spočítali krabice a řekli, že vše je v pořádku, žádná ztráta, žádné manko tady není. Ovšem ty krabice byly prázdné. A mně tohle připomíná současnou dobu. Nejen tu adventní a vánoční, ale vůbec. My jsme vyprázdnili spoustu věcí, zůstaly nám jen ty krabice. Ony jsou prázdné.

Jsou tedy vánoční svátky v našem podání jen lesklým pozlátkem, ve kterém není zabaleno nic podstatného?

Ne, chci dojít k tomu, že ta prázdnota – vesmír nesnáší vakuum – že prázdnota těch krabic je naplněna čímsi novým. Ty krabice jsou plné ale něčím novým. Dříve v dobách adventních byla od usebrání, klidu, odříkání se, setkávání se s člověkem, a to dneska není, protože jsme v obrovském shonu. My nemáme čas, udělat si čas.  A proto do těch krabic dáváme to, co můžeme, abychom je neměli vyprázdněné. Jak kvůli sobě, kvůli svému svědomí, tak kvůli těm druhým, kterým chceme něco dobrého předat.

Vy také mluvíte o novodobém „modloslužebnictví“, je to něco společného s tím, co popisujete?

Ano, je, protože vyměnily se chrámy kostelů za chrámy nákupních středisek. Lidé se tam klanějí materiálnímu. To modloslužebnictví není jen v tom vzývání cizích božstev, ale klanění se hmotě a my se nemáme klanět hmotě. My se máme klanět duchu, smyslu, významu a těm krásným lidským hodnotám, které o těch Vánocích mají být. A pokud to tak v těch rodinách je, strašně moc z toho mám radost a těším se.

Autor: Samo Buk, zdroj: autorský článek podle https://ct24.ceskatelevize.cz/3546882-interview-ct24-jaroslav-max-kasparu-27-11-2022, Titulní obrázek: Pixabay.com/karosieben