V roce 2021 bydlelo v kraji téměř 620 tisíc lidí, v roce 1980 to bylo dokonce o 28 tisíc obyvatel více.

Příčinou vylidňování je podle dat Českého statistického úřadu stěhování a především stárnutí. V roce 2021 byl průměrný věk obyvatel kraje 43,3 let. Přitom ještě v roce 1991 byl průměrný věk necelých 36 let.

Kraj navíc očekává, že populace bude stárnout dál, podle odborného výhledu bude na Jesenicku, Šumpersku nebo Přerovsku po roce 2032 v seniorském věku každý čtvrtý obyvatel.

Podle údajů kraje žilo v loňském roce na jeho území na 134 tisíc seniorů, tedy více než 21 procent celkové populace. Prudký nárůst se vysvětluje tím, že se do seniorského věku dostaly silné ročníky narozené po druhé světové válce. V následujícím desetiletí by měl nárůst počtu seniorů mírně zpomalit.

Husákovy děti začnou stárnout

„Po roce 2032 však očekáváme výrazné zrychlení trendu růstu seniorské složky, jelikož důchodového věku začnou dosahovat silné ročníky narozené v sedmdesátých letech minulého století, tedy takzvané Husákovy děti,“ upozornil náměstek hejtmana pro sociální oblast Ivo Slavotínek.

Vedení Olomouckého kraje se proto už teď připravuje na vyšší nároky hlavně v oblasti sociálních služeb, které stárnutí populace přinese. Zaměřit se chce například na rozvoj terénních a ambulantních služeb tak, aby lidé mohli zůstávat co nejdéle ve vlastním bydlení.

Letos začala proměna těchto služeb, aby byly dostupné v průběhu celého týdne, tedy i o víkendech a svátcích, a na celém území kraje.

„Pro příští rok bylo pro terénní služby pro seniory navýšeno 24 úvazků pracovníků přímé péče,“ oznámil Slavotínek.

Dále uvedl, že kraj plánuje také rozšiřovat a navyšovat kapacity pobytových služeb pro seniory, ale pouze komunitního a nízkokapacitního typu. Určené budou pro lidi, kteří se o sebe nemohou sami postarat nebo trpí onemocněním, jako je Alzheimerova choroba. Strategie kraje totiž očekává, že jejich počet může se zvyšujícím se věkem také narůstat.

Obec na hranici

Nejvyšší průměrný věk 69,3 roku má podle statistiky obec na samé hranici Olomouckého kraje, Radkova Lhota na Přerovsku.

Podle jejího starosty Ladislava Pospíšila má ale výrazně vyšší průměrný věk oproti ostatním obcím na svědomí to, že se v obci nachází velký domov pro seniory.

„Mnoho jeho obyvatel má v naší obci trvalé bydliště, a právě to se v údajích o sčítání lidu takto projeví. Jsme malá obec a věkové rozložení našich devadesáti obyvatel je běžné jako u ostatních obcí. Dokonce máme dvanáct dětí do deseti let,“ popsal starosta.

Recepty, jak bojovat s vylidňováním

Pospíšil dále popsal, jak může i malá obec bojovat s vylidňováním. „Máme třeba připravený projekt na stavbu deseti rodinných domů, které by mohly do obce nalákat mladší rodiny. Zatím jsme jejich stavbu ale museli odložit, protože aktuálně budujeme kanalizaci a čističku odpadních vod, to je náš dosavadní rest. I tato infrastruktura ale povede k tomu, že bude život v obci atraktivnější pro ty, co hledají bydlení,“ zmínil.

Právě kvalitní životní podmínky a klid mohou přispět k tomu, že lidé začnou vyhledávat malé vesnice, jako je Radkova Lhota.

„Máme sice nevýhodu v podobě horší dopravní obsluhy, není tu obchod a chybí i restaurace či kavárny, jež mladší lidé vyhledávají. Ale pro rodiny, které jsou zvyklé mít auto a pro nákupy si zajet, to nemusí působit problém,“ uzavřel Pospíšil.

Na Jesenicku, kde řeší odliv a stárnutí obyvatel dlouhodobě, nechtějí spoléhat na jeden projekt a zaměřují se na škálu opatření.

„Konkrétně naše praxe v Jeseníku ukazuje, že nestačí dělat kroky pro zajištění péče o seniory, přestože jsou to opatření nesmírně důležitá. Pokud máme přilákat mladé rodiny, nabízíme jim podporu od začátku, poskytneme jim porodné, kvalitní školky a školy, podporu pro zájmové aktivity dětí. Ukazuje se, že u nás rodiče vyhledávají třeba možnosti alternativní výuky, jako jsou lesní školky nebo Montessori,“ přiblížil situaci jesenický radní Tomáš Vlazlo.

Zkušenosti sdružení obcí Jesenicka navíc ukazují, že důvodem, proč se místní stěhují do blízkosti větších měst, je také zázemí nemocnic a kvalitního zdravotnictví, které lidem dává pocit bezpečí. Navíc díky tomu nemusí řešit chybějící infrastrukturu a možnosti výdělku.

„Chceme, aby se nám lidé vraceli. Obvykle odcházejí za studiem a poté jdou pracovat jinam. Cesta, jak jim umožnit, aby se mohli vrátit do rodiště, je třeba i v tom, že posílíme sítě a pokrytí internetu, aby lidé v profesích, které to umožňují, mohli pracovat z domu. Na to sice nemáme vlastní projekty, ale spolupracujeme s poskytovateli připojení a firmami,“ dodal Vlazlo.