Velkou pozornost věnovali ministři africkému moru prasat a ptačí chřipce. Jde o nemoci zvířat, které mají v posledních letech zásadní dopad na producenty masa v Evropě. Ministr Výborný ocenil přínosnou spolupráci s německými kolegy a vyjádřil naději, že bude pokračovat a podaří se šíření afrického moru i nadále brzdit. V této souvislosti se obě strany shodly na potřebě dále omezovat existující negativní dopady na obchodovatelnost produkce vepřového masa.

"Je jasné, že africký mor prasat tady s námi bude dlouho, musíme dělat vše pro to, abychom zamezili jeho proniknutí do chovů domácích prasat. Od loňského prosince, kdy se po delší době potvrdil výskyt nákazy, evidujeme 56 pozitivních případů nákazy u prasat divokých, a to v oblasti Frýdlantska a na Českolipsku. Na Frýdlantsku se dosud pozitivní případy nachází v poměrně malé oblasti v příhraničí a infekce se zatím neposouvá do vnitrozemí. Na Českolipsku je potvrzen pouze jeden pozitivní případ u uloveného prasete divokého. Za pozitivní považuji doposud nulový výskyt nákazy u prasat domácích," řekl ministr Marek Výborný.

Ministři se věnovali také cenám potravin, které v posledních letech výrazně rostly. Některými faktory, které ceny potravin v Česku i v Německu ovlivnily, byly vysoké ceny elektřiny, plynu a pohonných hmot, rostoucí náklady zemědělců a potravinářů a nedostatek pracovníků v oboru.

"Seznámil jsem kolegu Wolframa Günthera s tím, že naše ministerstvo pořádá jednání k problematice vysokých cen potravin, kterého se účastní zemědělci, potravináři i obchodníci. Cílem těchto jednání je vyjasnit si otázky cen a nákladů, tedy to, co je v současné době příčinou, která vede ke zdražování potravin. Saský ministr mi potvrdil, že ani on nemá přímé nástroje, jak ovlivnit vztahy mezi zemědělci a obchodníky. Snaží se nicméně fungovat jako prostředník při jejich jednání. Sdělil mi také, že v Sasku přineslo zdražování potravin i pozitiva, například, že větší část z koncové ceny zůstává u zemědělců. U nás přitom aktuálně někteří zemědělci prodávají produkci téměř za podnákladovou cenu, jde třeba o producenty mléka nebo potravinářské pšenice," uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.

Pokud jde o společnou zemědělskou politiku, ministři se shodli, že zásadní je, aby Strategický plán, a tím i celá budoucí společná zemědělská politika, byla prakticky realizovatelná a vycházela jak ze zemědělské praxe, tak z potřeby chránit životní prostředí a čelit klimatickým výzvám.

"Především ale musí být pro zemědělce předvídatelná, srozumitelná a podpořit konkurenceschopnost sektoru," dodal ministr Výborný.