V noci v červenci 1991 neznámý pachatel vykradl špatně zabezpečenou památku a odnesl si řadu obrazů, benátské zrcadlo nebo vzácný herbář. Na dlouhých třicet let se po předmětech slehla zem. Pachatele se nepodařilo nalézt a policisté předpokládali, že většina starožitností zmizela pravděpodobně v cizině.
Příběh ale měl šťastný konec. Návrat portrétu Jana Michaela ze Šporku je jedním z příkladů, kdy se podaří ukradené umělecké dílo vrátit majiteli. Takových ale bohužel není mnoho.
Loni došlo podle policejních statistik v Česku k 166 případům krádeží uměleckých děl. Navrátit se jich podařilo dvanáct a ukradený Špork byl jedním z nich. Nejčastěji byly podle policie postiženy soukromé objekty – byty, rodinné domy a rekreační objekty. Umělecké předměty mizely také v církevních objektech.
„I když se může procento navrácených předmětů zdát malé, působíme k světově nejúspěšnějším zemím,“ vysvětluje ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Sytém funguje už třicet let
Teď by měl být systém, který vznikl už v 90. letech, ještě efektivnější. „Máme společný cíl, vypátrat ukradené umělecké předměty, které tvoří naše kulturní dědictví,“ potvrzuje policejní prezident Martin Vondrášek.
Systém pátrání vznikl v 90. letech minulého století, kdy se poloopuštené objekty, hlavně církevní památky v pohraničí, staly místem nájezdů organizovaných gangy zlodějů umění. „Při domovních prohlídkách u recidivistů jsme nacházeli umělecké předměty, nečekané hodnoty,“ popisuje Vondrášek.
Ukradený Šporkův portrét se vrátil na Kuks, mohl skončit v zahraničí |
Přes čerstvě otevřené hranice pak památky z kostelů a dalších objektů proudily do ciziny. Postupem času se systém vyvíjel, zdokonalovala se dokumentace movitých památek, minulostí jsou černobílé fotky. „Systém se proměnil na celosvětově unikátní komplexní program spojující v sobě navzájem se doplňující legislativní, finanční a systémové složky,“ popisuje ministr kultury Martin Baxa.
„Nyní skenujeme aukce, prodej na internetu, snažíme se díla dopátrat zajisti. Mnohdy lidé netuší, že se jedná o kradený předmět,“ vysvětluje. Kupec je laik a nemusí podle něj poznat, že se jedná o ukradené dílo. Měl by ho ale poznat starožitník nebo aukční síň. A samozřejmě sběratelé vědí, co sbírají.
Spolupráce se má zlepšit
Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav a policie ve středu uzavřely dohodu, která má za cíl celý proces výrazně zrychlit a zjednodušit. Nově stanovuje pravidla pro výměnu informací, společné postupy a úkoly jednotlivých složek Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví ČR. To má podle policejního prezidenta usnadní boj proti nelegálnímu obchodování s kulturním dědictvím.
„Dokladem toho, že to má smysl, je řada nalezených nezákonně vyvezených uměleckých děl a jejich navrácení původním vlastníkům,“ uvedla Goryczková.
A nemusí se podle ní jednat jen o ukradená díla z Česka.
Nedávno se podařilo v prostorách pražské pobočky jedné z aukčních síní objevit obraz malíře Alessandra Turchiho Venuše s tělem Adonise. Ten byl odcizen z drážďanského Zwingeru v roce 1945. Teď čeká na definitivní rozhodnutí úřadů o jeho navrácení do Německa. „Odcizené kulturní statky na rozdíl od věcí běžné denní potřeby v čase neztrácí hodnotu, spíše naopak. Jsou proto cenným artiklem na černém trhu,“ dodává Vondrášek.
10. února 2022 |
