Bývalý majitel těžební společnosti OKD Zdeněk Bakala chce na Karvinsku budovat solární elektrárny. Pro tento účel si už založil sedm společností a skrze svou zastřešující firmu Asental Land žádá změnu územního plánu. Město mu vyhovělo jen částečně a jedná o změně dvou ze sedmi vybraných lokalit. Bakala by také mohl na výstavbu elektráren čerpat dotace, i bez nich se mu ale podle odborníka, kterého iROZHLAS.cz oslovil, investice brzy vrátí.

Původní zpráva Karviná 5:00 11. prosince 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tam, kde kdysi stálo původní, staré město Karviná, jsou teď jen brownfieldy a těžební věže. V oblasti Karviná-Doly se teď ale ve velkém plánují investice do průmyslu i do obnovitelných zdrojů. A tyto možnosti lákají v Moravskoslezském kraji i známá jména.

Tady je Bakalovo: miliardář drží na Karvinsku tisíce pozemků, brzdí to rozvoj některých obcí

Číst článek

Na svůj návrat do energetického byznysu se chystá i miliardář a bývalý majitel těžební firmy OKD Zdeněk Bakala, jak už dříve upozornil server E15. V roce 2022 jeho společnost Asental Land založila hned sedm firem, které se věnují obchodu, prodeji a výrobě elektřiny – AG Solar až AG Solar VI. Zatím jde o prázdné schránky se sídlem v ostravské budově Asentalu, to by se ale mělo brzy změnit.

Přetrvávající záměry společnosti a jejich dceřiných firem teď potvrdil pro iROZHLAS.cz mluvčí skupiny Asental Group Tomáš Neščák. O podrobnostech ale mluvit nechtěl. „Skupina Asental aktivně spravuje své pozemkové portfolio v Moravskoslezském kraji, vyhledává a podporuje vhodné příležitosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Detaily týkající se připravovaných projektů nebudeme uvádět, jedná se o důvěrné obchodní informace,“ popsal ve stručnosti.

Na další otázky týkající se možného čerpání dotací, plánovaného výkonu elektráren nebo jednání s distributory elektřiny už neodpověděl.

 

Aby ale mohl Bakala stavět v okolí Karviné solární elektrárny, potřebuje si nejprve plácnout s vedením radnice, které rozhoduje o územním plánu.

Původně společnost Asental město žádala o změnu plánu na sedmi brownfieldech. Karvinské úřady ale souhlasily, že budou jednat o zbudování fotovoltaických elektráren jen ve čtyřech lokalitách – 9. etapa, Bonkov, Křemenec a Vítkovy Stavy.

Jak ale nově zjistil server iROZHLAS.cz, vše je nakonec ještě skromnější. „V rámci zpracování návrhu změny územního plánu a z posouzení celé koncepce zůstaly pouze lokality Křemenec a Vítkovy stavy,“ vysvětlil mluvčí Karviné Lukáš Hudeček.

Největší z lokalit, Křemenec, má rozlohu 41 hektarů, tedy zhruba deseti Václavských náměstí v Praze. Vítkovy Stavy jsou čtyřikrát menší. Vše si můžete prohlédnout na mapě níže.

Lokality, na kterých Bakalova společnost Asental Land požadovala změnu územního plánu. Fialově jsou vyznačeny ty, které město pro stavbu solárních elektráren doporučilo. Červeně pak lokality, které odmítlo.

Zamýšlené změny v územním plánu už prošly na podzim veřejným projednáním, které město vyhodnocuje. „Jsou činěny další kroky, jež jsou nutné podle stavebního zákona k tomu, aby mohl být návrh na vydání územního plánu předložen k rozhodnutí zastupitelstvu,“ vysvětlil Hudeček a dodal, že to by mohlo rozhodnout už příští rok.

Že by ale stanovisko bylo záporné, náměstek primátora Vladimír Kolek (ANO) nepředpokládá. „Karvinsko patří dlouhodobě k lokalitám s nejhorším ovzduším v České republice. Výroba elektrické energie z fotovoltaických elektráren naopak patří k těm k přírodě šetrným, proto případné vybudování takových elektráren na našem území vítáme,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Pokud karvinští zastupitelé Bakalův návrh schválí, zastaví se v okolí města mimo jiné i plochy, které Karviná původně plánovala využít ke sportu. Problém v tom ale nakonec podle mluvčího Hudečka není. „Jsou to lokality vzdálené od obydlené části města, a tedy nevhodné pro vybudování dalších sportovišť. Navíc dle platné legislativy jsou výrobny energie z obnovitelných zdrojů budovány ve veřejném zájmu,“ dodal.

Vyplatí se?

Jak přesně výkonné tyto solární elektrárny budou, zatím není jasné. Jak zaznělo výše, firma sama informace k chystané investici nesděluje. Podle zástupce ředitele Výzkumného energetického centra z Vysoké školy Báňské Zdeňka Neufingera by se ale na rozloze čtyřiceti hektarů v lokalitě Křemenec dala vystavět elektrárna o výkonu až 40 MWh.

Moře, fotbal a kaplička. Karviná sází na dobré vztahy s firmou, která ve městě vlastní pětinu pozemků

Číst článek

„To by odpovídalo například (roční) spotřebě pěti tisíc rodinných domů, pokud si odmyslíme průmysl. A to už je pro Karvinou významné,“ vysvětluje odborník.

Ačkoliv by se jen v Křemenci jednalo o jednu z deseti největších solárních elektráren v Česku, Neufinger míní, že obnovitelné zdroje zatím nejsou samospásné – na východě republiky to platí obzvláště. „Karvinsko je ještě pořád průmyslově zaměřené, takže obnovitelné zdroje pomůžou zejména z pohledu ekologie, ale samy o sobě v tuto chvíli nemohou nahradit všechny ostatní zdroje,“ podotýká.

Jestli bude chtít skutečně Zdeněk Bakala fotovoltaické elektrárny na východě republiky stavět, bude to od něj vyžadovat výraznou investici. Ta se mu ale podle Neufingera vyplatí. „Dnešní doba je poměrně turbulentní, co se týče změn ceny elektrické energie. Když zainvestujete v nějakém roce fotovoltaickou elektrárnu, tak do deseti let se vám určitě investice do fotovoltaiky vrátí,“ upozorňuje.

Od státu i Evropy

Bakala pak bude mít navíc ještě jednu možnost, jak si náklady při výstavbě solárních parků snížit. A to s pomocí evropských, ale i tuzemských dotačních programů.

Od státu i od Bakaly. Desítky pozemků u karvinského dolu Gabriela převezme kraj kvůli transformaci

Číst článek

Ministerstvo životního prostředí vypisuje dotace na takovéto stavby od roku 2021 z takzvaného Modernizačního fondu – pro velké fotovoltaiky je využívaný program RES+. A resort připravuje i další podporu od příštího roku.

„Aktuálně připravujeme podporu pro podniky na instalace solárních elektráren nad 1 MW převážně pro dodávky do sítě (resp. bez podmínky vlastní spotřeby), a to v rámci soutěžní výzvy, s podmínkami velmi podobnými jako u předchozí výzvy RES+ č. 2/2022. Příjem žádostí se plánuje otevřít na přelomu prvního a druhého čtvrtletí 2024,“ popsala mluvčí resortu Lucie Ješátková

A právě to je dotace, na kterou by mohly Bakalovy firmy cílit. Podle odhadu Zdeňka Neufingera by takto mohla firma pokrýt až třetinu svých nákladů na vybudování solárního parku. A podobný odhad má na základě svých statistik také resort životního prostředí.

„Projekty typu, který zmiňujete, mezi sebou ve výzvě soutěží, jsou jim přidělovány body podle několika kritérií na základě nákladové efektivity a technické úrovně projektu. Maximální míra podpory na jeden projekt nesmí překročit 50 % z celkových výdajů projektu. Míra dotace je určena v soutěži (kritérium nákladové efektivity), obvykle se u projektů v soutěžní výzvě pohybuje kolem 25 % ze způsobilých výdajů projektu,“ upřesnila Ješátková.

Jak ale zároveň dodala, před samotným vybudováním tak rozsáhlých solárních parků čeká Bakalovy firmy ještě celá řada schvalovacích procesů. A ty se nebudou vázat pouze na rozhodnutí Karvinské radnice.

„Kromě změn územního plánu vyžadují stavební záměry i posouzení vlivu na životní prostředí (tzv. EIA), které formou závazného stanoviska vydává MŽP nebo krajské úřady. U těchto projektů bývá také nutné požádat o vyjmutí pozemku pro instalaci fotovoltaické elektrárny ze zemědělského půdního fondu – toto blíže upravuje metodika MŽP,“ vysvětlila mluvčí resortu.

Klára Filipová, Jan Cibulka, Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít